VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Stropnický: Čeští vojáci mohou do táborů na Blízkém východě

Berlín, Praha – Na řešení utečenecké krize by se mohlo podílet i více než pět tisíc českých vojáků, pokud to bude třeba, míní šéf resortu obrany Martin Stropnický (ANO). „Co je větším armádním úkolem než střežit hranici a pomáhat tam, kde problém vzniká, to znamená na Blízkém východě?" řekl dnes ministr v ČT 
v reakci na náčelníka generálního štábu Josefa Bečváře, který v této souvislosti mluvil maximálně o 2500 vojácích.

20.9.2015 54 AKTUALIZOVÁNO 20.9.2015
SDÍLEJ:

Ministr obrany Martin Stropnický.Foto: Deník/Martin Divíšek

Dostatečný počet vojáků má podle ministra zajistit i novela branného zákona, k níž se poslanci dostanou v říjnu.

Návrh počítá mimo jiné 
s tím, že profesionální vojáci budou mít i pět let po skončení smlouvy povinnost nastoupit do armády, pokud budou povoláni zpět. Novela v současné podobě plánuje i zavedení dobrovolných záloh. Česká vláda má přitom krizový plán, jak 
v případě zvýšeného množství přicházejících běženců reagovat. I ten počítá s tím, že by od určitého počtu uprchlíků mohla policii vypomoct armáda.

„Podle tohoto dokumentu by vojáci měli roli policejní, to znamená, že tím, kdo by řídil jejich práci, by nebyli armádní generálové, ale policie. V tu chvíli by je vláda povolala k plnění policejních úkolů, měli by policejní pravomoci," řekl dnes hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek 
v TV Prima.

Napjatá situace v Maďarsku

Zatímco v Česku se o nasazení armády v souvislosti se zvýšeným počtem uprchlíků mluví jen teoreticky, některé země EU už vojáky na hranice povolaly. Nejnapjatější situace panuje v Maďarsku, které už nasadilo tisíce vojáků. Země po vybudování plotu na pomezí se Srbskem plánuje pokračovat ve stavbě bariér na hranicích 
s Rumunskem a Chorvatskem a má kvůli tomu napjaté vztahy se všemi zmíněnými sousedy.

Budapešť naopak Záhřebu vyčítá, že Chorvatsko uprchlíky bez předchozí dohody vozilo rovnou na hranice s Maďarskem.
Těsně před klíčovými jednáními lídrů a ministrů vnitra států EU se v Praze kvůli řešení uprchlické krize dnes sejdou ministři zahraničí zemí Visegrádu s protějškem z Luceburska, které nyní Unii předsedá.

Hrozba přiškrcení fondů

Představitelé Německa a Rakouska proti Česku a dalším odpůrcům povinných kvót (zejména z řad zemí Visegrádu) opět vytáhli hrozbu přiškrcení eurofondů. A to i přesto, že tuto možnost už dříve odmítla Evropská komise a nepřímo i německá kancléřka Angela Merkelová.

„Pokud se některé země nadále budou chovat nesolidárně, měly by čelit následkům. Těmto zemím by měly být kráceny evropské finanční prostředky," vzkázal dnes rakouský kancléř Werner Faymann po setkání s německým vicekancléřem Sigmarem Gabrielem, který podobný požadavek přednesl už poněkolikáté. Z Berlína ale o víkendu zazněl i návrh, které dosavadní plán komise poněkud mírní.
I kvóty musí mít strop, zní z Berlína

Sociální politika v Německu

Německý ministr vnitra Thomas de Maiziére chce, aby EU stanovila celkový počet uprchlíků, které dokáže přijmout. Po překročení tohoto množství by podle něj měli běženci putovat do míst mimo Evropu. „Uprchlíci, kteří chtěli do EU vstoupit nezákonně, například přes Středozemní moře, by měli být přesunuti do některé bezpečné oblasti v Africe," řekl de Maiziére v rozhovoru pro magazín Der Spiegel. V německé vládě také vzniká návrh zákona, který má mimo jiné přitvrdit podmínky pro udělování podpory příchozím cizincům. Podle dosavadní verze například nezaměstnaní azylanti pobírající podporu tak zřejmě budou muset přijmout nabízenou práci, jinak o dávky přijdou. Německo také hodlá důsledně dodržovat dublinské nařízení a vracet migranty do zemí, kde poprvé vstoupili na území EU – dočasné výjimky, tak jako nyní v případě Syřanů, ale budou nadále možné. Novela má v Německu ale i své odpůrce, kteří varují, že změny sníží šanci cizinců na začlenění do společnosti.

