Projekt je určen pro seniory, rozhodl jsem se ale vyzkoušet test paměti na vlastní kůži.

Příprava na test

Na testy nejdu s očekáváním, že bych se dozvěděl, zda mě v budoucnu postihne Alzheimerova choroba.

S pamětí problémy nemám, i když jsem byl v letošním roce schopen skoro zapomenout i na svoje narozeniny. Nemohu se hlavně dočkat, jaké úkoly jsou pro mě připraveny. Ve dveřích mě vítá sympatická Jana Šimečíková s připravenými dotazníky a testy na stole. Pro návštěvu jsem využil středu, což je den vyhrazený pro vyšetření paměti pro veřejnost.

„Měl jste štěstí, že jsem měla ve středu ještě volno. Je veliký zájem. Mám domluvené schůzky s klienty i několik týdnů dopředu,“ poznamenala Šimečíková. Vrháme se tedy do práce.

Dva dotazníky?

Jako první je pro mne připraven zvláštní dotazník, ve kterém hodnotím, zda jsem si například schopen připravit jídlo, hrát složitější společenské hry nebo sledovat současné události. Mně přijde dotazník jako samozřejmý, stejný je ale připraven i pro doprovázející osobu. „Proč je tu stejný dotazník ještě jednou?“ ptám se. Jana Šimečíková vysvětluje, že lidé kteří už s největší pravděpodobností Alzheimerovou chorobou trpí, nebo jsou i v jejím počátečním stádiu, vyplňují dotazníky tak, jako by pro ně bylo vše samozřejmé. „Po vyplnění dotazníku doprovázející osobou, například někým z rodiny nebo ošetřovatelem, se ovšem může ukázat naprostý opak,“ poznamenala Šimečíková, která pracuje v Centru seniorů Mělník, jako vedoucí terénní pečovatelské služby.

Test paměti

Zkoušky mé paměti mohou začít. Sedím naproti mé zkoušející a začínáme jednoduchými dotazy, které mají zjistit orientaci. Otázky se týkají běžných věcí, jako například ve kterém jsem právě městě, nebo který je den v týdnu. Nejsem nijak velký zmatkař, ale při otázce jaké je roční období odpovídám s jistotou mě vlastní: zima. Ta sice za okny byla, nicméně správná odpověď zněla jinak. Nevěřícný pohled Jany Šimečíkové provází moje rychlá oprava na podzim. No nic, prostě bod dolů. Tak jsem zvědav, jak to bude pokračovat. Pravda je, že moji soustředěnost hodně ovlivňuje to, že jsem ještě nesnídal a málo spal. Alespoň takto ospravedlňuji v duchu sám sebe.

Dalším prvkem testů je například opakovat tři slova. Hruška, zámek, meruna. Vše musím třikrát zopakovat a hlavně, zapamatovat si na později. Pozornost a počty prověří test, ve kterém odečítám číslo sedm od sta. A to hned několikrát, takže se dostanu o několik až k číslu 65. „Která tři slova jste si před chvílí opakoval a měl si je zapamatovat?“ zeptá se náhle Jana Śimečíková. Naštěstí si je pamatuji.

Další část testu věnovaná anterográdní paměti je už o něco těžší. Musím si zapamatovat adresu. Pavel Doležal, Květinová ulice 37, Pavlovice – Olomouc. Vše třikrát zopakuji a mezitím mi vše pakuje i vyšetřující. To by šlo. Poté se vrháme na test, který prověřuje retrográdní paměť. Otázky se týkají například současného předsedy vlády nebo amerického prezidenta. „Divil byste se, jak občas nemocní lidé odpovídají. Automaticky řeknou politiky, kteří působili před několika desítkami let,“ podotkla Šimečíková. Části procedury, která má zjistit, jak je na tom zkoušený s pamětí, je také test, ve kterém musím během krátké doby vymyslet co nejvíce slov od písmena „P“. Sice nemám problémy s malou slovní zásobou, ale ve chvíli, kdy se máte soustředit, a nepoužívat slova se stejným kořenem, ani názvy, jsem nejistý. A hlavně nervózní.

Body za zvířata

Přesně v takovouto chvíli vám totiž do hlavy skočí jedno slovíčko, které přebíjí všechny ostatní a nemůžete ho ani za nic dostat ven. V mém případě to je slovíčko ne nijak zvlášť vulgární, ale také ne zcela vhodné. Penis. Nevěřili byste, jak mi toto obyčejné slovo zrovna nyní znepříjemňuje život. Uznávám, v místnosti sedíme dva dospělí lidé a vlastně by se v případě vyřčení nic nestalo, ale jako redaktor se snažím udržet určité dekorum. Snažím se přes to přenést a jmenovat, co mě napadne. Maximálního počtu bodů ovšem nedosahuji.

Následují část testu je podobná, jen musím jmenovat co nejvíce zvířat. Tam už boduji naplno. Série dalších úkolů prověřuje, zda jsem schopen vnímat a správně provádět úkony. Nebudu složitě vysvětlovat jaké. Jsou velmi chytře vymyšlené, aby určili stav paměti a přemýšlení klienta. Zaujalo mne ale opakování vět. Jana Šimečíková řekla například větu: Méně než, pokud nebo ale. Že to nedává smysl? Právě o to jde. Zopakovat větu, kterou si mozek logicky nespojí, je pro někoho problém. Test zakončuje vizuální test s prostorovými schopnostmi. Pojmenování namalovaných obrázků, překreslování geometrických těles a nakreslení hodin s určitým časem. Právě hodiny prý na pacienta prozradí hodně. Kritérií pro hodnocení poslední části testu je mnoho.

Konec procedury

Vyplněné testy s hodnocením následně hodnotí lékaři. V mém případě výsledky nikam zasílány nebudou. Jana Šimečíková má připravený seznam lékařů, kteří spolupracují s Českou alzheimerovskou společností, jež projekt pořádá. „Jsme tak schopni nalézt každému lékaře co nejblíže k bydlišti,“ vysvětlila zkoušející. Soubor různých hádanek, úkolů, křížovek a hlavolamů lze nalézt na stránkách www.pfizer.cz. Více o zajímavém projektu se dozvíte na www.alzheimer.cz. (Konkrétní části testu, například slova k zapamatování nebo číslice k odečítání, mohou být smyšlená – aby se případní zájemci o test mohli předem připravit. Jejich snažení by pak nemělo správnou vypovídající hodnotu.)