Většina středních škol už přijímačky nepořádá

„Jinak to nejde, když chtějí na osmileté gymnázium, kde je velký převis poptávky nad nabídkou,“ říká jejich otec. Přitom stále platí, že je možné podat přihlášky na tři střední školy už v prvním kole. Nervozita podobně stoupá ve většině rodin, kde mají děti s ambicí studovat na elitní škole. Naopak deváťáci, kteří jsou šikovní na manuální práce, jsou technicky zaměření nebo jinak profesně vyhranění, mají v podstatě vystaráno.

„Střední školy jsou naplněny zhruba z 60 procent, volných míst je víc než uchazečů,“ tvrdí ministr školství Josef Dobeš. Jinými slovy, k maturitě dnes dojde každý, kdo se na střední školu přihlásí. To chtějí ministerstvo i kraje jako zřizovatelé změnit. Třeba na Karlovarsku, kde podzimní maturitní generálka dopadla vůbec nejhůř, budou letos dělat přijímací zkoušky všichni uchazeči o studium zakončené maturitou. „K našemu záměru se připojili i ředitelé soukromých škol,“ sdělila Deníku Andrea Bocková, tisková mluvčí kraje.

Kraje tlačí na ředitele

O zkvalitnění středního školství, které výrazně postihla klesající demografická křivka, se snaží i v Moravskos­lezském kraji. „Z 90 škol se k testování oficiálně přihlásilo šedesát. Ostatní buď zkoušky nepořádají, nebo mají vlastní testy. Příští rok chceme kromě tříletých učebních oborů zapojit všechny školy,“ uvedla radní Věra Palková. Testy pro své školy převzal kraj z Cermat, tedy organizace, která má na starosti přípravu státní maturity. Jejich hodnocení zařídí Krajské vzdělávací a informační centrum z Nového Jičína.

I na Vysočině důrazně doporučili ředitelům, aby v případě převisu přihlášek použili při výběru žáků na maturitní obory výsledek testu u přijímaček jako rozhodující kritérium. „Uvažovali jsme rovněž o zavedení jednotné celokrajské zkoušky, avšak za systémové jednoznačně považujeme do budoucna využití standardizovaného výstupu v 9. třídách,“ sdělila radní Marie Kružíková.

Ředitelé, kteří mají při vypisování zkoušek poslední slovo, se v pohledu na přijímačky různí. Ředitel Střední odborné školy technické v Litomyšli Milan Janecký je ale přesvědčen, že školy nejlépe vědí, podle jakých kritérií si žáky mají vybírat, aby pak uspěli. Jeho škola patří k těm, které přijímací zkoušky nekonají, děti se na ni dostávají díky známkám na vysvědčení z 8. a 9. třídy. „V naší škole máme u všech maturitních oborů denního studia přijímací zkoušky. Podle mne by měly být u tohoto typu studia povinné,“ říká Pavel Čípek, ředitel SOŠ a SOU Blansko.

Podle něj by zkvalitnění přípravy středoškoláků nejvíc pomohlo „zúžit nabobtnalé osnovy z matematiky, češtiny a některých dalších základních předmětů, protože žáci po přechodu na SŠ nezvládají základy“. Dále navrhuje dodržet výjimečnost víceletých gymnázií, kde by mělo studovat maximálně pět procent nejnadanějších žáků z populačního ročníku. „Maturitní zkouška na gymnáziích by měla být nikoliv na základní, ale pouze na vyšší úrovni,“ uzavírá Čípek.

Změny budou

Už příští rok se ale systém přijímaček změní minimálně v tom, že bude možní podat jen dvě přihlášky a žáci přijdou o možnost vzít zpět zápisový lístek, jímž potvrzují nástup do dané školy.

Na nedomyšlenost současného systému tří přihlášek si totiž stěžovala většina ředitelů SŠ. „Mezi třicítkou přijatých se většinou objeví stejná jména u tří podobně zaměřených škol. Znamená to zbytečné stresy jak pro neúspěšné uchazeče, tak pro vedení gymnázií,“ říká Jiří Růžička ředitel Gymnázia Jana Keplera v Praze 6. Ten dlouhodobě navrhuje, aby všichni zájemci dělali jednotné testy a podle získaných bodů byli přiřazeni na konkrétní školy.

Čtěte také: Školy by uvítaly změnu přijímacího řízení