I pokud dojde na zmíněná omezení podpory, Němci přijetí letošní uprchlické vlny 
v peněženkách pocítí. Kabinet Merkelové sice dodrží svůj slib vyrovnaného rozpočtu, zároveň ale upustí z dosavadních plánů snížit po roce 2017 daň 
z příjmu, informoval dnes 
s odvoláním na spolkové ministerstvo financí list Welt am Sonntag.

Z obav, aby podpora uprchlíkům nevyvolala zášť u nízkopříjmových skupin obyvatelstva, přitom německá vláda hodlá posílit i některé sociální programy. Přestože většina obyvatel země další přijímání uprchlíků dál podporuje, objevilo se už několik žhářských útoků na azylová zařízení. Popelem o víkendu lehlo i nové centrum ve Wertheimu ve spolkové zemi Bádensko-Württembersko. Také příjezd uprchlíků do centra v saském městečku Bischofswerda kousek od českých hranic musela podle stanice Deutshe Welle po předchozích incidentech střežit početný policejní kordon.

Autor: Martin Dohnal

20.9.2015 VSTUP DO DISKUSE 54
SDÍLEJ:
Lubomír Zaorálek
2 15

Sobotka: Kandidátem ČSSD na Hrad by mohli být Zaorálek nebo Štěch

Kajínek po propuštění z vězení vyvolává mezi lidmi různé reakce. Jedni jej odsuzují, druzí jej považují za celebritu. Když ve čtvrtek odpoledne s přítelkyní nakupoval v brněnském univerzitním kampusu, lidé se s nim fotili a chtěli autogramy.
AKTUALIZOVÁNO
19 12

Lidé jsou skvělí. Přejí mi a věří, že jsem nevinný, řekl omilostněný Kajínek

Ruské velvyslanectví: Růžový tank pošpiňuje vzpomínku. Podpořilo přemalování

Členy vojenského klubu, kteří se o víkendu pokusili vrátit růžovému tanku IS-2 před červeným kostelem v Brně původní zelenou barvu, ve čtvrtek podpořilo velvyslanectví Ruské federace v České republice. Jeho zástupci se ohradili proti tvrzení Davida Černého, který tank přetřel na růžovo, že se jedná o symbol okupace z roku 1968.

Erdogan v bruselských kleštích. Jednal s Merkelovou i Macronem

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se musel v Bruselu na summitu NATO podívat přímo do očí těm, které v uplynulých měsících na dálku urážel. Setkal se s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a německou kancléřkou Angelou Merkelovou. I když s pohledem do očí má v případě Angley Merkelové prezident Turecka problémy. Při jednáních v únoru v Ankaře se turecký prezidnet očnímu kontaktu s kancléřkou v maximální možné míře vyhýbal.

Zase můžete cestovat. Soud pozastavil Trumpův protiimigrační dekret

Když na začátku svého vládnutí v Bílém domě omezil prezident Donald Trump vstup do země občanům zemí, kde převládá muslimské obyvatelstvo, postavili se proti jeho rozhodnutí nejen obyvatelé USA na protestních akcích. Své slovo řekl k naplnění Trumpových předvolebních slibů i soud.

AKTUALIZUJEME / AKTUALIZOVÁNO

V Bruselu bez rukaviček. Problémem bude Turecko, rozpočet, teror a možná i Rusko

Podle článku 5 zakládací listiny Severoatlantické aliance je útok na jednoho člena NATO útokem na celou alianci. To platilo bez výhrady v době studené války. Bude to platit i v éře nového amerického prezidenta Donalda Trumpa?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies