VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Šumavě hrozí mezinárodní ostuda

Praha - Národní park dosud nezačal chránit 30 až 40 procent svého území, jak žádá Světový svaz ochrany přírody.

12.7.2008 1
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Milan Kilián

Výkladní skříní české ochrany přírody měla být Šumava podle ministra životního prostředí Martina Bursíka. Tak alespoň o národním parku mluvil v době svého nástupu na ministerstvo.

Odborníci i ochránci přírody však nyní situaci v parku kritizují. Česko totiž stále nezačalo přírodu na Šumavě chránit tak, jak je obvyklé v zahraničí. A jak to po českých úřadech požadují mezinárodní instituce.

„Letos je to pět let poté, co Světový svaz ochrany přírody vydal doporučení, ve kterém podmínil setrvání Šumavy ve druhé kategorii mezinárodně uznávaných národních parků tím, že budou rozšířeny první, nejpřísněji chráněné zóny na třicet až čtyřicet procent jeho rozlohy do tří až pěti let. Lhůta letos uplynula, a zóny rozšířené nejsou,“ upozornil Jaromír Bláha z ekologického Hnutí Duha.

Hrát divadlo a nemít jeviště

„Hrát si na národní park a nemít v jeho jádru pokud možno celistvou, nikoli rozkouskovanou bezzásadovou zónu minimálně na čtvrtině území, to je asi totéž, jako chtít hrát divadlo a nemít jeviště,“ doplnil publicista Vladimír Just, který o zlepšení ochrany přírody na Šumavě dlouhodobě usiluje.

Ministerstvo životního prostředí tvrdí, že k určitému zlepšení přeci jen došlo. Podle náměstka ministra Františka Pelce je důležité, že ministr Bursík po loňském orkánu Kyrill ponechal na dvaceti procentech území Šumavy přírodu, aby se s následky vichřice vypořádala sama, bez zásahu člověka. Podle ochránců je to však málo. „Toto rozhodnutí nemá trvalou platnost a kterýkoli další ministr ho může zrušit,“ dodal Bláha.

Namísto souvislého, 30 až 40 procent parku zůstává nejvíce chráněné území rozdrobené do 135 neživotaschopných lokalit. O tom, že je to třeba změnit, ví i ministerstvo. „Jakýkoliv management v národních parcích, zejména v horských oblastech, musí být založen na dosti reprezentativních, velkých plochách,“ řekl Deníku náměstek Pelc. O tom, kdy přesně se bezzásahové zóny rozšíří, však zatím není jasno. „Myslím si, že to je záležitost tohoto, možná příštího roku,“ odhadl František Pelc.

Proti rozšíření prvních zón se staví především firmy zaměřené na těžbu dřeva. V chráněných částech by totiž nemohly kácet. Oporu mají u řady regionálních politiků. „Mluví stereotypně o národním parku jako o běžném hospodářském lese, tedy v podstatě jako o lesní plantáži,“ říká Just.

Starostové zdůvodňují kácení především obavami z rozšíření kůrovce. „Vzhledem k tomu, že naše město má na území parku vlastní lesy, cítíme se kůrovcem silně ohrožení,“ říká starostka města Kašperské Hory Alena Balounová. Starostové tvrdí, že bez zásahu dřevařů se kůrovec nekontrolovaně rozšíří a na Šumavě zbudou jen suché stromy.

„Takže žádné rozšiřování zón za současné situace rozhodně nechceme,“ dodala starostka.

Vědci to ale popírají. „Jak ukazují vědecké studie ze světa i od nás, kůrovec a vichřice nastartují přirozené procesy obnovy a výsledný les bude přirozenější a k případným dalším kalamitám odolnější než les, který vznikne po tradičních zásazích lesníků,“ tvrdí profesor Karel Prach, odborník přírodních věd.

Autor: Dalibor Dostál

12.7.2008 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Obyvatelé vchodu, kde hořelo, se ještě vrátit nesmějí. Čekají ale až je hasiči vyzvou, aby si mohli z bytů vzít aspoň pár věcí.
9

Požár paneláku v Jirkově: "Včera jsem se hroutila, dnes to beru s nadhledem"

Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Kateřina Valachová.
AKTUALIZOVÁNO
15 17

Valachová chce maturitu SOŠ z matematiky do roka po gymnáziích

Doprava v Brně v roce 2050? Sdílení cest, o pětinu méně aut, tvrdí plán mobility

Pruhy v protisměru pro cyklisty v jednosměrkách? Rozšíření pěších zón? Přednost autobusů na křižovatkách? Tyto a desítky dalších návrhů ovlivňujících dopravu v Brně představil městský plán mobility do roku 2050. Do 30. dubna k němu lidé mohou zasílat připomínky.

Hitlerův telefon se na aukci prodal za téměř čtvrt milionu dolarů

Telefon nacistického vůdce Adolfa Hitlera se na dnešní aukci ve Spojených státech prodal za 243.000 dolarů (6,2 milionu Kč). Oznámil to aukční dům Alexander Historical Auctions. Vyvolávací cena činila 100.000 dolarů. Prodejní cena se nacházela zhruba v polovině předpokládaného rozpětí 200.000 až 300.000 dolarů, napsala agentura AFP.

Janeček: EET funguje, krácení tržeb je menší

Nejenom obchodníci, ale i berní úředníci finalizují přípravy před druhou vlnou EET. Jak říká v rozhovoru pro Deník šéf Generálního finančního ředitelství Martin Janeček, úředníci zohlední dobrou vůli podnikatele.

Nizozemský publicista: Wilders volby vyhrál už před hlasováním

Klíčovým úkolem pro nizozemské politiky by měla být snaha zasypat příkopy, které se mezi občany vytvářejí v souvislosti s březnovými parlamentními volbami. Myslí si to nizozemský učitel a publicista s tureckými kořeny Halil Karaaslan. Krajně pravicová Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse podle něj v zásadě vyhrála už před samotným hlasováním, neboť ostatním stranám dokázala vnutit svůj pohled na situaci v zemi a svou velmi vyhraněnou interpretaci problémů, s nimiž se teď Nizozemsko potýká.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies