VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Strach ze stáří? Brzy bude víc seniorů než dětí

Praha – Svět stárne rychleji, než se ještě před pár lety očekávalo. Již za 34 let bude poprvé v lidských dějinách ve světové populaci více seniorů než dětí do 14 let. Rozvojové země přitom stárnou mnohem rychleji než ty rozvinuté.

15.1.2016 26
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: ČTK/imago stock&people

V Česku budou podle Českého statistického úřadu v roce 2050 tvořit třetinu obyvatel lidé starší 65 roků a dětí do 15 let bude jen 13 procent. Nejrychleji bude přibývat osob v nejvyšším věku. Počet obyvatel starších 85 let se má do roku 2050 zpětinásobit. Naděje na dožití při narození se zvýší na 89 let u žen a 83 let u mužů.

Stárnutí populace s sebou kromě zvýšených sociálních a ekonomických požadavků přináší i nutnost reformy zdravotních a sociálních systémů s ohledem právě na starší občany. Po té už roky marně volají čeští odborníci stejně jako po vytvoření podmínek pro aktivní stárnutí, jehož součástí je mimo jiné smysluplně využít potenciál starších lidí.

Podzim života.

Ačkoli medicína dokáže stále větší zázraky, zabránit stárnutí stále ještě neumí. Může však ovlivnit, aby poslední týdny života mohly být prožity bez bolesti ve fyzickém i psychickém komfortu. O tom, jak bude vypadat stáří, se podle odborníků rozhoduje po celý život. Klíčovým obdobím se přitom zdá být životní etapa mezi 50. a 60. rokem, což je pro řadu lidí období, kdy stárnou rodiče, ubývá fyzických sil, rostou pracovní i finanční nároky, které se již nedaří tak snadno zvládat.

Odchod do důchodu

Velkým problémem bývá pak odchod do důchodu a ztráta zaměstnání. Právě v tomto období výrazně přibývá nádorových, kardiovaskulárních, metabolických a psychických onemocnění. „Když se nám podaří toto období zvládnout, máme šanci se dožít stáří. Zde však rovněž není vyhráno. Každý má totiž šanci se dožít své demence, rakoviny, deprese…," uvádí se v Průvodci vyšším věkem od kolektivu autorů pod vedením přední české gerontoložky Ivy Holmerové.

Spolu se stárnutím populace bude výrazně přibývat lidí s demencí. „Počátkem roku 2015 žilo v ČR pravděpodobně na 153 tisíc lidí s tímto onemocněním, 103 tisíc žen a 50 tisíc mužů, tedy o deset tisíc lidí více než v roce 2013. Nejvíce jich žije v Praze, následuje Jihomoravský a Středočeský kraj," uvádí Martina Mátlová, ředitelka České alzheimerovské společnosti.

Zatímco do 65 let věku trpí tímto onemocněním každý 866. člověk, nad 65 let je to každý třináctý. Ve věku nad 80 let věku pak každý pátý a nad 90 let pak dokonce téměř každý druhý.

Ačkoli se počet seniorů nad 65 let v příštím desetiletí zdvojnásobí, daleko významnější pro společnost je výrazný nárůst obyvatel starších 80 let, jichž bude podle odhadů v roce 2030 v Česku téměř 700 tisíc. Právě ti vyžadují nejvíce péči přizpůsobenou svému zdravotnímu stavu vyplývajícímu z úbytku tělesných a duševních sil i často přítomnému chronickému onemocnění.

„Optimální situaci představuje tzv. enabling model, kdy se geriatrický pacient po zvládnutí akutní choroby v nemocnici vrací opět (po rehabilitaci ve zdravotnickém zařízení následné péče) do domácího prostředí. Naopak disabling model je nevýhodný jak pro samotného pacienta, tak i pro systém zdravotní péče: po vyléčení akutního onemocnění se nemocný ocitá v léčebnách dlouhodobě nemocných (často trvale)," udává primář Geriatrického centra Krajské nemocnice Pardubice Ivo Bureš.

Dlouhodobá péče

Otázkou stárnutí lidstva se zabývají všechny vyspělé země, v Česku však za nimi značně pokulháváme. Nedostatečný je mimo jiné počet odborníků pečujících o ty nejkřehčí. Nevhodným systémovým nastavením a také častou neznalostí geriatrické problematiky ze strany zdravotnických profesionálů pak dochází k tomu, že výsledkem nákladné péče je pacient trvale závislý na cizí pomoci nebo dokonce trvale upoután na lůžko.

Podle Petra Fialy z Asociace českých a moravských nemocnic je v Česku hlavním problémem financování dlouhodobé péče, která má složku jak zdravotní, tak sociální. Hlavní ministerstva, kterých se tato problematika týká, tedy resorty zdravotnictví a práce a sociálních věcí, totiž nespolupracují. „Ministerstvo práce a sociálních věcí nehodlá hradit zdravotní péči ani v sociálních zařízeních ani ve zdravotnictví. Zdravotní pojišťovny odmítají hradit sociální péči i ve zdravotnictví i v sociálních službách. Tvrdí, že na akutních i lůžkách následné péče je mnoho sociálních pacientů," vysvětluje Fiala.

Přitom podle odborníků není nutné objevovat nic nového. Například v německých zemích funguje již od 90. let jako pátý pilíř sociálního pojištění i pojištění ošetřovatelské. Principem je vyčlenění části prostředků ze zdravotního a sociálního pojištění. Podle předběžné kalkulace pro ČR jde o 40 až 50 miliard Kč na rok, z toho přibližně dvě třetiny na lůžkovou a třetina na terénní péči, jde tedy o jedno procento HDP. „Z makropohledu lze tento problém lehce a téměř okamžitě řešit. Chybí však politická vůle," dodává Fiala.

S vyšším věkem se pojí i vyšší útraty v lékárnách. Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD) včera přišel s návrhem na levnější léky pro seniory nad 65 let. Do měsíce nechá prověřit účinnost ročního ochranného limitu doplatků na léky 2500 korun i to, nakolik je využíváno pro seniory opatření, že v každé lékové skupině je alespoň jeden lék bez doplatku. Podle výsledků navrhne opatření, kdy podle něj připadá v úvahu třeba snížení ochranného limitu. Změna by se zřejmě musela zavést zákonem.

Strategie a akční plán pro zdravé stárnutí v Evropě pro období 2012–2016 doporučuje jednotlivým státům zaměřit se zejména na:
* podporu pohybové aktivity
* prevenci pádů
* vakcinaci starší populace
* prevenci infekčních onemocnění ve zdravotnických zařízeních.

ZDENA KOLÁŘOVÁ

Autor: Redakce

15.1.2016 VSTUP DO DISKUSE 26
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Neil Armstrong, muž na Měsíci
5

Muž na Měsíci se objevil před 56 lety

Kajínek po propuštění z vězení vyvolává mezi lidmi různé reakce. Jedni jej odsuzují, druzí jej považují za celebritu. Když ve čtvrtek odpoledne s přítelkyní nakupoval v brněnském univerzitním kampusu, lidé se s nim fotili a chtěli autogramy.
AKTUALIZOVÁNO
18 12

Lidé jsou skvělí. Přejí mi a věří, že jsem nevinný, řekl omilostněný Kajínek

Chovanec popírá, že by útočník z Manchesteru letěl přes Prahu

Útočník z Manchesteru Salman Abedi (v arabském přepisu Salmán Abádí) neletěl před útokem přes Prahu. Na twitteru to dnes oznámil český ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD). Ministr to uvedl na základě poznatků, které dnes tuzemské bezpečnostní složky získaly od zahraničních partnerů. Podle Chovance není pravdivá informace, kterou přinesl německý list Der Tagesspiegel.

Černý den pro biologického otce z Nigérie. Ústavní soud mu neuznal otcovství

Občan Nigérie se u Ústavního soudu nedomohl uznání otcovství k dítěti, jež zplodil s Češkou. Ta byla v době intimního vztahu v manželském svazku, a právě proto – dle verdiktu nejvyšší soudní instance – nelze uznat stěžovatelovo otcovství.

Ruské velvyslanectví: Růžový tank pošpiňuje vzpomínku. Podpořilo přemalování

Členy vojenského klubu, kteří se o víkendu pokusili vrátit růžovému tanku IS-2 před červeným kostelem v Brně původní zelenou barvu, ve čtvrtek podpořilo velvyslanectví Ruské federace v České republice. Jeho zástupci se ohradili proti tvrzení Davida Černého, který tank přetřel na růžovo, že se jedná o symbol okupace z roku 1968.

AKTUALIZUJEME / AKTUALIZOVÁNO

V Bruselu bez rukaviček. Problémem bude Turecko, rozpočet, teror a možná i Rusko

Podle článku 5 zakládací listiny Severoatlantické aliance je útok na jednoho člena NATO útokem na celou alianci. To platilo bez výhrady v době studené války. Bude to platit i v éře nového amerického prezidenta Donalda Trumpa?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies