Očekávaného „osvobození, protože jsem nevinnej", se v úterý nedočkal u Městského soudu v Praze 65letý recidivista Adolf Doležal – v jednací síni i v soudní budově nepřehlédnutelný jakožto muž ostře střežený po zuby ozbrojenými příslušníky zásahové jednotky vězeňské služby. Společně s dalšími muži čelí obžalobě kvůli podílu na ozbrojené loupeži z 25. března 2013, kdy pachatelé převlečení za policisty a maskovaní kuklami před obchodním domem na Zličíně na okraji metropole vypálili dávku ze samopalu na pancéřovanou dodávku bezpečnostní agentury zajišťující transport peněz (avšak i přesto se posádce podařilo ujet). Třebaže během pondělka a úterka zazněly závěrečné řeči, na verdikt bude třeba měsíc počkat. Rozsudek zazní až 2. června. Následně by Doležala mělo čekat další jednání, kdy by se měl zpovídat z přípravy vražd jednoho ze spoluobžalovaných, který vypovídal proti němu, i členů jeho rodiny.

Všechno je vylhané?

Oním střelcem, který prý pálil v rozporu s předchozí domluvou s komplici, měl být podle státního zástupce Vladimíra Pazourka právě Doležal. Žalobce pro něj žádá výjimečný trest v trvání 21 let odnětí svobody. Obžalovaný vinu odmítá s tím, že vše je vylhané do posledního písmenka. Nejen že prý nestřílel a neúčastnil se loupeže, ale na místě činu vůbec nebyl. Naopak se obul do vyjádření státního zástupce do televizní kamery – k čemuž konstatoval, že bude požadovat několikamilionové odškodnění.

Doležal zpochybnil už samotné kvalifikování střelby jako pokus o vraždu. Za situace, kdy kulky směřovaly proti pancéřovanému vozu, jehož posádka měla neprůstřelné vesty, je to z jeho pohledu nesmysl. Především však několikrát zopakoval, že s projednávaným činem nemá zhola nic společného. Trvá na tom, že se kriminalisté i státní zastupitelství skutek na něj snaží hodit, ačkoli on i spoluobžalovaný Jan Čech (v jehož případě by si žalobce představoval trest při horní hranici sazby za loupež – tedy 15 let pobytu ve vězení) ve skutečnosti onoho dne jeli do autoservisu v Sedlčanech, kde nechávali měnit pneumatiky; nikoli na Zličín. Prohlásil, že použitý samopal mu při domovní prohlídce postrčili policisté; jedinou zbraní, kterou on skutečně vlastní, je podle jeho slov plynová pistole.

Řidič z donucení

Jako mstu Doležal odmítl i svědectví spoluobžalovaného Ondřeje Voráče, který podle vlastního přiznání dělal při přepadení řidiče. Doležalovi i Čechovi, kteří pro něj byli sousedy i dobrými známými, prý v minulosti opakovaně vyhověl, když ho žádali o pomoc. Tak tomu mělo být i v tomto případě – přičemž až na místě činu se dověděl, že tentokrát jde o loupež. Poslechl prý jej kvůli tomu, že hlavní pachatelé hrozili, že pokud nebude po jejich, ublíží jemu i jeho těhotné ženě. Alespoň prý ale jel pomalu, aby přepadení zmařil. Voráčovi, který je stíhán na svobodě, žalobce Pazourek navrhuje osmiletý trest.

Podle očekávání byl při přednesu závěrečných řečí nejaktivnější Doležal, který v jednací síni hovořil celé hodiny – a svůj projev ani nedokončil. Předseda senátu Kamil Kydalka mu odebral slovo – s argumentem, že se odchyluje od tématu trestního řízení a uráží znalce.

Další zločinyV rámci hlavního líčení se u soudu přetřásala i celá řada dalších souvislostí a okolností. Na lavici obžalovaných nesedí jen tři muži, ale ve skutečnosti jsou čtyři. Soud totiž projednává ještě majetkové delikty, do nichž měli být souzení muži také zapojeni – jde především o krádeže traktorů na jihu Čech a pokus o vykradení zemědělského družstva. A Adolf Doležal s Janem Čechem ještě měli společně loupit v Benešově. Obžaloba jim klade za vinu přepadení herny spáchané v policejních převlecích pod záminkou protidrogové razie – přičemž si pachatelé odnesli statisíce z trezoru, cigarety i alkohol.