VYBERTE SI REGION

Švejnar: Vláda žádá od lidí zatím jen oběti

Praha /ROZHOVOR/ - Ještě loni neviděl profesor Švejnar zdejší situaci tragicky. K řecké cestě mělo Česko jako šestá nejméně zadlužená země v Evropě podle jeho slov daleko.

18.3.2011 18
SDÍLEJ:

Ekonom Jan ŠvejnarFoto: Deník/Divíšek Martin

Mohlo se na ni dostat jedině, kdyby dál zanedbávalo reformy a zadlužovalo se stejným tempem jako v uplynulém dvacetiletí. Dnes je někdejší kandidát na úřad prezidenta skeptičtější: vláda zatím jen předvedla, že dokáže plošně škrtat. Se strukturálními reformami je to ale horší.

Loni jste se svým ekonomickým týmem IDEA žádal, aby vláda dodržovala rozpočtovou disciplínu dlouhodobě. Jak to mělo konkrétně vypadat?

Jde o to, abychom se nezaměřovali pouze na přípravu a schválení ročního rozpočtu, ale připravili závazný rozpočtový rámec na celé čtyřleté období vlády a pak jej podle situace upravovali, ale v zásadě dodržovali. To je přístup, který dobře funguje v řadě zemí, hlavně v severní Evropě.

Proč je to tak důležité?

Před dvaceti lety jsme na tom oproti Polsku a Maďarsku s šedesátiprocentním dluhem v poměru k HDP byli dobře, protože naše zadlužení bylo velmi nízké a ještě jsme měli pohledávky. Náš dnešní dluh ale dělá 40 procent HDP. K tomu si uvědomme, že stát rozdal většinu majetku tím či oním způsobem do soukromých rukou. Takže jsme si v posledních dvaceti letech žili nepředstavitelně nad poměry. To si teď již nemůžeme dovolit. Proto jsme přišli v myšlenkovém centru IDEA s konceptem, jak poměrně bezbolestně stabilizovat dluh na 50 procentech s tím, že bychom ho v době rychlejšího ekonomického růstu začali snižovat.

Ovšem k přijetí příslušných zákonů nedošlo. Proč?

Problém je v tom, že pro politiky je vždy jednodušší věci odkládat. Politika má krátkodobý horizont. Proto zatím nevidíme kompletní řešení, beroucí v potaz problémy, na které jsme poukázali, natož pak řešení, která jsme naznačili.

Jedním vaším návrhem se vláda nicméně inspirovala, a sice snížila příspěvek na stavební spoření. Ovšem místo dlouhodobé rozpočtové disciplíny se rozhodla zvýšit plošně DPH, údajně kvůli důchodové reformě. To je v pořádku?

Na jedné straně je třeba pochválit vládu za to, že snížila příspěvek na stavební spoření, protože tam jsme zjistili, že chudším a nižším středním vrstvám, kterým to mělo být především určeno, z toho velké výhody neplynou, jelikož to využívají hlavně vyšší střední, a vyšší vrstvy. A pokud jde o zvýšení DPH, tak podle mě je nutné hlavně uskutečnit dobrou důchodovou a daňovou reformu, která by snížila odvody a daně z mezd a platů a vybrala tyto daně jinde, popřípadě i ve formě DPH.

Vláda se rozhodla v důchodové reformě pro druhý pilíř. Proč je tak důležitý?

Ten první, průběžný pilíř je důležitý kvůli mezigenerační solidaritě. Lidé v pracovním procesu zajišťují ty starší. Ale v situaci, kdy bude stále víc lidí v důchodovém věku a méně lidí bude pracovat, tak tento systém není udržitelný. Navíc, pokud by nastala politická nebo přírodní katastrofa, jako to právě vidíme v Japonsku, tak se může stát, že prostředky uvnitř postižené země nebudou dostatečné na důstojné zajištění seniorů. Ideální tedy je vytvořit penzijní systém, který toto riziko zmenší a umožní lidem, aby část svých penzijních úspor poměrně bezpečně investovali po celém světě a těžili z rychlého růstu zemí, jako je Čína, Brazílie nebo Indie. Toto umožňuje dobře vytvořený druhý pilíř.

Ovšem v době finanční krize a při tradici zdejšího tunelování mají soukromé fondy pachuť defraudace. Co s tím?

Proto navrhuji jako zásadní část druhého pilíře veřejný fond, zajištěný vládou proti zpronevěře. Tento fond by měl být konservativně vedený, například za účasti expertů z renomovaných světových fondů, a měl by investovat široce ve světě do akcií a dluhopisů. A to s minimálními poplatky, které jsou obvyklé u těchto typů fondů. Lidé by měli poměrně vysoký výnos a nízké riziko, tak jak to vidíme například ve Švédsku. Mít dobře fungující dva pilíře by tudíž bylo ideální.

Jaké šance dáváte důchodové reformě, když spoření ve fondech bude dobrovolné, lidé si budou muset přidat dvě procenta ze svého a David Rath vyhrožuje, že až se ČSSD dostane k moci, tak to stejně všechno znárodní?

Kdyby zde byla hrozba znárodnění, tak pak celý systém nebude fungovat. Ten může fungovat jen tehdy, pokud bude přijat širokým politickým spektrem. Nejen vládní koalicí, ale i ČSSD.

Je to realistické?

Tato reforma se připravuje už dlouhou dobu, a to i za sociálně demokratických vlád. Nejedná se tedy o nové koncepty. Teď je třeba, aby si vláda a opozice sedly a dohodly se, jak přesně důchodovou reformu uskutečnit. Protože pokud ji budeme opět odkládat, tak se situace jen zhorší. Musíme si uvědomit, že mladí lidé nejsou hloupí, a jestliže zjistí, že nemají perspektivu na dostatečné sociální zajištění ve vlastním stáří, že naopak budou silně zdaněni ve svém produktivním věku, protože se odsouvá reforma, a oni budou muset vydělávat na stále se zvyšující procento obyvatelstva v důchodu, tak mnozí z nich, a zvláště ti schopnější, začnou odcházet.

Od 1. května končí v Německu a v Rakousku omezení mobility pracovního trhu pro nové členské země EU, takže v sousedních zemích už nebudou Češi potřebovat pracovní povolení. Myslíte, že by tam měli šanci?

Evropa stárne, konkrétně Německo je velmi stárnoucí země oproti 50. a 60. letům, když zažívalo hospodářský zázrak. Takže všeobecně platí, že v Evropě budou rádi přijímat mladé lidi. A proč ne od nás.

A za úplně jiných platových podmínek než tady?

Přesně tak. Čili my opravdu musíme najít strategii, jak naši situaci zlepšit. Podívejme se, jak dobře si vedla se všemi problémy, které existovaly, První republika. A byla to jen dvacetiletá zkušenost. Před druhou světovou válkou jsme byli jednou ze zemí, které na tom byly ekonomicky nejlépe. Byli jsme mladá, ale funkční demokracie. Ostrov uprostřed diktátorských režimů. Ještě po válce psaly anglické a americké děti eseje o české demokracii a ekonomické prosperitě.

Myslíte, že si z toho máme vzít příklad?

Ano, je to pro nás výzva. Je 20 let po revoluci, zvládli jsme celou řadu věcí, máme pracovité lidi. Já českým lidem velmi věřím, protože si myslím, že jsme pracovití, vynalézaví, schopní. Ale jestliže nám vláda nedá podmínky k uplatnění, tak myslím, že mezi mladými budou i ti největší vlastenci váhat, zda tady mají zůstat.

Vláda zatím jen plošně snížila platy státních zaměstnanců a poslanci si škrtli odměny. To má být všechno?

To by bylo smutné. Plošné škrty mohou být jen první krok, signál finančním trhům, že bereme věci vážně. Jestliže ale nebudou doprovázeny strukturální reformou státní správy, která na základě funkční analýzy vyhodnotí, kde zeštíhlit státní aparát a kde ho naopak posílit, komu přidat, kde ubrat, tak to daleko nepovede. Udělali jsme první krok, který musí být následován dalšími. Ale mezitím ty další kroky bohužel nejsou dostatečně uskutečňovány.

Nebylo to plošné snížení spíš příkladem, jak vzít lidem motivaci?

Jestliže vše zůstane jen u plošného snížení, tak je to velice deprimující. Myslím, že lidé jsou ochotni něco krátkodobě obětovat, pokud věří, že je to první krok k dalším změnám, které po určitém období povedou ke zlepšení životního standardu. Zatím, když to tak řeknu, jsme pouze obětovali, ale následné kroky nevidíme.

Pokud se vláda nedohodne s ČSSD na důchodové reformě, ale přesto zvýší DPH, co to bude znamenat?

Jestliže se jen zvýší daně, bude to lidi velmi iritovat. Zvlášť od vlády, která získala mandát na základě slibu daně nezvyšovat. V demokraciích to často znamená, že za to voliči vládu tvrdě potrestají. Pokud by se ale DPH zvýšilo jako součást dalších žádoucích změn, například v rámci rozumné penzijní reformy a vůbec restrukturalizace daňového systému, tak bych to viděl jako žádoucí.

Jakou restrukturalizaci máte na mysli?

Zvýšit zaměstnanost a příjmy lidí snížením daní a odvodů z platů a přesunout tyto daně jinam. Například na spotřebu, na nemovitosti, na DPH. Momentálně zatěžujeme pracovní sílu obrovským břemenem, takže podniky zaměstnávají méně lidí, než kdyby se odvody a daně vybíraly jinde než z platů. Pokud bychom ale podstatně snížili daně a odvody z platů, tak lidem zbude vyšší čistý příjem a podniky budou zaměstnávat víc lidí. Větší zaměstnanost pak znamená, že méně lidí bude pobírat podporu v nezaměstnanosti. Zvýšit DPH tedy v této souvislosti není tak špatný krok, protože se sice zvýší ceny, ale lidé mají také vyšší čisté příjmy. Takže pokud se reforma dobře zrealizuje, budeme na tom lépe než dřív.

Jak vnímáte úmysl zvýšit DPH i na knihy a noviny?

Jsem pro sjednocení DPH i v tomto případě, ale současně, jak jsem již uvedl, se snížením odvodů a daní z platů. Tím se totiž sníží i výrobní náklady a tudíž také ceny, na které se pak uvalí o něco vyšší DPH. Kromě toho budou mít lidé vyšší příjmy a víc jich bude mít zaměstnání. Takže nakonec to může vyústit ve větší a nikoli menší prodej jak knih, tak novin.

Můžete si tipnout, zda budeme v roce 2013 volit prezidenta přímo?

Opravdu nevím. Já sám jsem pro přímou volbu. Valná většina lidí si ji rovněž přeje a politické strany ji lidem slíbily. Je to přechod k dalšímu stupni přímé demokracie, což myslím je správné. Při minulé prezidentské volbě, kterou jsem sledoval ve Španělském sále, jsem byl velmi nemile překvapen, jak se někdy na velmi nízké úrovni lobuje a handluje o nejvyšší úřad ve státě. A nakonec to byla komunistická strana, kdo v posledních dvou volbách rozhodoval do velké míry o tom, kdo bude prezidentem. Myslím si, že by přímá volba vyřešila hodně věcí a doplnila by náš politický systém o důležitý positivní element.

Co kdyby se v přímé volbě stala prezidentkou třeba Helena Vondráčková, pokud by se rozhodla kandidovat? Nebo Jana Bobošíková?

Myslím, že Češi jsou rozumní a vyberou člověka, který schopně povede národ do 21. století. Někoho, kdo má rozumnou a pevnou vizi, kdo dokáže stmelovat a ne rozdělovat, kdo dokáže hrát týmově s vládou. A když se podíváme, kdo se dostal do popředí v parlamentním výběru, tak to nebyli vždycky ti nejschopnější. Vezměme například premiéra Grosse.

Měl by mít přímo volený prezident i větší pravomoci?

Neměl by je mít menší. Též si myslím, že jakmile by se začalo hýbat s pravomocemi, tak by bylo těžké se dohodnout na přímé volbě. Takže bych viděl jako nejrozumnější kompromis přejít na přímou volbu se současnými pravomocemi.

Pokud dojde k přímé volbě v roce 2013, najdeme na kandidátce i Jana Švejnara?

Zatím o tom neuvažuji, protože vše bude záviset na tom, jaká budou pravidla a pravomoci. Takže počkejme, až bude jasné, jak bude vypadat kolbiště, na kterém se utkání bude konat. Tohle je pro každého „atleta“ to nejpodstatnější.

Ale dokdy to všechno musí být jasné, aby to vůbec bylo realistické?

Měla by to být otázka týdnů. Ne víc.

Zatímco svět sledoval zemětřesení a tsunami v Japonsku, snažil se Kaddáfí v Libyi skoncovat se vzbouřenci a docela se mu to dařilo: s jakými pocity tamní vývoj sledujete?

S velmi smíšenými pocity. Kaddáfího režim je diktátorský a lidé v Libyi i jinde by na tom byli mnohem lépe, kdyby tento režim skončil. A přitom jednotlivé západní země a NATO příliš dlouho vyčkávají. Jsem toho názoru, že by se měla uskutečnit bezletová zóna a postupně by se měl vyvíjet další tlak, aby Kaddáfího režim kapituloval a byl nahrazen demokratickou vládou.

Bezletová zóna by ale v podstatě znamenala bombardovat Kaddáfího protiletadlovou obranu. Nebo se to dá zařídit jinak?

Myslím, že se to dá zařídit i jinak. Situace se dá stupňovat. První věc například je odizolovat zónu, kterou kontrolují povstalci, takže Kaddáfího letadla by tam nemohla létat. Tím by se zamezilo bombardování povstaleckých jednotek. To samo o sobě může mít dostatečný psychologický vliv na Kaddáfího letce, aby se snažili odletět a požádat o azyl, jak se to už stalo v některých případech. Potom se může pokračovat větším nátlakem a pokrývat i území, které Kaddáfí kontroluje. Jeho armáda včetně letectva je přinejlepším třetiřadá. Čili není protiváhou západním letounům. Oni si to sami uvědomují.

Ale to už by se dalo vykládat jako válečný akt?

Byl by to akt izolační, který by odizoloval Kaddáfího a neumožnil by mu dál pokračovat. Mezitím by se samozřejmě mělo vyjednávat.

Dá se to udělat ještě teď, kdy vítězí?

Čím dřív, tím líp. Protože pak už by bylo pozdě.

Co znamená čím dřív, tím líp?

Okamžitě. V řádu hodin, popřípadě dnů. Zatím západní státy nevyužily možnost, která se naskytla, a promarnily šanci.

Teď se budou muset s Kaddáfím dohodnout?

Pokud se mu podaří situaci zkonsolidovat a bude mít pod kontrolou celé území, tak bude velmi těžké ho odstranit. Bude to mnohem těžší, než když je pod tlakem obyvatelstva.

Může Kaddáfího postup inspirovat panovníky v ostatních zemích, kterými teď zmítají nepokoje?

Samozřejmě. Málokdo by asi zašel tak daleko jako Kaddáfí, že by najal žoldnéře z jiných zemí, aby stříleli na jeho vlastní obyvatelstvo. Ale Kaddáfí ukázal, že i to je možné a že zbytek světa je ochoten nečině přihlížet. Takže bohužel, je to precedens, který bude mít určitou váhu.

V případě Libye byla ovšem příčinou váhání západního světa také skutečnost, že se tam nekrystalizovala jasná opozice, která by byla evidentně demokratická.

To je samozřejmě pravda. Do určité míry je to otázka vždy a všude. Vždy je nutné počítat s tím, že když dojde ke svržení diktatury, která existuje po desetiletí, tak se v zemi nezbytně nenachází okamžitě připravená vyprofilovaná demokratická opozice.

V Alžírsku byly před časem de facto zrušeny volby, které proběhly demokraticky, ale vyhráli v nich muslimští fundamentalisté.

Ano, ta situace je složitá, tady je třeba dát důraz na diplomatickou práci v těchto zemích. Západ toto podceňuje, ale měl by být víc ochoten chápat i opozici a včas jednat i s ní.

Čtěte také: Bárta: Lidé jsou naštvaní a otrávení. Já to vnímám

Autor: Ludmila Rakušanová

18.3.2011 VSTUP DO DISKUSE 18
SDÍLEJ:

Postrach Vysočiny: Žena zničila desítky aut a zapálila volejbalové kabiny

Havlíčkův Brod – Bývalou řidičku kamionu a uklízečku Bohumilu Šustrovou ze Ždírce nad Doubravou poslal v úterý Okresní soud v Havlíčkově Brodě na devět měsíců do vězení, a to za podpálení kabin havlíčkobrodským sportovcům.

Týden fungování EET: 18,1 milionu účtenek a 700 udání

Praha - Restauratéři a hoteliéři odeslali do systému EET do dnešních 19:00, tedy za skoro týden fungování evidence tržeb, zhruba 18,1 milionu účtenek. Zároveň finanční správa už eviduje 706 oznámení o nevydání účtenky. Informovala o tom mluvčí Finanční správy Petra Petlachová. Systém podle ní běží plynule a bez problémů.

Sněmovna schválila státní rozpočet, schodek má klesnout na 60 miliard korun

Praha - Sněmovna schválila státní rozpočet na příští rok. Schválený schodek má proti tomu letošnímu klesnout o deset miliard na 60 miliard korun, ministr financí Andrej Babiš (ANO) ale dnes před poslanci vyjádřil přesvědčení, že výsledek bude lepší. Jde už o třetí státní rozpočet současné koaliční vlády. Sněmovna podpořila jen ty přesuny peněz v návrhu státního rozpočtu na příští rok, s nimiž souhlasil Babiš. Opozice neuspěla ani s jedním požadavkem.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies