V ústecké nemocnici kromě toho bojuje 
o život sedmnáctiletá dívka, která ve zdemolovaném voze rovněž seděla. Policie zatím potvrdila jen to, že za nehodu mohl mladík s čerstvým řidičským průkazem.

Náhoda? Bohužel ne.

Skupina mladých řidičů (cca do 21 let) u nás dlouhodobě patří mezi nejčastější pachatele smrtelných dopravních nehod. Mladí za volantem u nás ročně způsobí v průměru až kolem 20 procent tragických havárií. Přestože je to známý fakt, až nyní se začíná řešit jedna z hlavních příčin: mizerné autoškoly.

Ministerstvo dopravy podle informací Deníku už téměř dokončilo věcný záměr nového zákona o autoškolách, který přináší poměrně revoluční změny. Především jde o takzvaný řidičák na zkoušku.

Nově by mohlo platit, že začínající motoristé budou mít v prvním roce ježdění místo dvanácti bodů snížen limit jen na osm bodů. Kdo se v tomto období „vyboduje", přijde na rok o řidičák. Jakmile se mu řidičák vrátí, běží mu opět roční lhůta s maximálně osmi body. Pokud by se znovu vybodoval, opět přijde na rok o průkaz a navrch musí k vyšetření k dopravnímu psychologovi. Pokud by se řidič začátečník vybodoval i potřetí, jeho „jezdecká kariéra" skončí navždy a o řidičák přijde natrvalo.

„Zatím jde o věcný záměr, ještě do konce roku ho ale hodláme předložit na vládu. Zákon by mohl platit od roku 2014," potvrdil v pondělí Deníku mluvčí ministerstva dopravy Martin Novák. „Původně se uvažovalo i o tom, že by se věk potřebný pro získání řidičského průkazu snížil na 17 let, z toho záměru ale sešlo," dodal mluvčí resortu.

Nový zákon ovšem nebude jen strašit adepty na řízení aut. Změnit by měl i samotnou výuku v autoškolách a systém zkoušení. Prozatím není jasné, zda se nějak upraví počet jízd (teď je to minimálně 28 hodin), měl by to upravit až zvláštní předpis. Žáci v autoškolách by však měli zažít pestřejší výuku. Ještě před vjezdem do ostrého provozu by měli jezdit jen na cvičné ploše či v trenažéru. Rovněž by mělo platit, že žák autoškoly v rámci výuky zažije jízdu ve větších městech, kde je MHD, bude jezdit i na dálnici a splní si také povinné penzum nočních jízd.

Změní se i podmínky pro zkoušející. Nebudou už patřit pod města, ale zaměstnával by je nově vzniklý zkušební úřad. Ten by spravoval buď stát, nebo některá z již existujících automobilových institucí typu Automotoklubu.

Co všechno by se mělo změnit 
v autoškolách

* Noví řidiči dostanou roční řidičák na zkoušku. Místo dvanácti bodů přijdou o oprávnění už po dosažení osmibodové hranice. Kdo se třikrát „vyboduje", skončí.
* Součástí teorie bude i rozšířený kurz první pomoci.
n Zkušební komisaři budou patřit pod nově vzniklý úřad či instituci. Až dosud je platila města a úroveň zkoušek byla rozdílná. Správní poplatek za absolvování zkoušky (700 Kč) se nejspíše měnit nebude.
* Uvnitř automobilu při závěrečných zkouškách by měly být kamery. Záznam o průběhu zkoušky má zabránit korupci.
* Závěrečné zkoušky by se nově měly konat jen ve větších městech, kde jsou semafory, složitější křižovatky a MHD. Dojezdová vzdálenost ke zkouškám by ale neměla překročit 30 kilometrů.

Nehody

Expert: Největší problém je pocit, že jsou nepostižitelní

Řidičák na zkoušku je dobrým řešením, hlavní ale je, aby lidé přestali mít pocit nedotknutelnosti, říká dopravní expert a bývalý šéf Besip Robert Šťastný.

Zvyšuje se u nás počet mladých řidičů, kteří jezdí nebezpečně?
Spíše se jej nedaří snižovat. Začátečníci jsou rizikovou skupinou všude, mají málo zkušeností a neuvědomují si následky. Řidičák na zkoušku je asi nejosvědčenější právě proto, že je člověk motivován, aby se zklidnil. Hrozí mu, že 
o to, o co nejvíc stál, přijde.

Jsou nehody mladých řidičů nejčastěji způsobeny rychlostí, neznalostí, nebo alkoholem?
Klasicky jde o vyhecovanost, jako tomu bylo u smrtelné nehody v noci na pondělí. Řidič veze někoho dalšího, chce se předvést a jede rychle. Opomene základní fyziku, že těžké auto ve vyšší rychlosti ze zatáčky vylétne. Chybu pozná, až když je pozdě.

Jak to řeší v zahraničí?
Někde mladý řidič musí jezdit po určitou dobu pod dohledem zkušenějšího. Jinde jsou pro nováčky rychlostní limity a zákaz jezdit v silných autech. To se ale špatně kontroluje. Problém u nás je nepostižitelnost. Syn překročí rychlost, ale tatínek neprozradí, kdo auto řídil. Postih reálně nedopadne, a lidé mají pocit, že pravidla neplatí.

Jsou na tom Češi v bezpečnosti na silnicích oproti okolním státům lépe, nebo hůře?
Jsme na tom podobně. Nejlepší řidiči jsou ve Skandinávii. Tam se dodržují předpisy dobrovolně, aniž by k tomu lidi někdo tlačil. Nejhorší jsou naopak temperamentní národy, třeba Řecko. Ve Francii to bylo také špatné, ale pomohl bodový a kamerový systém. Když je fotka auta, pokuta padne, ať už ji zaplatí vlastník, nebo řidič. I u nás po zavedení bodového systému došlo ke zlepšení, ale problémem zůstává možnost vymlouvat se na osobu blízkou.