VYBERTE SI REGION

Těžba škodí v Česku víc než v zahraničí

Praha - Těžba uhlí v Česku poškozuje přírodu dvojnásobně než v některých vyspělých státech. Podle ochránců životního prostředí těžební firmy nedělají maximum pro rekultivaci krajiny, tedy její uvedení do původního stavu.

16.6.2008 5
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK

„Namísto toho, aby těžební společnosti nechaly krajinu obnovit přirozeným způsobem, sázejí smrčky do řádků, dělají betonová koryta pro potoky. Buduje se umělá krajina,“ řekl Deníku Jan Rovenský z ekologické organizace Greenpeace.

Na to, kolik státních peněz firmy na obnovu krajiny dostávají, nejsou podle něj výsledky odpovídající. „Často jen napustí díru po těžbě uhlí vodou a je to vyřešené,“ kritizuje Rovenský. Ze 14 miliard, které stát pumpuje do rekultivací, podle něj důlní firmy pohltily 75 procent.

Povrchovou těžbou uhlí trpí především příroda na severu Čech. Jenom v Ústeckém kraji je těžebním průmyslem zasaženo zhruba 350 kilometrů čtverečních. Na tomto území se nachází 27 bývalých i současných lomů.

O lepší rekultivaci krajiny usiluje i hejtman Ústeckého kraje Jiří Šulc. Chce lepší rekultivaci krajiny, míní, že současný horní zákon není dostačující. „Chtěli bychom dostat 4 miliardy a 300 milionů korun na obnovu zničené krajiny. Tyto peníze by putovaly přímo obcím,“ řekla mluvčí Ústeckého kraje Veronika Kindlová.

Odborníci navíc upozorňují, že v řadě zemí musejí těžební firmy po skončení dolování uvést krajinu do původního stavu. Mají povinnost zavézt jámy po dolování vytěženou horninou. Naopak v Česku je krajina poškozena hned dvakrát. Na jednom místě vznikne mrtvá, vytěžená jáma, na jiném zase haldy vytěžené hlušiny.

Zpřísnění pravidel se nechystá

Státní úřady však tvrdí, že se změna, která by zpřísnila pravidla péče o krajinu poškozenou dolováním, nepřipravuje. „Není mi známo, že bychom v ČR rekultivovali území po těžbě uhlí v nižší kvalitě než v okolních státech,“ uvedl Tomáš Bartovský z tiskového oddělení ministerstva průmyslu a obchodu. „Rekultivacemi se u nás zabývá velká řada firem a Česká republika má tak naopak v rekultivacích velké zkušenosti a na zdejší rekultivované pozemky, například v Ústeckém kraji, se jezdí dívat zahraniční delegace,“ vysvětlil mluvčí ministerstva životního prostředí Jakub Kašpar.

Spíše než tlak státu nutí těžební firmy vracet vytěženou horninu na původní plochu nedostatek místa. „Těžební limity platí i pro ukládání vytěžené horniny. Proto se nyní stále více dělají takzvané vnitřní výsypky, kdy se vytěžený důl z jedné strany postupně zasypává hlušinou,“ uzavřel Rovenský.

Autor: Šárka Škapiková

16.6.2008 VSTUP DO DISKUSE 5
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Mrazy v letošní zimě ještě zdaleka neskončily.
AKTUALIZOVÁNO
4

Česko svírá silný mráz. Noční teploty klesnou až k minus 20 stupňům

Petra Kvitová poprvé veřejně promluvila o napadení.
5

Odměna nepomohla! Pachatel, který pořezal Kvitovou, stále uniká

AKTUALIZOVÁNO

Zemětřesení v Itálii: lavina zasypala hotel, je v něm „mnoho mrtvých“

Z hotelu zavaleného po středečním zemětřesení lavinou ve střední Itálii se podařilo vyprostit tělo první oběti. Informovala o tom italská agentura ANSA. Záchranáři, kteří se na místo dostali brzo ráno, počítají s tím, že je na místě mnoho mrtvých. Dosud se uvádělo, že si zemětřesení, jež mělo sílu kolem pěti stupňů, vyžádalo v celém regionu život jedné osoby a další člověk byl pohřešován.

Spláchnou, zvednou prkénko, těžko se v nich orientuje - to jsou japonské toalety

Nejvyspělejší toalety najdete v japonském Tokiu. Prkénko se samo zvedne, je vyhřívané a můžete si tady pustit zvuky tekoucí vody. Výrobci nyní zjednodušují jejich obsluhu.

Na KLDR budou shlížet bývalí vůdci. Kim staví na nejvyšší hoře sousoší dynastie

Severokorejský diktátor Kim Čong-un utrácí miliony dolarů za výstavbu nového sousoší, které bude znázorňovat trojici dosavadních vůdců KLDR - tedy jeho, jeho otce Kim Čong-ila a dědečka Kim Ir-sena. Socha se má tyčit na vrcholu nejvyšší severokorejské hory Pektu. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies