VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Těžba škodí v Česku víc než v zahraničí

Praha - Těžba uhlí v Česku poškozuje přírodu dvojnásobně než v některých vyspělých státech. Podle ochránců životního prostředí těžební firmy nedělají maximum pro rekultivaci krajiny, tedy její uvedení do původního stavu.

16.6.2008 5
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK

„Namísto toho, aby těžební společnosti nechaly krajinu obnovit přirozeným způsobem, sázejí smrčky do řádků, dělají betonová koryta pro potoky. Buduje se umělá krajina,“ řekl Deníku Jan Rovenský z ekologické organizace Greenpeace.

Na to, kolik státních peněz firmy na obnovu krajiny dostávají, nejsou podle něj výsledky odpovídající. „Často jen napustí díru po těžbě uhlí vodou a je to vyřešené,“ kritizuje Rovenský. Ze 14 miliard, které stát pumpuje do rekultivací, podle něj důlní firmy pohltily 75 procent.

Povrchovou těžbou uhlí trpí především příroda na severu Čech. Jenom v Ústeckém kraji je těžebním průmyslem zasaženo zhruba 350 kilometrů čtverečních. Na tomto území se nachází 27 bývalých i současných lomů.

O lepší rekultivaci krajiny usiluje i hejtman Ústeckého kraje Jiří Šulc. Chce lepší rekultivaci krajiny, míní, že současný horní zákon není dostačující. „Chtěli bychom dostat 4 miliardy a 300 milionů korun na obnovu zničené krajiny. Tyto peníze by putovaly přímo obcím,“ řekla mluvčí Ústeckého kraje Veronika Kindlová.

Odborníci navíc upozorňují, že v řadě zemí musejí těžební firmy po skončení dolování uvést krajinu do původního stavu. Mají povinnost zavézt jámy po dolování vytěženou horninou. Naopak v Česku je krajina poškozena hned dvakrát. Na jednom místě vznikne mrtvá, vytěžená jáma, na jiném zase haldy vytěžené hlušiny.

Zpřísnění pravidel se nechystá

Státní úřady však tvrdí, že se změna, která by zpřísnila pravidla péče o krajinu poškozenou dolováním, nepřipravuje. „Není mi známo, že bychom v ČR rekultivovali území po těžbě uhlí v nižší kvalitě než v okolních státech,“ uvedl Tomáš Bartovský z tiskového oddělení ministerstva průmyslu a obchodu. „Rekultivacemi se u nás zabývá velká řada firem a Česká republika má tak naopak v rekultivacích velké zkušenosti a na zdejší rekultivované pozemky, například v Ústeckém kraji, se jezdí dívat zahraniční delegace,“ vysvětlil mluvčí ministerstva životního prostředí Jakub Kašpar.

Spíše než tlak státu nutí těžební firmy vracet vytěženou horninu na původní plochu nedostatek místa. „Těžební limity platí i pro ukládání vytěžené horniny. Proto se nyní stále více dělají takzvané vnitřní výsypky, kdy se vytěžený důl z jedné strany postupně zasypává hlušinou,“ uzavřel Rovenský.

Autor: Šárka Škapiková

16.6.2008 VSTUP DO DISKUSE 5
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Kožešinová farma ve Velkém Ratmírově.
22

O zákazu kožešinových farem bude Senát rozhodovat od 19. července

Šeberák.
26

Teplý víkend je tu. Přírodní koupaliště v Česku mají většinou čistou vodu

Nedostatek tekutin může způsobit malátnost i selhání oběhu

Nedostatek tekutin může v současném horkém počasí způsobit malátnost, bolest hlavy a sníženou výkonnost. Při ztrátě vody na úrovni pěti procent lidské váhy hrozí oběhové selhání. V tiskové zprávě to dnes uvedla Hygienická stanice Hlavního města Prahy. Podle předpovědi meteorologů dnes teploty vystoupí k 35 stupňům Celsia.

Rektor Zima: Ministr Pilný se bude snažit zohlednit VŠ, záleží to na Štechovi

Ministr financí Ivan Pilný (ANO) ve čtvrtek ujistil zástupce České konference rektorů (ČKR), že investice do vzdělání a vysokého školství pokládá za prioritu. ČTK to řekl předseda ČKR a rektor Univerzity Karlovy v Praze Tomáš Zima po jednání na ministerstvu financí. Pilný podle něj slíbil, že se bude snažit zohlednit požadavky škol při sestavování rozpočtu. Záležet prý bude na tom, jaké priority mu předloží ministr školství Stanislav Štech (za ČSSD).

Bradáčová: V Rathově kauze soud nemusí znovu provádět důkazy

V korupční kauze bývalého středočeského hejtmana Davida Ratha nebude středočeský krajský soud muset opakovat žádné důkazy, a to ani odposlechy. Pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová to dnes uvedla v pořadu Českého rozhlasu 20 minut Radiožurnálu. O přípustnosti odposlechů jako důkazů rozhodl počátkem června Nejvyšší soud.

Trump se brání: Tajné nahrávky rozhovorů s Comeym jsem nepořídil

Není den, aby nebylo slyšet o novém americkém prezidentovi Donaldu Trumpovi. Tentokrát se vyjádřil k ostře sledované kauze, kdy se měl pokusit ovlivnit vyšetřování možného zásahu Ruska do volební kampaně. A to především odvoláním šéfa FBI Jamese Comeyho, jehož rozhovory měl tajně nahrávat.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies