Češi se k transplantacím sice staví vcelku příznivě, s dárcovstvím orgánů souhlasí čtyři pětiny, ovšem zvyšuje se počet lidí, kteří v případě své smrti odmítají darovat vlastní orgány. Dnes je to každý čtvrtý občan, což v souhrnu znamená 320 tisíc lidí. „Ti se chtějí nechat zapsat do Národního registru osob nesouhlasících s posmrtným odběrem,“ uvedl šéf agentury Factum Invenio Jan Herzmann.

V praxi to znamená, že v případě úmrtí se nesmí jejich orgány využít a lékařská pracoviště tuto informaci budou mít k dispozici. Tuto možnost mají lidé poslední tři roky v souvislosti se zákonem o transplantacích. Zatím ji využilo 750 lidí, kteří jsou v registru zapsáni.

Na druhé straně, Česko v nedostatku dárců nezaujímá nejhorší místo, ve světovém žebříčku se pohybujeme na sedmém místě. „Země, jejichž obyvatelé demonstrují největší vůli k dárcovství, což je Norsko, Dánsko, Švédsko či Nizozemsko, se potýkají s daleko větším nedostatkem dárců než my,“ uvedl Štefan Vítko, předseda České transplantační společnosti.

Zvláštní je, že nejvíce dárců na milion obyvatel má silně věřící Španělsko. „Mají tam speciální program, který je velmi finančně náročný, ale vláda ho podporuje. Existuje systém specialistů, takzvaných koordinátorů, kteří posuzují stav pacientů (případných dárců) a zkoumají, zda u nich nenastala mozková smrt. A dále je to výchova, kdy se potlačují mýty typu, že z mozkové smrti se může člověk uzdravit, spojená s uveřejňováním seriózních a ověřených zpráv o transplantacích,“ dodal.

V České republice se nejčastěji transplantují ledviny, srdce, plíce a játra.