Praha – Spočítali to odborníci z ministerstva práce a sociálních věcí, kteří zkoumali přínos nových technologií v domácí péči. Alarm, díky kterému si lidé včas přivolají pomoc, totiž předejde až šestině seniorských hospitalizací. Dalším pacientům zase pobyt v nemocnici zkrátí, a to až o polovinu. Do budoucna se proto chystá další rozšíření. Červené tlačítko by mohli používat nejenom senioři, ale třeba i lidé po mrtvici.

„Chystáme pilotní projekt, v rámci kterého chceme využití nových technologií rozšířit. Vyzkoušet je chceme i na mladších lidech. Konkrétně na pacientech, kteří jsou propuštěni do domácího ošetřování po mozkové příhodě," potvrdil Deníku odborný garant ministerského průzkumu Jiří Schlanger.

U seniorů se totiž tísňová služba osvědčila. Ukázal to průzkum, který začal už v listopadu 2014 a jehož se zúčastnilo šestnáct poskytovatelů tísňové péče.

„Zjistili jsme, že včasně přivolaná pomoc skutečně snižuje riziko pádů, nevolností a slabostí. Senioři díky ní nemuseli tak často do nemocnice," popisuje Schlanger. Počet hospitalizací se podle něj snížil díky červenému tlačítku o patnáct procent, což pojišťovnám ušetřilo stamiliony. Pobyt jednoho pacienta v nemocnici totiž v Česku stojí průměrně 39 574 korun a lidé starší pětašedesáti let tvoří až čtyřicet procent všech hospitalizovaných.

Senioři se ubránili také pobytu v domově důchodců. Institucionální péči se vyhnula až polovina hlídaných lidí. „Což je samozřejmě žádoucí, protože devět z deseti českých seniorů chce stáří strávit doma," podotýká Schlanger. Třetina starých lidí přitom žije v domácnosti úplně sama, takže by se v případě nouze pomoci nedovolala. Kolem 400 tisíc z nich se navíc neobejde bez pomoci druhé osoby. Potřebují někoho dokonce i k tomu, aby se oblékli nebo najedli.

Tísňová služba přitom jejich rozpočty nezatěžuje. Průměrná cena, kterou poskytovatelé za pohotovostní režim požadovali, se podle průzkumu pohybovala kolem 414 korun za měsíc. Výjezd v případě nutnosti nestál většinou nic. Červené tlačítko stisklo každý měsíc asi tři sta seniorů v nouzi.

Průměrné roční náklady, které šly na klienta z veřejných rozpočtů, se zase pohybovaly okolo 19 794 korun. Tedy o šest tisíc korun méně, než kolik stát přispívá na pobyt jednoho seniora v některém ze „svých" domovů. Podporu seniorům v domácím prostředí proto stále častěji poskytují i samotné kraje či obce, které jsou za síť zařízení pro seniory odpovědné. Několik desítek „SOS" přívěsků či náramků už seniorům pořídily třeba radnice v Pardubicích, Ostravě či Olomouci. „Senior dostane domů malou telefonní ústřednu, telefon s hlasitým odposlechem a několik čidel pohybu. Náramek či přívěsek s bezpečnostním tlačítkem si pak připnou na ruku nebo na krk," popisuje Eliška Fousková z organizace Život 90, jak zařízení vypadá.

Senioři/infografikaZdroj: Shutterstock.com