VYBERTE SI REGION

Česku hrozí největší sucho v historii

PRAHA - V nejpostiženějších regionech republiky chybí v půdě až devadesát procent obvyklého množství vody.

15.6.2007
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/archiv

Namísto kypré, úrodné půdy moře vyschlého prachu. Tak vypadají pole v oblastech, které jsou nejvíce postižené současným suchem. Odborníci se přitom obávají, že letošní nedostatek vláhy překoná dokonce katastrofální sucho z roku 1947, které bylo největší naměřené v historii země. „Letos nemáme takovou srážkovou nouzi jako tehdy, ale rapidně ubývá spodních vod, což může mít v dlouhodobější perspektivě dramatický dopad,“ říká vedoucí observatoře Českého hydrometeorologického ústavu v Doksanech Martin Možný.

„Zatím je předčasné mluvit o katastrofě, ale existuje veliké riziko, že by při opakování tohoto stavu mohly plošně uhynout lesní porosty nebo ovocné sady,“ dodává Možný. Voda chybí téměř v celé republice. „V tuto chvíli by mělo být v půdě osmdesát milimetrů srážek a je stěží třicet,“ říká meteoroložka Dagmar Honsová ze společnosti Meteopress. Jsou však oblasti, kde chybí v půdě až devadesát procent obvyklého množství vody.

Nejpostiženějšími regiony jsou Žatecko, Lounsko, Rakovnicko, Břeclavsko a Znojemsko. I když se občas přes Česko přeženou bouřky, vysušené zemi prudké srážky příliš nepomohou. „Půda je suchá a vodu neudrží,“ dodává Honsová. Po vyprahlém, ztvrdlém krunýři svrchní vrstvy ornice prudký déšť rychle odteče a spodní vrstvy stále trpí nedostatkem vody. Zlepšení nepředpokládá ani klimatolog Jan Pretel. „Srážek sice dramaticky ubývat nebude, maximálně v řádu deseti patnácti procent, ale budou padat v obrovských kvantech a ihned odtečou,“ varuje Pretel.

Jako první postihla sucha zemědělce. „Při první seči luk jsme zaznamenali pouze třicet až čtyřicet procent obvyklých výnosů,“ říká předseda Zemědělského svazu ČR Miroslav Jirovský. S tak dramatickými následky na úrodu se nesetkali ani zkušení rolníci. „Před několika dny jsem na Žatecku viděl něco, s čím jsem se v životě nesetkal. Porosty pšenice, které teď měly tvořit bujnou vegetaci, byly takřka uschlé,“ uvedl prezident Agrární komory
Jan Veleba.

Klimatolog: Příroda se vzpamatuje nejdříve po roce

Vymyká se současné sucho nějak z obvyklých výkyvů a může být historicky významné?

Jak říká jeden můj kolega, když nepřijde „Medard“, to znamená evropský monzun, mohou nastat sucha z roku 1947.

Může mít nedostatek vody i takové následky jako tehdy?

Ještě to není moc patrné. Půda má svoji setrvačnost, takže horko a nedostatek srážek může po určitou dobu vyrovnávat. Ale následky jsou už nyní viditelné. V posledních týdnech to často vypadalo na bouřku, ale nakonec k ní došlo málokdy. Odpar vody z půdy je tak malý, že se začnou dělat bouřkové mraky, ale na pořádnou bouřku to vlastně nestačí.

Lze pokládat toto sucho za jeden z prvků do mozaiky klimatických změn, nebo je to ještě předčasné takto hodnotit?

Existují klimatické změny umělé a přírodní. Z tohoto hlediska se ještě nedá odpovědět, do které skupiny současné sucho spadá. Ale je to částí těch změn, které probíhají posledních deset patnáct let.

Dá se odhadnout, jak dlouho vedra ještě potrvají?

To nikdo neví. Horko si vodu bere, a i když zaprší, půda je tak vyschlá, že se nevsákne a steče pryč. Takže je reálné, že se příroda ze sucha vzpamatuje tak po roce.

Když klima píše dějiny

Výkyvy klimat v minulosti měly na dějiny celé Evropy mnohem větší vliv, než se obecně soudí. Tvrdí to geolog a klimatolog Václav Cílek v knize Česko – Ottův historický atlas. Podle něj příchod Slovanů do české kotliny souvisel hlavně s katastrofickým desetiletím sucha po roce 536. Tzv. malá doba ledová začala ve vrcholném středověku a dobíhala až do 19. století. Klimatická minima po letech 1250, 1430 a 1620 vždy následovaly velké společenské změny: kolonizace, husitské hnutí a třicetiletá válka.

Přehrady samy vysychání země nezabrání

Bude mít Česko v příštích letech dostatek pitné vody? Letošní sucha jsou podle odborníků předzvěstí, s jakými problémy se bude země potýkat v blízké budoucnosti. Ministerstvo zemědělství a vodohospodáři proto chtějí pokračovat v budování stovek přehrad, s nimiž v Česku začali v padesátých letech minulého století komunističtí plánovači. Plán má však řadu odpůrců mezi ekology i obcemi, které by přehrady zasáhly.

„Představu, že budeme mít za sto let stejně vody v krajině jako dnes, není možné uskutečnit, i kdyby se postavilo tisíc přehrad,“ říká mluvčí iniciativy Stop přehradě Jan Beránek. Připomíná, že většina českých řek leží na mírných tocích. „Když průtoky poklesnou o třicet nebo padesát procent, stanou se z nich hnijící louže, které na pitnou vodu stejně použitelné nebudou,“ zdůrazňuje Beránek.

Krajinný inženýr Tomáš Havlíček si myslí, že pět nebo deset přehrad je potřebných. Problém vidí v zadání, pro jaké účely mají sloužit. „Záleží, jestli bude chtít vláda přehrady pro pitnou vodu, nebo jako protipovodňová opatření. Ty první musí být plné, ty druhé prázdné,“ říká Havlíček. Většina ochránců však tvrdí, že přehrady příliš nepomohou. Mnohem účinnější podle nich je vrátit do krajiny zeleň. „Vláda především musí přidělit více peněz na obnovu zeleně
a mokřadů, které budou v krajině přirozeně zadržovat vodu,“ řekl Deníku Zdeněk Poštulka z ekologického Hnutí Duha.

Existenci některých vodních staveb připouští ekolog Ivan Dejmal. „Necitlivými melioracemi v 70. letech jsme rozbili vodní režim, který se tvořil tisíce let. Nemůžeme to napravit za deset let,“ říká. Potřebné jsou podle něj suché hráze, které zadržují vodu pouze v době povodní.

15.6.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Ústavní soud ve středu rozhodne o stížnosti vyhoštěného Iráčana

Brno - Ústavní soud (ÚS) ve středu vyhlásí nález s přímou vazbou na uprchlickou krizi a právní úpravu azylu v Česku. Rozhodne o stížnosti Iráčana zajištěného loni v listopadu a brzy poté vyhoštěného do vlasti. České orgány se podle stížnosti vůbec nezabývaly jeho obavami z mučení a násilí. Policie údajně také nezohlednila jeho úmysl požádat o mezinárodní ochranu.

Při náletech v syrské provincii Idlib zahynulo nejméně 46 lidí

Damašek - Při několika náletech v syrské provincii Idlib, ovládané z velké části povstalci, zahynulo dnes nejméně 46 lidí. Většina mrtvých jsou civilisté, uvedli opoziční aktivisté ze Syrské organizace pro lidská práva (SOHR), která situaci v zemi monitoruje z Británie.

Z izraelského nákupu ponorek prý bude profitovat i Írán

Tel Aviv - Aféra kolem nákupu dalších tří ponorek pro izraelskou armádu nabrala nové obrátky. Objevily se totiž informace, že v německé společnosti ThyssenKrupp, která je měla dodat, má podíl i úhlavní nepřítel židovského státu Írán. Informovala o tom agentura AFP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies