Podle expertů proto Česká republika nutně potřebuje takzvanou koncepci sociálního bydlení a především zákon o sociálním bydlení. Ten už téměř deset let po vládě požaduje veřejný ochránce práv. „Dlouhodobě se podporují střední a vyšší příjmové vrstvy. Koncepce by měla vyrovnávat podporu vlastnického 
a nájemního bydlení. Je třeba také přijmout zákon o sociálním bydlení, který definuje nároky a určí, kdo bude povinen tyto nároky realizovat. Pokud hovoříme o sociálním bydlení, jedná se o bydlení 
v bytech, ne ubytování na ubytovnách," uvedla před časem ombudsmanka Anna Šabatová.

Tlaky na vládu sílí. K odpovědnosti vyzvala kabinet 
i Platforma pro sociální bydlení. „Páteří řešení bezdomovectví a vyloučení z bydlení je zajištění dostatečného počtu kvalitních, nesegregovaných a finančně dostupných bytů 
a také návazných služeb, které budou domácnostem k dispozici podle jejich potřeb 
a preferencí," vysvětlil předseda platformy Štěpán Ripka.

Církev chce jasná pravidla

S jasným záměrem teď přišla i římskokatolická církev. Podle generálního sekretáře České biskupské konference Tomáše Holuba je církev ochotna investovat do sociálního bydlení desítky až stovky milionů korun. K tomu by chtěla využít prostředky, které získá v rámci církevních restitucí. Má ovšem podmínku: že vláda připraví zákon 
o sociálním bydlení, na kterém by se církev také chtěla podílet. Církev si chce v podstatě ohlídat, že její peníze půjdou do projektů, které budou mít podle ní etický a dlouhodobý charakter.

Podle odborníků už není příliš na co čekat. Ředitel Charity ČR Lukáš Curylo uvedl, že v Česku je ztrátou bydlení ohroženo až sto tisíc lidí. „Zadluženost rodin přesahuje bilion korun a odhaduje se, že lidí bez domova je 40 tisíc," upřesnil.

Právě neschopnost hradit náklady na bydlení je například hlavní příčinou bezdomovectví žen. Vyplývá to 
z průzkumu, který letos v létě provedla Armáda spásy. Organizace proto volá po dostupném sociálním bydlení pro nízkopříjmové rodiny 
a jednotlivce. Nejrizikovější skupinou pro ztrátu bydlení jsou ženy s vyšším počtem dětí a s nižším vzděláním.

Armáda spásy se rovněž přimlouvá za zachování stávajícího systému sociálních dávek. Snižují totiž potřebu žen si zajišťovat příjem například krádežemi, podvody, půjčkami nebo prostitucí. „Téma dávek v hmotné nouzi bývá často zneužíváno jako mantra těmi, kteří se snaží proti jejich pobíratelům negativně vymezit. Již dříve provedené průzkumy ale jasně prokázaly, že hovoříme-li 
o zneužívání těchto dávek, jedná se o jednotky procent," vysvětlil národní ředitel sociálních služeb Armády spásy Jan František Krupa.

Obce chtějí klid

Sociální bydlení není ve světě žádná novinka. Na rozdíl od Česka se však řídí jasnou legislativou. Například v Nizozemsku musejí velcí vlastníci bytů část fondů poskytnout pro sociální bydlení. Už dříve šéf Agentury pro sociální začleňování Martin Šimáček Deníku řekl, že nový zákon by měl rozdělit kompetence a povinnost organizace sociálního bydlení mezi stát a obce.

Ty se však na problematiku sociálního bydlení zatím dívají vlažně. „Nemají motivaci, chtějí mít klid," vysvětlil šéf Charity ČR Curylo. Jeho organizace proto získává byty zejména od soukromých majitelů. „Na Západě berou obce odpovědnost vůči svým občanům vážněji," doplnil.

Ve svých představách se chce organizace inspirovat belgickým modelem, kdy stát uživatelům dotuje pouze část do tržního nájemného. Stát by tedy neplatil celou částku. Neziskovka navíc garantuje majitelům bytů, že o nájemné nepřijdou. Naléhavost sociálních bytů není také v celé republice stejná. Hlavní důraz Charita ČR klade na severozápadní Čechy a Ostravsko. „Na Ostravsku evidujeme 600 žádostí a máme k dispozici jen desítky bytů," upřesnil Curylo.

Premiér Bohuslav Sobotka tvrdí, že urychlení přípravy zákona o sociálním bydlení je jednou z priorit vlády pro příští rok. Současnou iniciativu katolické církve také přivítal. „Požádal jsem ministryni (práce a sociálních věcí) Michaelu Marksovou, aby zapojila církve do konzultačního procesu v rámci tvorby zákona o sociálním bydlení," uvedl pro ČTK. Podle vládních plánů by tato norma měla začít platit od roku 2017.

Investice do sociálního bydlení by se měla podle posledního evropského výzkumu vyplatit. Více než 80 procent lidí bez domova, kteří získali záhy byt, si ho dokázalo udržet a odrazit se ode dna.

Kdo je v ČR nejvíce ohrožen.