Tibetské vlajky vyvěsili i na své poslanecké lavice. Chtějí tím demonstrovat svou podporu všem národům a skupinám obyvatel, jejichž práva jsou potlačována. Tibetská vlajka zavlála i na sídle Senátu. Z okna své kanceláře ji pověsil předseda senátní komise pro podporu demokracie ve světě Vlastimil Sehnal (ODS).

Sněmovna ani Senát se jako instituce se k akci nepřipojí. Poslanci v úterý především hlasy levice rozhodli o tom, že žádost o vyvěšení vlajky nebudou na schůzi ani projednávat. Sněmovna dnes podobně jako v úterý také hlasy levice odmítla projednávat návrh poslanecké Skupiny přátel Tibetu, aby sněmovna odsoudila postup Číny, přestože pro byl i premiér Jan Fischer.

Proti vystoupil naopak předseda poslanců KSČM Pavel Kováčik, zdůvodnil to hlavně ekonomickými zájmy. "Čínská strana, byť jde o ekonomické zájmy, je velmi citlivá na podobné kroky. Ten, kdo je zodpovědný, nebude hlasovat pro zařazení tohoto bodu," uvedl.

Bývalý předseda Strany zelených Martin Bursík alespoň šestibodové prohlášení během úprav programu schůze přečetl. Podle prohlášení, které navazuje na předloňskou rezoluci sněmovny, se situace v Tibetu za poslední dva roky nezměnila a práva Tibeťanů jsou stále čínskými úřady porušována.
"Poslanecká sněmovna odsuzuje popravy Tibeťanů, Ujgurů a Číňanů, ke kterým došlo v posledních měsících, a vyzývá orgány Čínském lidové republiky, aby se zdržely jakéhokoli násilí," četl Bursík. Sněmovna měla podle prohlášení podpořit dialog dalajlámy s Čínou, vyzvat k politickému řešení práv tibetského lidu vzhledem s ohledem na jeho svébytnost a zájmy.

"My se lidským právům věnujeme soustavně a dlouhodobě, a navíc tento den spojovaný s lidskými právy a jejich obranou se netýká jenom Tibeťanů, ale týká se všech kultur národů a skupin obyvatel, kterým jsou krácena práva. Není to jenom nějaká PR akce, ale je to otázka přihlášení se k principům, na nichž stojí nějaké uspořádání a ke kterým se tento stát nedostatečně hlásí," řekl dnes ČTK předseda zelených Ondřej Liška.

Doplnil, že vlajka byla z oken sněmovny vyvěšena tak, aby bylo jasně patrné, že jde o akci zelených, nikoli sněmovny, a proto ji neodstraní, ani pokud je k tomu vedení sněmovny vyzve.

Sehnal vlajku vyvěsil se souhlasem svých podobně smýšlejících kolegů z okna Senátu ve Valdštejnské ulici. Hlavním důvodem, jak řekl ČTK, je připomenutí útlaku Tibeťanů čínským režimem. Vlajku vyvěsil poprvé, neboť v minulých letech se mu velkou vlajku nepodařilo sehnat. "Ony nebyly k dostání vůbec," uvedl senátor.

S vyvěšením vlajky žádné potíže ze strany vedení Senátu nebo jeho správy neměl. "Já jsem řekl panu předsedovi (Senátu Přemyslu Sobotkovi), že to udělám, neměl jsem s tím žádný problém," uvedl Sehnal. Vedoucí Kanceláře Senátu František Jakub označil vyvěšení tibetské vlajky za senátorovo svrchované rozhodnutí a v tomto smyslu nijak zasahovat nebude, sdělil ČTK.

Sehnal si nedělá starosti ani s očekávanými protesty čínského velvyslanectví. "Ať si protestují Číňané," uvedl. Poznamenal, že všechno čínské zboží by v ČR i EU mělo být označeno nápisem: "Vyrobeno v Číně v koncentračních táborech, kde jsou zavírání nevinní lidé". Sehnalova komise kvůli tomu chystá prohlášení proti praktikám čínského režimu. "Chceme, aby Senát přijal usnesení, že zásadně protestuje proti věznění bez soudu," uvedl Sehnal. Podle něj je v čínských lágrech bez rozsudku zavřeno tři až pět milionů lidí.

Tibetskou vlajku v 08:00 vztyčil před svým úřadem i ministr životního prostředí Jan Dusík. Vlajka na místě vlála půl hodiny, dokud ministr úřad neopustil. "Nejde o tlak na samostatnost Tibetu, ale o vyjádření podpory Tibeťanům v jejich úsilí o dodržování jejich lidských a občanských práv," sdělil Dusík.
Tibetské vlajky dnes budou vlát i na budovách mnoha radnic, magistrátů a krajských úřadů. Loni se k akci připojilo přes 350 radnic a dvě ministerstva. V rámci akce bude Amnesty International dnes od 18:00 promítat před budovou čínské ambasády v Praze dokument vězněného tibetského filmaře.

Akce nazvaná Vlajka pro Tibet se celosvětově koná 10. března, aby připomenula povstání proti čínské okupaci ve Lhase, při kterém zemřelo nejméně 80.000 Tibeťanů. Celosvětová kampaň Vlajka pro Tibet vznikla v polovině 90. let v západní Evropě s cílem poukázat na dlouhodobé porušování lidských práv v Tibetu. Čeští příznivci Tibetu se k akci poprvé připojili v roce 1996.