VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Tvář markraběte Jošta vytiskli na 3D tiskárně. Zakládal si na plnovousu

Brno /FOTOGALERIE/ – Lidé mohou od úterý na brněnském hradu Špilberk nahlédnout do tváře moravského markraběte a římského krále Jošta, který zemřel v roce 1411. Odborníci podobu vladaře zrekonstruovali na základě laserového scanování odlitku lebky, počítačového modelování obličejových tkání a výslednou podobu vytiskli na 3D tiskárně. V této formě jde o první rekonstrukci historické osobnosti v České republice.

28.6.2016 AKTUALIZOVÁNO 29.6.2016
SDÍLEJ:

Odborníci zrekonstruovali podobu vladaře Jošta Moravského na základě laserového scanování odlitku lebky a počítačového modelování obličejových tkání. Výsledek vytiskli na 3D tiskárně.Foto: DENÍK/Drahomír Stulír

Na brněnském hradu Špilberk mohou návštěvníci nahlédnout do tváře moravského markraběte a římského krále Jošta, který zemřel v roce 1411. Odborníci podobu vladaře zrekonstruovali na základě laserového scanování odlitku lebky, počítačového modelování obličejových tkání a výslednou podobu vytiskli na 3D tiskárně. V této formě jde o první rekonstrukci historické osobnosti v České republice.

K hlavním koordinátorům projektu patří Petr Vachůt z oddělení archeologie Muzea města Brna. „Joštova busta z roku 2000 se nám nelíbila, protože u sochařské techniky záleží spíše na umělci a výsledek je nepřesný. Navíc se o Lucemburky zajímám a mám k nim blízko," řekl Vachůt.

Bylo zapotřebí zrevidovat výzkumy, které se týkaly kosterních ostatků Jošta. „Vytvořili jsme nálezovou zprávu, což příliš záživné nebylo. Pak to byl gejzír různých nápadů. Zkoumali jsme dobové oblečení a účesy, které byly pro tehdejší dobu typické," objasnil vědec.

Joštovu tvář řešil desetičlenný tým ze specializovaných brněnských institucí. „Na virtuální podobě pracovali kolegové z antropologického pracoviště, já jsem spolu s historikem z našeho muzea dohledával archeologické a historické podklady," popsal Vachůt.

Nezbytným prvkem projektu bylo 3D skenování Joštovy lebky, aby bylo možné vytvořit jeho virtuální podobu. „Za posledních patnáct let postoupily digitální technologie kupředu, takže jsme se rozhodli jít touto cestou," pověděl Vachůt.

Jošt žil v letech 1351 až 1411. Byl synem moravského markraběte Jana Jindřicha a synovcem českého krále a římského císaře Karla IV. Pohřbený je v brněnském kostel u sv. Tomáše. Lidé se mohli na jeho pozůstatky podívat v roce 1999, kdy se v kostele dokončoval archeologický průzkum. Od této doby mají odborníci parametry jeho lebky. Z nich vycházeli i po 15 letech při nové rekonstrukci podoby vladaře.

Byl na svou dobu vysoký

Projekt představila i Petra Urbanová z přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. „Úkolem bylo ukázat Jošta na vrcholu jeho politické moci, tedy jak vypadal koncem 14. století," uvedla. Podle ní si Jošt velice zakládal na plnovousu, kterým zřejmě maskoval předsunutou čelist. Markrabě a později římský král byl s výškou přes 180 centimetrů na svou dobu velice vysoký a robustní. Například jeho strýc Karel IV. byl o deset centimetrů menší. „Když Jošt někam přišel, musel budit velkou pozornost," dodala Urbanová.

Odborníci sice vycházeli při modelaci podoby panovníka z jeho kosterních pozůstatků, snažili se ji ale dát do dobového kontextu. Dělali proto také rešerši módy, která do českých zemí přicházela s Lucemburky z Francie.

Jošt je ve své nové 3D podobě záměrně zobrazen jako prostovlasý, ačkoliv na všech dostupných historických obrazech je znázorněn s pokrývkou hlavy. „Chtěli jsme Jošta představit jako člověka, který dbal na svůj zevnějšek. Markraběcí koruna na Joštově hlavě by zastírala část jeho fyzické osobnosti. Barvu vlasů jsme si vypůjčili z dobových iluminací Jošta a dalších příslušníků Lucemburského rodu. Středověké malby ovšem nemusí být přesné, protože tehdejší umělci zobrazovali postavy příslušníků vládnoucí dynastie často stylizované do podoby ideálního panovníka" uvedl historik Muzea města Brna Ctibor Ostrý.

Jošt podle historiků patřil k největším politikům, kteří se na Moravě narodili. Po otci Janu Jindřichovi zdědil titul moravského markraběte a v roce 1410 byl zvolen římským králem, brzy nato však zemřel. Za dobu své vlády obnovil v Brně mincovnu, byl známý svou učeností a sečtělostí.

PATRIK EL-TALABÁNI



Autor: Redakce

28.6.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Řečtí důchodci musejí vyjít s čím dál menšími penzemi.
7 6

Těžký život řeckého penzisty. Důchod mu snížili už jedenáctkrát

Martina Sáblíková
2 7

Martina Sáblíková po třicetinách: Trochu mě překvapuje, jak ten čas letí

Mírný pád Miloše Zemana. Poslední průzkum ukázal pokles jeho preferencí

Postoj prezidenta Miloše Zemana ve vládní krizi mu sebral část voličů. Naopak přibylo potenciálních voličů bývalého předsedy Akademie věd ČR Jiřího Drahoše. I přesto by teď nejvíc Čechů v prezidentských volbách hlasovalo pro Zemana. Vyplývá to z průzkumuspolečnosti Median pro Český rozhlas.

Vandal poškodil hrob generála a prezidenta Francie de Gaulla

Asi třicetiletý muž, jehož totožnost zatím policie nezná, se včera pokusil dostat do hrobu hrdiny francouzského odboje a slavného prezidenta Charlese de Gaulla v malé obci Colombey-les-Deux-Eglises v severním francouzském departamentu Haute-Marne.

Unikátní staročeské trhy může ohrozit EET

Buty i Jablkoň. Ale především desítky stánků se zapomenutými řemeslya staročeskými specialitami. To jsou Staročeské trhy v Turnově. Konají se tradičně poslední květnový víkend. Ale snad ne naposled.

Zelené mosty na jižní Moravě chybí. Migrační trasy zvířatům blokují cesty

/INFOGRAFIKA/– Ručička na tachometru ukazuje rychlost devadesát kilometrů za hodinu. Najednou však řidič zahlédne těsně před autem srnu, která vyběhla z lesa lemujícího cestu. Za okamžik se ozve rána a zvíře pod koly umírá a ani řidič nevyvázne bez zranění. Dramatickým okamžikům přitom mohou zabránit průchody pro zvířata pod nebo nad dálnicemi a silnicemi. Těch je ale na jihomoravských cestách málo. A ekodukt, což je most propojující migrační trasy rozdělené silnicí, žádný.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies