VYBERTE SI REGION

Téměř polovina škol má zastaralé počítače

Praha – Místo propisovačky myš. Učebnice a sešit v aktovce, na lavici bliká obrazovka osobního přenosného počítače čili netbooku.

15.4.2010 7
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: Foto: archiv Deníku

Tohle si možná přáli iniciátoři projektu Internet do škol, který před deseti lety rozjeli ministři školství za ČSSD. Ten ovšem skončil nechvalně, prošustrovalo se téměř 900 milionů ze státní kasy, viditelného zlepšení počítačové gramotnosti se nedosáhlo.

Nejde ani tak o to, kolik počítačů děti v lavicích mají a jak rychlé je jejich připojení na internet, ale o celkovou atmosféru ve třídách. Česká školní inspekce loni prověřila využití informačních technologií na více než 460 základních školách. „Naprostá většina počítačů, hlavně v menších školách, je starší pěti let,“ řekl inspektor Kamil Melichárek Navíc 80 procent počítačů je dokonce starších než sedm let. Na osm žáků a čtyři učitele vychází jeden PC. Tato fakta vytvoří plastičtější obraz o situaci ve školách, když dodáme, že jen desetina ZŠ nabízí žákům možnost vlastního připojení do sítě.

Právě na tato neradostná zjištění zareagoval projekt Vzdělání 21, který nabídl plošné nasazení netbooků ve třídách. Od loňského září se ho účastní 140 žáků 6. tříd základních škol v Praze Kunraticích, České Kamenici a Českých Budějovicích. Pokus probíhá tak, že v jedné ze dvou paralelních tříd se žáci učí klasicky, ve druhé s netbooky a interaktivní tabulí. Výsledky v počítačové paralelce jsou zatím povzbudivé. „Děti vyučování víc baví, zapojují se aktivně řešení úloh, je to blízké jejich věku,“ říká ředitel ZŠ Kunratice Vít Beran.

Digitální hnízda

Zmíněný experiment ale zdaleka není jediným pokusem o modernizaci výuky. Například znojemská základní škola JUDr. Mareše se pustila do projektu Digitální hnízda. Jeho cílem je seskupovat v jedné třídě žáky podle odlišné úrovně talentu i znalostí. „Častěji jsme se setkávali s tím, že vedle sebe v lavici zasednou prvňáčci na odlišné úrovni. Pedagog zpravidla musí brát ohled na slabší žáky, v běžném školním provozu nemá kapacitu řešit potřeby těch talentovaných,“ uvedl ředitel Miloš Hubatka. S Digitálními hnízdy však v září 2008 nastala změna. „Žáci mohou vždy řešit úkoly přiměřené jejich schopnostem díky tomu, že je můžeme ve třídě sdružovat do několika hnízd, ve kterých je elektronická tabule propojena v síti s žákovskými počítači, notebookem učitele a internetem,“ pochvaluje si Hubatka.

Vynikající výsledky

Testy výzkumné společnosti DAP Services po roce sledování dokázaly znatelný pokrok sledovaných tříd v oblasti celkové efektivity učení. Zatímco průměr v Česku činí 70 procent, ve Znojmě docílili hodnoty 89,3 procenta. „Digitální hnízda přispěla k tomu, že děti začaly respektovat roli i méně populárních metod, jako je například opakování, domácí úkoly či zkoušení,“ shrnuje výsledky opakovaného měření psycholog Jiří Šimonek. Díky Digitálním hnízdům se u dětí zároveň podařilo zcela obrátit vztah k původně nejméně populárním předmětům, tedy češtině, cizím jazykům a přírodovědě, jež se v konečném hodnocení oblíbenosti nakonec dostaly na dvojnásobek celonárodního průměru.

Autor: Kateřina Perknerová

15.4.2010 VSTUP DO DISKUSE 7
SDÍLEJ:
Chladné počasí. Ilustrační foto.
11

Mrazivý leden. Teploty v noci mohou klesat až k minus 17 stupňům

Europoslanec Pavel Telička.
8 9

Telička se stal místopředsedou Evropského parlamentu

AKTUALIZOVÁNO

Itálii postihla série silných zemětřesení

Řím - Střední Itálii dnes postihla série silných zemětřesení. Podle seismologického střediska EMSC měly sílu od 5,3 do 5,7 stupně. Informace o případných obětech zatím nejsou k dispozici, první menší škody ale hlásí město Amatrice, které ničivé zemětřesení o síle 6,2 stupně postihlo loni v srpnu.

Obama. Prezident, který Evropě možná nerozuměl

Když 20. ledna 2009 vstupoval Barack Obama do Bílého domu, bylo ve Spojených státech 861 664 prázdných domů. Jejich majitelé je museli opustit kvůli nesplácení hypoték. Po osmi letech je jeho země sice názorově rozdělená, ale po ekonomické stránce úspěšná.

Miliardy za bahno. Opravdu lidem pomáhá?

Ani pití, ani lék. Do jaké škatulky patří lázeňské prameny, doposud nikdo v Česku nerozlouskl. Neví se ani, jestli a jak fungují. Pojišťovny přitom posílají na léčbu minerální vodou a rašelinou miliardy. Což se jim nelíbí. „Nejradši bychom výdaje na lázeňství škrtli," přiznal šéf Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich. To by se ale mohlo brzy změnit.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies