Česko trápí prach a hluk z kamionů a z uhlí

Nárůst kamionové dopravy a vytápění rodinných domů uhlím. To považují odborníci za největší problém, který ovlivňuje kvalitu životního prostředí v Česku.

Jen pro příklad: nákladní procent všech nákladů doprava loni vzrostla meziročně o 14 procent, přičemž 72 se převáží po silnicích.

Životní prostředí v Česku nejvíc ovlivnilo v první polovině 90. let odstranění velkých ekologických zátěží z předlistopadové éry.  Poté se ale zlepšování stavu zbrzdilo, mnohde i zastavilo. Na některých místech dokonce dochází ke zhoršování, což potvrzuje šéf české informační agentury životního prostředí CENIA Jiří Hradec. „V mnoha obcích máte v zimě pocit, jako byste se vrátil do severních Čech roku 1985,“ tvrdí.

Že jsou prachové částice velmi nebezpečné, potvrzuje dětská lékařka Eva Schallerová z Ostravy-Radvanic: „Situace u nás je velmi vážná. Přibývá alergií a zvyšuje se množství astmaticky nemocných. Zhoršuje se možnost početí, průběhy porodu i přizpůsobivost novorozenců po porodu. Výrazně se také zvyšuje možnost onemocnění rakovinou, protože žít v takovém prostředí je jako vykouřit šedesát cigaret denně.“

Podle Státního zdravotního ústavu vzrostl v Česku za posledních deset let počet alergických dětí téměř dvojnásobně.

Ministerstvo životního prostředí chce s problémem bojovat. Připravilo novelu takzvané „smogové“ vyhlášky.

„Umožňuje krátkodobě omezit významné zdroje emisí. Ke stávajícím limitům přidává také závaznou hodnotu pro prachové částice,“ řekl mluvčí ministerstva Jakub Kašpar. Kraje by tak při určitém překročení povoleného množství musely nařídit dočasné zastavení výroby ve velkých podnicích nebo zakázat vjezd do center měst.

Doprava je totiž jedním z hlavních viníků vysokého množství drobných částic ve vzduchu. A způsobuje navíc další velký problém – a to hluk.

Podle nedávné studie Ekologického právního servisu více než polovina Čechů trvale žije v oblastech se zvýšenou hladinou hluku.

„Hluková zátěž navíc kvůli zvyšování intenzity dopravy výrazně stoupá a zároveň se zpožďuje rozvoj moderního dopravního systému, který by se vyhýbal velkým městům. Doufám, že až se Evropská unie dostane z krize, tak bude na boj s hlukem uvolňovat peníze,“ prohlásil hlavní hygienik České republiky Michael Vít.

Podle lékařů přitom dlouhodobý pobyt v hlučných místech způsobuje velké zdravotní komplikace, ať už jde přímo o sluch, nebo kardiovaskulární systém. Negativní vliv má přílišný hluk pochopitelně i na psychiku.

Expert: V mnoha obcích to zas vypadá jako v 80. letech

Zhoršení souvisí se zdražením plynu, tvrdí Jiří Hradec, ředitel české informační agentury životního prostředí CENIA.

Poslední zprávu o stavu Česku vypracovala vaše agentura. Co se životního prostředí v změnilo?

Po vyčištění velkých zdrojů znečištění na počátku 90. let dochází jen k velmi mírnému zhoršování, hlavně vlivem nárůstu dopravy a také růstu výroby v podnicích. Na druhou stranu se ale lepší energetická náročnost průmyslu. Díky meteorologickým podmínkám se také výrazně zvýšila kvalita ovzduší.

S čím má Česko podle zprávy největší problém?

Jednoznačně to jsou prašné částice. Nejvíc jich produkuje doprava, ať už naftové motory nebo otěry pneumatik či brzdových destiček. Výrazný vliv na jejich produkci mají také lokální topeniště. V 90. letech se sice začínalo hromadně plynofikovat, ale s výrazným růstem ceny plynu se začínala spousta obcí vracet k topení uhlím. V mnoha obcích, a to i kolem Prahy, máte v zimě pocit, jako byste se vrátil do severních Čech roku 1985.

Proč jsou prachové částice tak nebezpečné?

Nezachytí je plicní sliznice a rovnou tak přecházejí do krve. To působí problémy hlavně astmatikům a lidem se srdečními chorobami. Navíc jsou tyto částice potenciálně karcinogenní.

S čím se Česko kromě prachových částic ještě potýká?

Obrovský problém je ozón, který vzniká fotogenickou cestou při slunečním záření. Skoro celá ČR během roku překračuje povolené limity. Přímo to působí zase na astmatiky, ale také na zemědělskou produkci. Odhaduje se, že ji snižuje až o pět procent.

Které oblasti jsou na tom z pohledu životního prostředí nejhůře?

Pokud jde o prašné částice, tak nejhorší situace je na Ostravsku. Ozónu je zase hodně hlavně na horách. Ve vyšších polohách totiž ultrafialové záření rozkládá kyslík mnohem rychleji. Obecně se pak dá říct, že ve všech velkých městech je životní prostředí zasaženo dopravou.

(fs)