Na brněnském hradu Špilberk mohou návštěvníci nahlédnout do tváře moravského markraběte a římského krále Jošta, který zemřel v roce 1411. Odborníci podobu vladaře zrekonstruovali na základě laserového scanování odlitku lebky, počítačového modelování obličejových tkání a výslednou podobu vytiskli na 3D tiskárně. V této formě jde o první rekonstrukci historické osobnosti v České republice.

K hlavním koordinátorům projektu patří Petr Vachůt z oddělení archeologie Muzea města Brna. „Joštova busta z roku 2000 se nám nelíbila, protože u sochařské techniky záleží spíše na umělci a výsledek je nepřesný. Navíc se o Lucemburky zajímám a mám k nim blízko," řekl Vachůt.

Bylo zapotřebí zrevidovat výzkumy, které se týkaly kosterních ostatků Jošta. „Vytvořili jsme nálezovou zprávu, což příliš záživné nebylo. Pak to byl gejzír různých nápadů. Zkoumali jsme dobové oblečení a účesy, které byly pro tehdejší dobu typické," objasnil vědec.

Joštovu tvář řešil desetičlenný tým ze specializovaných brněnských institucí. „Na virtuální podobě pracovali kolegové z antropologického pracoviště, já jsem spolu s historikem z našeho muzea dohledával archeologické a historické podklady," popsal Vachůt.

Nezbytným prvkem projektu bylo 3D skenování Joštovy lebky, aby bylo možné vytvořit jeho virtuální podobu. „Za posledních patnáct let postoupily digitální technologie kupředu, takže jsme se rozhodli jít touto cestou," pověděl Vachůt.

Jošt žil v letech 1351 až 1411. Byl synem moravského markraběte Jana Jindřicha a synovcem českého krále a římského císaře Karla IV. Pohřbený je v brněnském kostel u sv. Tomáše. Lidé se mohli na jeho pozůstatky podívat v roce 1999, kdy se v kostele dokončoval archeologický průzkum. Od této doby mají odborníci parametry jeho lebky. Z nich vycházeli i po 15 letech při nové rekonstrukci podoby vladaře.

Byl na svou dobu vysoký

Projekt představila i Petra Urbanová z přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. „Úkolem bylo ukázat Jošta na vrcholu jeho politické moci, tedy jak vypadal koncem 14. století," uvedla. Podle ní si Jošt velice zakládal na plnovousu, kterým zřejmě maskoval předsunutou čelist. Markrabě a později římský král byl s výškou přes 180 centimetrů na svou dobu velice vysoký a robustní. Například jeho strýc Karel IV. byl o deset centimetrů menší. „Když Jošt někam přišel, musel budit velkou pozornost," dodala Urbanová.

Odborníci sice vycházeli při modelaci podoby panovníka z jeho kosterních pozůstatků, snažili se ji ale dát do dobového kontextu. Dělali proto také rešerši módy, která do českých zemí přicházela s Lucemburky z Francie.

Jošt je ve své nové 3D podobě záměrně zobrazen jako prostovlasý, ačkoliv na všech dostupných historických obrazech je znázorněn s pokrývkou hlavy. „Chtěli jsme Jošta představit jako člověka, který dbal na svůj zevnějšek. Markraběcí koruna na Joštově hlavě by zastírala část jeho fyzické osobnosti. Barvu vlasů jsme si vypůjčili z dobových iluminací Jošta a dalších příslušníků Lucemburského rodu. Středověké malby ovšem nemusí být přesné, protože tehdejší umělci zobrazovali postavy příslušníků vládnoucí dynastie často stylizované do podoby ideálního panovníka" uvedl historik Muzea města Brna Ctibor Ostrý.

Jošt podle historiků patřil k největším politikům, kteří se na Moravě narodili. Po otci Janu Jindřichovi zdědil titul moravského markraběte a v roce 1410 byl zvolen římským králem, brzy nato však zemřel. Za dobu své vlády obnovil v Brně mincovnu, byl známý svou učeností a sečtělostí.

PATRIK EL-TALABÁNI