VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Tajemné značky na cihlách: hákový kříž nebo dětské nožky

DOLNÍ BOJANOVICE - V Dolních Bojanovicích žije muž, který sbírá cihly se značkami cihelen. Ve sbírce má ale i několik cihel s otisky tlapek zvířat, obilí ale i hákového kříže nebo dětské nožky.

19.9.2007 9
SDÍLEJ:

Slavomil ŠottlFoto: Deník/Marek Veselka

Skrz některé cihly vypátral Slavomil Šottl i osudy cihelen, ze kterých pochází. U jiných jenom hádá, co značky na nich znamenají. „Pracuju ve stavebnictví a značky na cihlách mi připadaly zajímavé. Nasbíral jsem jich asi dvacet na okrasný plot.

Dalších třicet jsem dostal od kamaráda, cihel postupně přibývalo a bylo škoda sbírání zastavit,“ vypráví o své cestě ke sbírání cihel Slavomil Šottl. Říká, že je velice těžké dopídit se, která značka patří ke konkrétní cihelně.

„Každá značka má svoji historii. Od pamětníků vím, že jenom v Bojanovicích byly tři cihelny. Jedna z nich patřila židovské rodině, která skončila v Osvětimi,“ vypátral díky své sbírce Šottl. Vlastní i několik cihel z hodonínské cihelny bratří Redlichů.

Tvoří část štosu čtyř set padesáti kusů cihel, který zatím Bojanovický sběratel získal. „Cihly pocházejí většinou z baráků, které jsou staré kolem sta let. Tehdy bylo na okresu tak sto padesát cihelen,“ říká Slavomil Šottl. Obrázky na cihlách mají celou řadu motivů. Jedná se mnohdy o monogramy majitele cihelny a čísla které tvoří vzestupné řady.

Na některých cihlách je Rakousko – Uherská dvojhlavá orlice, ale i jiné obrázky jako jsou srdíčka nebo různé ozdobné vzory. Vlastní i cihlu s hákovým křížem, která má podle něj i německý rozměr.

V některých cihlách jsou otisky zvířecích tlapek a na jedné je dokonce i dětská nožka. „V jedné z cihel je dokonale otištěný obilný klas, jde vidět každý detail,“ přibližuje otisk zaniklé minulosti Slavomil Šottl.

Některé cihly použil sběratel i na výstavbu ozdobné zídky. Aby v plotě vynikly, umisťuje je „na kant.“ Od starých zednických mistrů zjistil, že když se dřív zdilo, kladly se cihly vždycky obrázkem dolů.

Proč to dělali tímto způsobem, ale nikdo neví. Spoustu otazníků vzbuzují i samotné obrázky a značky na cihlách. „Vypátrat původ cihel je těžké, na internetu jsou informace o některých cihelnách, ale nejsou tam značky, které se používaly,“ posteskl si Slavomil Šottl.

Cihly se od sebe liší i svou kvalitou. „Záleží na hlíně, kterou použili dělníci k jejich výrobě. Třeba cihla z Čejkovic je ze žluté hlíny, je pevná a má zvonivý zvuk,“ přibližuje vlastnosti cihel sběratel. Cihly získává většinou při stavebních úpravách starých domů. Lidé mu je dávají nebo je mohou také vyměnit.

19.9.2007 VSTUP DO DISKUSE 9
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

David Rath.
17 21

Rath posílá prezidenta Zemana k Ústavnímu soudu

Trend, dobře známý například v Budapešti, představil v Brně Marek Fišer pod názvem Kološkopek.
2 3

Do Brna se řítí cyklohospoda. Lidé si vychutnají pivo při šlapání do pedálů

Děti zůstávají v ústavech. Může za to jejich vyšší věk i stávající krize rodiny

V boskovickém dětském domově momentálně žije čtyřiatřicet dětí. Pracovníci navíc čekají na dvě další, které se vrací od pěstounů. Stejně na tom bylo zařízení ústavní výchovy loni. Tak jako další na Vyškovsku i Blanensku potvrzuje celorepublikový fenomén – počet chovanců v ústavech se nedaří snižovat.

150 milionů korun. Tolik pošle Česko na pomoc s migrací

Česko letos pošle do zahraničí na pomoc uprchlíkům a státům čelícím migračním tlakům 150 milionů korun. Ministerstvo vnitro v tiskové zprávě uvedlo, že částku v rámci jeho koncepce pro asistenci uprchlíkům na dnešním jednání schválila vláda. Prvních 40 milionů korun z této částky by mělo jít na obnovu uprchlického tábora Azrak v Jordánsku.

Stánky ve Znojmě jsou prázdné. Trhovkyně: Nechci se učit novoty kvůli EET

Brambory, cibuli, jablka nebo třeba česnek od místních prodejců si mohli obyvatelé Znojma donedávna koupit na stáncích na Masarykově náměstí. Zhruba desítka prodejců zde nabízela zboží každé dopoledne vždy od pondělí do soboty. Nyní zůstala prodejní místa opuštěná, i když na konci března již vždy trhovci bývali na svých místech.

Výuka venku? Většina dětí i rodičů ji vítá

Učit se občas venku na čerstvém vzduchu místo mezi čtyřmi stěnami učeben? K tomu se kloní ve spoustě škol. Však venkovní učebny se dají využít od jara do podzimu. Jenže ne vždy je na jejich vybudování v městské či obecní kase hned dost peněz.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies