Topolánek v USA lobbuje za svou budoucnost

Na tomto postu by ho rád viděl i premiér Petr Nečas. „Nemáme tolik politiků, kteří mají mezinárodní renomé, abychom se k nim mohli po skončení jejich domácí kariéry obracet zády,“ uvedl kdysi na Topolánková adresu šéf ODS Nečas. Jisté je, že finančně i profesně saturovaný Topolánek v bezpečně vzdálené Paříži by pro Nečase byl ternem.

Kdo je víc spojen s byznysem?

Jak ukázala čerstvá přestřelka mezi prezidentem Václavem Klausem a bývalým premiérem, jsou vysloužilí politici černou můrou těch aktivních. Připomeňme, že Klaus komentoval prohru ODS v komunálních volbách slovy: „ODS samozřejmě doplatila na nešťastné Topolánkovo předsednictví a na prorůstání lobbistických struktur do této politické strany.“ To si Topolánek nenechal líbit a vrátil mu úder: „Pokud byl kdy v Česku někdo symbolem prorůstání byznysu do politiky, byl to právě Václav Klaus a podnikatelská klika, která jej obklopuje už z dob divoké privatizace.“

Chce se zaměřit na plyn

Podobné přestřelky ale Američany, kteří mají při nominaci šéfa IEA rozhodující slovo, nezajímají. Naopak jejich pozornosti jistě neušly Topolánkovy kroky v době předsednictví Česka v EU. Angažoval se při plynové krizi mezi Ruskem a Ukrajinou, razantně prosazoval projekt plynovodu Nabucco, který má zmírnit závislost Evropy na dodávkách plynu z Ruska. To vše v době snahy USA i EU o renesanci vztahů s Ruskem asi Topolánkovi neprospěje. Stejně jako slova v Evropském parlamentu, kdy Obamovy plány na vybřednutí z krize nazval „cestou do pekel“. Topolánek nemá jistou ani podporu všech evropských zemí z celkových 28 členských států IEA. O post jejího šéfa se uchází také nizozemská ministryně hospodářství a současný šéf agentury Japonec Nobuo Tanaka.

Topolánek v rozhovoru s ČTK připomněl, že důvodem vzniku IEA byly ropné krize v 70. letech minulého století. Jejím účelem pak například bylo připravovat podklady a analýzy proto, aby se členské země mohly s tou situací vyrovnávat. V současnosti se situace změnila, agentura by se podle něj měla zabývat například hledáním volných kapacit, detailní analýzou tras a jejich rizik, komunikací nejen v rámci OECD, ale i mimo ni, například s Čínou a dalšími zeměmi. Na rozdíl od současnosti by se také pod jeho případným vedením IEA zaměřila na plyn, „kde nemá takový vliv, jak by mohla“.