Lídři osmadvacítky se v noci na dnešek dohodli, že evropské země v příštích dvou letech převezmou dobrovolně 40.000 azylantů z Itálie a Řecka. Přesný postup do konce července vyřeší ministři vnitra zemí EU.

„Premiér Sobotka nehájil zájmy českých občanů. V důsledku jeho selhání na bruselském summitu přijme naše země více migrantů, než unie nařizovala," uvedl předseda ODS Petr Fiala. Sobotka podle něho nezajistil záruku dočasnosti opatření ani podmínky pro výběr migrantů. Kvóty označil za nedobrovolně dobrovolné a varoval před bezpečnostními riziky, které mohou podle něho vést i k omezení volného pohybu obyvatel, a tedy začátku konce unie v nynější podobě.

Alibismus

Kritický názor sdílí také šéf poslanců Úsvitu Marek Černoch, vládu viní ze selhání a alibismu, když kvóty obešla „dobrovolným" přijímáním nelegálních imigrantů. „Pokud těm lidem jasně a důrazně neukážeme, že je nepřijmeme a budeme vracet zpět, za chvíli jich tady budou miliony," napsal ČTK.

Premiér, který sám hovoří o úspěchu, podle vicepremiéra a šéfa lidovců Pavla Bělobrádka naplnil mandát vlády. Zda jsou výsledky summitu pro Česko úspěchem, nebo ne je podle něj věcí interpretace.

„Názor KSČM je, že by přijímání uprchlíků mělo být dobrovolné. To je tedy v pořádku – jde o přijatelný základ bezprostřední solidarity," je přesvědčen místopředseda KSČM Jiří Dolejš. Otevřené zůstává podle něho řešení problémů v zemích původu migrantů včetně odpovědnosti těch, kteří v nich nestabilitu způsobili. „Tam by se debata měla od kvót konečně přesunout," napsal ČTK.

Princip dobrovolnosti

Představitelé TOP 09 se shodli v tom, že princip dobrovolnosti je lepší než původně navrhované povinné kvóty. „Je dobře, že prokazujeme solidaritu, a jsem opravdu rád, že se to děje na dobrovolné bázi," řekl ČTK předseda strany Karel Schwarzenberg. Kvóty by podle něho mohly být pro některé země příliš velkým břemenem. Marek Ženíšek z TOP 09 upozornil na to, že se vláda musí stejně na příliv uprchlíků připravit, a doufá, že má plán na jejich umístění. „Na to jsme upozorňovali vládu několik měsíců," uvedl Ženíšek.

Europoslanec za TOP 09 Jiří Pospíšil zdůraznil, že Česko má mít právo vybrat si azylanty, které přijme. Zmínil ekonomickou migraci, bezpečnostní rizika i schopnost začlenění do společnosti.

„V konečném důsledku je to stejný počet lidí, který se bude rozdělovat na bázi dobrovolnosti," podotkl k výsledkům summitu europoslanec za ANO Pavel Telička, ač prý rozdíl mezi povinnými a dobrovolnými kvótami vnímá. Podle dalšího evropského poslance za ANO Petra Ježka bude naplnění výsledku o „lámání rukou někde v zákulisí, kolik kdo přijme". Ježek zdůraznil, že v debatě o kvótách se nejednalo o 40.000 lidí, ale o precedens pro statisíce až miliony budoucích možných uprchlíků. Mechanismus by mohli vnímat jako pozvánku do Evropy, dodal.

Oba europoslanci za ANO navrhují zapojit do problému migrace Organizaci spojených národů, která má podle Ježka jako jediná mandát konat, ale nedělá nic. V rozvrácených zemích, z nichž lidé prchají, by OSN měla provádět operace ke stabilitě. Podle Teličkova a Ježkova návrhu by se taky měly revidovat mezinárodní smlouvy upravující postavení uprchlíků. Mezinárodní právo by mělo podle nich umožnit vracet lodě s migranty, potírat organizovaný zločin převaděčů, přesunout vyřizování žádostí o azyl do zemí, z nichž uprchlíci přicházejí, zřídit v nich tábory a zavést dočasný azyl.