Těžba by probíhala z úpatí hory a upravené rudy by putovaly vybudovaným potrubím do zpracovatelského podniku.

PRÁCE PRO TŘI STA LIDÍ

„Ten by vznikl v lokalitě bývalých rekultivací nad Lesní bránou v Dubí. Potrubí by vedlo v zemi. Dopad na dopravu by byl velmi malý a prakticky by spočíval jen v navážení horníků autobusy,“ sdělil starosta Dubí Petr Pípal, který plány Geometu zná.

Na samotném Cínovci by byly pouze čtyři větrací jámy, jinak nic. Samotná těžba by probíhala z jižní části svahu. Práci by tam našlo asi 300 lidí. Otázkou je, zda by firma otevřela štolu na úrovni Sedmihůrek či dubského nádraží. Obě varianty jsou ve hře, ale obě jsou různě finančně náročné.

Jaká vyhraje, není v tuto chvíli jasné. „Pokud by došlo k těžbě, tak by probíhala štolami z úpatí hor, nikoliv šachtou z Cínovce, jak tomu bylo v minulosti. Úprava rudy by neměla na okolí vliv, protože by měla probíhat uvnitř hory,“ řekl již dříve geolog Pavel Reichl ze společnosti Geomet.

Primátorka Ústí nad Labem Věra Nechybová.
Nová Hedvábná stezka se rýsuje. Ve hře je i lithium z Cínovce

Geomet, za kterým stojí australská společnost European Metals, stále na Cínovci provádí průzkumy. Cílem geologů je ověřit třicet let stará data. Podle nich by mělo být na Cínovci až milion tun lithia. Podle odhadů se tam nachází asi šest procent známých světových zásob tohoto cenného kovu.

Výnos z těžby by byl v řádu stovek miliard korun. Pokud půjde vše podle plánu, tak by těžba mohla začít za čtyři roky. Klíčový v tomto směru bude výsledek studie proveditelnosti, kde už budou konkrétní ekonomická čísla. Vstupní investice na rozjezd těžby by se pohybovala okolo deseti miliard korun.

PO PRŮZKUMECH PŘIJDE NA ŘADU STUDIE

„Po ukončení průzkumů budeme zpracovávat studie proveditelnosti. Ta má dvě části. V poslední fázi je velmi detailní a na projekt se dívá z pohledu způsobu těžby, zpracování rudy a ekonomiky. Studie slouží jako rozhodující dokument pro banky. Bez jejich finanční podpory nelze takový projekt realizovat,“ vysvětlil generální ředitel European Metals Keith Coughlan.

V oblasti Krušných hor těžba rud skončila z ekonomických důvodů (obdobně jako v celé ČR) počátkem 90. let. Nové technologie a efektivnější způsoby dobývání cínové rudy vracejí zase těžbu na scénu. Navíc lithium je ve světě velmi žádané. Neobejde se bez něj žádná baterie mobilních telefonů či eletromobilů.

O těžbu lithia na jiném nalezišti v Cínovci a jiným způsobem má zájem také společnost Cínovecká deponie ovládaná investiční skupinou RSJ miliardáře Karla Janečka. Ta loni dostala k těžbě z místního odkaliště povolení od báňského úřadu.

„Zatím se na odkališti nic neděje. Zřejmě čekají, až bude cena lithia ještě vyšší, aby se jim těžba vůbec vyplatila,“ nechal se slyšet starosta Dubí Petr Pípal.

Geolog RNDr. Karel Breiter, DSc. (druhý zleva) při prozkoumávání hornin z vrtů na Cínovci.
Lithium je v kurzu. Kdysi chtěli vytěžit celý kopec