Bez práce jsou další tisíce lidí. A bude hůř

Čechům rostly platy nejpomaleji za posledních deset let. A rozhodně se to nezlepší. Firmy totiž kvůli krizi spoří, a to hlavně na mzdách. Kromě toho mají výrazně růst počty nezaměstnaných. Už teď je bez práce přes 400 tisíc lidí a propouštění chystá asi desetina firem.

Češi vloni brali průměrně 23 542 korun měsíčně. I když je to asi o 8,5 procenta více než v roce 2007, na jejich peněženkách se to moc neprojevilo. Takzvaná reálná mzda, tedy to, co si mohou lidé za své peníze opravdu koupit, rostla jen o 2,1 procenta, což je nejmenší přírůstek za posledních deset let. Navíc přes dvě třetiny Čechů si mohou o průměrných mzdách nechat jen zdát. Většina národa vydělává výrazně méně.

„Stále platí, že průměrná mzda je imaginární číslo, ze kterého se nedají dělat příliš velké závěry,“ potvrzuje analytik Československé obchodní banky Petr Dufek.

Podle analytiků výši průměrné mzdy zkreslilo také masové propouštění z konce loňského roku. Firmy totiž kromě standardních mezd vyplácely i několikaměsíční odstupné.

„Na první pohled to vypadá, že si zaměstnanci přilepšili skoro o devět procent, na druhý pohled si však řada z těchto zaměstnanců přilepšila jen jednorázově,“ dodává Dufek.

Lidé s čerstvou výpovědí v ruce k tomu mají stále menší šanci najít nové zaměstnání. Koncem února úřady práce registrovaly skoro 429 tisíc nezaměstnaných, tedy o 31 tisíc více než v lednu. Na druhou stranu houfně ubývají volná pracovní místa. Oproti létu loňského roku jich je sotva polovina.

Propouštění zatím nejvíce postihlo automobilový a sklářský průmysl, přitom experti upozorňují, že nyní už se o místo musí obávat ve všech oborech napříč celou ekonomikou. Nezaměstnanost má proto již brzy překročit osmiprocentní hranici.

Další propouštění

„Přestože mnoho firem již bylo v důsledku krize nuceno snížit počet svých zaměstnanců, každá desátá firma se k tomu v nejbližší době teprve chystá,“ předpovídá prezident Hospodářské komory České republiky Petr Kužel.

Ani zaměstnaní na tom nebudou o moc lépe. Mzdy mají vzrůst o čtyři až pět procent, tedy maximálně o nějakých 1200 korun. Přilepšit si mají především lidé ve státním sektoru, tedy učitelé či úředníci, u kterých se počítá až se šestiprocentním nárůstem. Konkrétně učitelé dostanou přidáno zhruba o dva tisíce korun. U soukromých firem se s takovým navýšením mzdy dá počítat jen stěží.

Vojtěch Janda

Půjčují si už i střední vrstvy. Domácnosti dluží 885 miliard

Půjčil si čtyřicet tisíc. Teď počítá dny do chvíle, kdy mu exekutor zabaví dům v hodnotě 1,2 milionu. Příběh jednoho z obyvatel Roudnice nad Labem je typický pro lidi, kteří se zamotají do dluhové pasti. Nepřečtou si desítky stran smluvních podmínek s firmou, která jim půjčí na novou pohovku či televizi. Pár tisícovek dluhu je tak může připravit o střechu nad hlavou.

„Klienty obchodníků se spotřebitelskými úvěry už nejsou jen sociálně slabí lidé. Stačí, když váš zaměstnavatel zkrachuje a nevyplatí vám ani korunu mzdy. Najednou se dostanete do maléru,“ popisuje analytik Daniel Hůle ze společnosti Člověk v tísni.

Stačí totiž málo. Ve smlouvě o 45 stranách, které se díky minimalizaci písma smrsknou na dvě, si nevšimnete, že když se zpozdíte se splátkou 35 dní, už vám naskočí sankce ve výši 50 procent z celkové půjčky. „Třeba PROFI CREDIT má systém, díky němuž se může dluh zvětšit za rok až na šestinásobek,“ říká Hůle.

V tom případě nastupují vymahači, soud a exekutor. Firma Deredes se už léta zabývá správou pohledávek. Její finanční ředitel Tomáš Táborský uvedl, že počet neplatičů se zvedl z 1134 na pět tisíc lidí. „Přibývají dlužníci ze středních vrstev, většinou si půjčili padesát tisíc, a když přišli o práci, mají problém se splátkami,“ líčí Táborský. V korun lednu se dluh domácností vyšplhal na 884,4 miliardy.

V materiálu ČSSD, který má Deník k dispozici, se navrhuje zakázat tzv. rozhodce, které jmenují úvěrové firmy. Ti mnohdy konají v neprospěch dlužníků a vylučují řádný soud. Sociální demokraté chtějí zavést i strop pro celkovou výši úroků.

„To by bylo nanejvýš potřebné. V zákoně by mělo být stanoveno, že konečná částka nesmí převýšit 2,5 násobek původní půjčky,“ míní Hůle.

Naopak poslanec ODS David Šeich považuje dluhové zastropování za nezdravý zásah do tržní ekonomiky.

Kateřina Perknerová

Lidé se neradi vzdávají iluzí, proto si půjčují, tvrdí psychiatr

Podle Václava Dvořáka, primáře léčby závislostí žen v Psychiatrické léčebně Bohnice, jsou půjčky nebezpečím.

Mezi nezaměstnanými se ocitá stále více těch, kteří celý život pracovali, například skláři. Budou se tito lidé zadlužovat, aby si udrželi dřívější životní úroveň?

Je vysoce pravděpodobné, že část z nich zvolí i tuto nebezpečnou cestu.

Proč se podle vás odhodlají pořídit si spotřebitelskou půjčku?

Málokdo se vzdává iluzí o životě. Jde o to, do jaké míry je člověk schopen přeladit na jiný rychlostní stupeň.

Jak to přehození výhybky nejlépe zvládnout?

Obrátit se k hodnotám pro jedince nejdůležitějším. krizových situacích se rodiny stmelují, takže krize může vést k jejich V upevnění. Čas, který dříve věnovaly běhání po obchodních domech, mohou nyní zacílit na vnitrorodinné aktivity. Otázka je, kolik lidí se zachová takto a kolik podlehne panice.

Je namístě i společenská nebo dokonce zákonná ochrana lidí před spadnutím do dluhových pastí?

Krize nelze počítat s neustále stoupající křivkou výkonnosti. Právě je přirozený jev a během ní je namístě definovat mantinely pro situace, které by vedly lidi do nějaké pasti. Stanovení stropu pro výši úroků a jiných souvisejících plateb je určitě užitečné opatření, stejně jako zavádění finanční gramotnosti jako výukového předmětu do škol.

Pociťujete v souvislosti s krizí nárůst klientely?

To je přirozený důsledek. Lidé musí přehodnotit své žebříčky hodnot. Psychiatr bývá určitým pomocníkem při hledání nových scénářů životního stylu pro budoucnost.

Čím nahradit zaměření společnosti na chrámy spotřeby?

Lidé by se měli odvrátit od virtuálních hodnot. Čím víc se smíří s pojímáním reality bez fantazijních nástaveb, tím víc jsou chráněni před riziky snového mechanismu. Ten je jako nenaplněná bublina hojnosti v pozadí globální krize z nadvýroby.

(kp)