Na konci ledna se pražský primátor Bohuslav Svoboda (ODS) vypravil do Bruselu, aby uklidnil situaci kolem čističky. S kým se primátor během svého pobytu sešel a jakou šanci má podle něj Praha na získání dotace z EU? A jaké nové podmínky budou pro uchazeče o tendr na čističku?

Pane primátore, v půlce ledna jste se musel rozhodnout, jestli tendr na rekonstrukci čističky úplně zrušíte, nebo se v rámci stávajícího tendru budou muset předělat podmínky. Jaký byl hlavní motiv v tendru pokračovat? Bylo to z vaší strany jednoznačné rozhodnutí?
Varianta, kterou jsme hledali, měla ukázat, za jakých podmínek můžeme na tendru pracovat a upravit ho tak, aby byl otevřenější, přístupný více uchazečům, ale přitom aby zachoval to, co je nezbytně nutné u tak velké zakázky – to znamená, aby do určité míry definoval to, jaký realizační potenciál musí ta firma mít.

Jako výhodnější varianta se ukázalo přerušení tendru, protože nám to umožňuje jakýkoliv zásah, ale přitom neztrácíme čas, nedostáváme se do právních problémů, neohrozí nám pokuta od Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, eventuelně žaloby od uchazečů, že nějakým způsobem poškozujeme jejich zájmy.

Varianta přerušení tendru byla tedy právně čistá a Prahu nezatěžovala, takže ani to rozhodování nebylo těžké.

Můžete prozradit, jaké nové podmínky budou pro uchazeče o tendr?
Podmínky se budou lišit v tom, k čemu dojde odborná komise. Sestavili jsme skupinu odborníků, politiků i představitelů opozice. Z tendru ale určitě zmizí ty podmínky, které je možné chápat jako diskriminující, protože jistě není nutné, aby firma vlastnila nákladní vozy na pohon na všech šest kol, firma musí být schopná materiál odvozit, a jakým způsobem to bude řešit, jakou technikou, nebo zda si to nasmlouvá, to je skutečně otázka té firmy.

Hodně se mluvilo také o lodích, jestli mají být či nikoliv – tak to jsou právě ty věci, které by z tendru měly nově zmizet. Těch bodů je zatím šest nebo sedm, o kterých víme, ale je samozřejmě možné, že další body ještě otevře expertní skupina.

Již dříve jste oznámil, že výběrové řízení otevřete širšímu okruhu uchazečů – kolik zájemců tedy očekáváte?
Odhad je samozřejmě obtížný, ale předpokládáme, že by počet uchazečů mohl být dvojnásobný, možná trojnásobný.

Budou se moci tendru zúčastnit i společnosti s anonymními akcionáři?
Toto je upraveno zákonem, který tuto možnost opět otevřel. Takže ani uchazeči s neprůhlednou vlastnickou strukturou z toho nemohou být a priori vyloučeni.

TOP 09 dlouhodobě vadí finanční odměna pro advokátní kancelář doktora Jansty. Vyjádřila se tedy tato strana na jednání s vámi na nějaké konkrétní částce, která by podle nich byla za právní služby adekvátní?
S žádnou částkou rozhodně nepřišli. Suma, o které se hovoří, byla vyplacena mimo mě, mimo radu. To bylo rozhodnutí předcházejícího vedení magistrátu, já ho nijak nekritizuji. Jen konstatuji, že u zakázek, kde se pracuje na úrovni mezinárodního práva, průměrná cena hodinové mzdy je dvě stě eur. To není nic přehnaného, to je střed. A to je rovina, ze které nelze odejít.

Tak to stojí v celé Evropě, a tak to stojí i nás. Můžeme samozřejmě diskutovat o tom, jestli jdeme k dražší firmě, nebo k levnější firmě, ale bude se to vždycky pohybovat v této finanční rovině. Je samozřejmě možné bavit se o tom, kolik ta firma odpracovala hodin, jestli není výhodnější zaplatit v podobě paušálu, ale já si myslím, že hodinová sazba s konkrétním definováním je vždycky výhodnější než varianty paušálu.

Nacházíme se nyní v Bruselu, kam jste přijel uklidnit situaci kolem čističky. Půjdete i na jednání s několika vysokými představiteli Evropské unie. Co si slibujete od vaší bruselské mise?
Tato bruselská mise by měla otevřít komunikaci mezi námi a Evropskou unií v otázce financování našeho projektu, protože dosavadní jednání neprobíhala dostatečně intenzivně.

Myslím si, že na této úrovni je to po dlouhé době první kontakt a my potřebujeme otevřít prostor, abychom věděli, jaké podmínky bude Evropská unie vyžadovat pro to, abychom mohli dotaci získat.

Chceme postupovat obráceným způsobem – chceme vědět, co máme splnit a ne předložit nějaký projekt a opravovat ho. Čas opravdu hodně pokročil a my potřebujeme najít tu rychlejší variantu řešení.

Proto bych chtěl dnes v jednání otevřít prostor, říci, jaká je současná situace okolo výběrového řízení, protože všechny ty informace, co Evropu obíhají, jsou na základě mediálních informací, a to není úplně přesná informace.

Chtěl bych tedy nastartovat přípravy, aby v co nejrychlejší době začaly pracovat odborné skupiny – například naše odborná skupina z pražského magistrátu, která by se napojila na příslušnou odpovídající evropskou strukturu a začala zpracovávat podklad po administrativně úřednické stránce.

S kým dalším se v Bruselu sejdete?
Během mého pobytu v Bruselu jsem se mimo jiné sešel s panem Mikem (zástupce generálního ředitele Evropské komise pro zdraví a ochranu spotřebitelů, bývalý ministr životního prostředí v ČR – pozn. autora), kde jsme si hlavně vyjasňovali pozice, ale bavili jsme se i o problému, který nyní řešíme s Veolií.

Zmínil jste problém s Veolií. Kdyby se opravdu žádalo o dotace, jak by se fakticky vyřešil problém, že město má podepsanou smlouvu s Veolií až do roku 2028?
S Veolií o tom v těchto dnech intenzivně jednáme. Pro Veolii jsme strategickým i ekonomicky velmi významným partnerem, takže věříme, že podle prvních náznaků, co máme, se s Veolií nějakým způsobem dohodneme.

Tou nejjednodušší variantou je oddělení nového projektu a jeho nasmlouvání v nové podobě. Je to ale věcí právníků, kteří na tom pracují.

Zdá se tedy, že bychom řešení mohli najít, ale samozřejmě potřebujeme vědět od Evropské unie, jestli řešení, které bychom měli, je pro ně akceptovatelné.

Kdy by podle vás měla Praha možnost získat z Bruselu peníze na čističku?
Kdyby šlo všechno podle plánu, tak by čerpání dotací mělo proběhnout v tom původně plánovaném rytmu – peníze by byly vyčerpány do roku 2015.

Čtěte také: Miliardy na čistírnu: rozhodne se v červnu