VYBERTE SI REGION

Učí číst malé školáky. Pomocí křiku a zpívání

Jižní Morava /INFOGRAFIKA/ - Ó, to je krása, křičí co nejhlasitěji rozesmátí prvňáci základní školy v Lovčicích na Hodonínsku. Vypadá to, že právě objevili něco opravdu hezkého. Ve skutečnosti se ale učí číst. Už několik dní se věnují samohlásce „o“.

12.2.2011
SDÍLEJ:

Škola. Ilustrační fotografie.Foto: DENÍK/Attila Racek

Na vlastní kůži zkouší, jak zní, vypadá a kde všude je možné okrouhlé písmeno použít. Popsaný způsob výuky se jmenuje sfumato neboli splývavé čtení. A lovčická základka není jedinou školou v kraji, která už jej otestovala. Jihomoravští učitelé totiž přicházejí na chuť netradičním metodám výuky.

V Lovčicích začali používat sfumato, pojmenované podle malířské techniky vrstvení barev renesančního mistra Leonarda da Vinciho, v tomto školním roce. „Začíná se s pěti přesně určenými písmeny, každému se věnujeme týden. Například u „o“ si děti před zrcadlem zkoušely, jak vypadá jejich pusa, když samohlásku vysloví. Jindy zase vymýšlely slova, která na toto písmeno začínají,“ popsala splývavé čtení v praxi ředitelka lovčické školy Denisa Dušíková.

S abecedou se tímto způsobem děti seznámí tak, že se jim jednotlivá písmena nepletou. Později se učí je skládat do různých slov. Na rozdíl od klasického způsobu výuky ale neslabikují. Hlásky při vyslovování spojují, jako by zpívaly.

Naučí každého

Dosavadní výsledky si učitelé nemůžou vynachválit. Tato výuka výrazně pomáhá hlavně pomalejším dětem, rozhodně ale není výsadou speciálních škol. Mezi letošními lovčickými prvňáky už díky ní není nikdo, kdo má se čtením velké problémy. A spokojení jsou s technikou sfumato například i v hodonínské Základní škole Vančurova a kyjovské základce Komenského.

Ve Sloupě na Blanensku naopak pedagogové vsadili na takzvanou genetickou metodu, kterou se děti učí číst od loňského září. Taky úspěšně. „Začínali jsme s velkými písmeny. Do konce listopadu děti zvládly abecedu a po Novém roce už začaly se čtením,“ potvrdila učitelka sloupské základní školy Petra Bufková.

Inovací, kterými se školy v letošním školním roce snaží obohatit výukové postupy, se objevilo víc. O masovém měnění starých pořádků ale nemůže být řeč. „O podobných věcech se dozvíme buď náhodou, nebo je vypátrá nápaditý učitel. Prakticky všichni mladí pedagogové, kteří přicházejí z vysoké školy do praxe, znají jeden klasický způsob výuky a tím to končí. Je to škoda,“ podotkla ředitelka Dušíková.

Neobvyklé metody výuky často používají i školy, které se od běžných škol liší svou filozofií. Zařízení, která učí podle alternativních pedagogických směrů, se začala v kraji objevovat v posledních dvaceti letech.

Pro život

Mezi ty s nejdelší tradicí patří brněnská škola Waldorf, kam už od první třídy chodí osmačka Anna Václavíková i její mladší sestra Adéla. „Když jsme s manželkou uvažovali nad školou pro dcery, vzpomínali jsme, co nám klasická výuka v dětství dala pro život. Dovednosti, kterých si nyní nejvíc vážíme, to nebyly,“ konstatoval otec dívek Tom Václavík.

Jako největší plus waldorfské školy vidí zaujetí, které v dětech dokáže probudit. A vzájemný respekt žáků a pedagogů. „Pro nás se navíc stala místem setkávání s dalšími rodiči a učiteli. Tohoto společenství si velmi vážím,“ dodal Václavík.

Výuku waldorfského, ale také montessoriovského či daltonského střihu uznávají i odborníci. „Nehodí se pro všechny, v mnoha případech ale funguje velmi dobře,“ řekl ředitel Pedagogicko­psychologické poradny Brno Libor Mikulášek.

Jaké jsou možnosti učení dětí na jižní Moravě.
Učitelka brněnské Základní školy Křídlovická Pavla Smejkalová o žácích říká:

Nadání u dětí rozvíjí i úkoly navíc

Brno /ROZHOVOR/ - Školák, kterému boj s prvními texty v čítance ztěžuje dyslexie. I dítě, které vzhledem k výjimečnému talentu výuka v běžném školním tempu vůbec nebaví. Můžou sedět v jedné třídě? Klidně. „Individuální práce s dětmi u nás nejsou jen slova na papíře,“ říká učitelka brněnské Základní školy Křídlovická Pavla Smejkalová.


V čem se liší výuka ve vaší škole od běžné výuky?
Vycházíme vstříc potřebám velmi širokého spektra žáků. Patří mezi ně děti s tělesným postižením i děti s poruchami učení, jako je dyslexie, kterým ve výuce pomáhají speciální pedagogové. Ale i velmi nadaní školáci, kteří pracují podle individuálního vzdělávacího plánu.

Využíváte také prvky takzvané daltonské výuky. Co to znamená?
V takzvaném bloku daltonské práce mají možnost zažít úspěch i znevýhodněné děti. Hlavně v něm ale dostanou prostor žáci výjimečně šikovní. Zcela ojedinělá věc jsou naše bloky individuální skupinové práce. To znamená, že nadané děti pracují v malých skupinách mimo svou třídu pod vedením pedagoga na zajímavých projektech. A dostávají i úkoly mimo běžnou výuku. Smyslem je vytvořit co největší prostor pro uplatnění jejich schopností.

Jak dlouho škola podle těchto principů s dětmi pracuje?
Školou daltonského typu jsme už řadu let, s výjimečně nadanými dětmi jsme začali asi před pěti roky a s matematickými talenty ještě dřív. A to i díky dobré spolupráci s brněnskou pedagogicko-psychologickou poradnou, která začala nadané děti vyhledávat. V kontaktu jsme i
s Menzou a Centrem nadání.

Je podle vás možné, aby podobné metody využívaly i ostatní školy?
Ano. Ale je pravda, že náš učitelský tým je skutečně výjimečný nasazením, se kterým ráno do práce přicházíme. Vyžaduje to totiž celoroční odhodlání.

I mezi dyslektiky jsou studijní typy

Jižní Morava - Špatné známky a úzkost z toho, že se nelepší navzdory hodinám stráveným nad učebnicemi. Ale také posměšky spolužáků. A dokonce šikana. I s takovými problémy se mohou potýkat děti, které trpí například dyslexií. Žákům, které trápí některá z vývojových poruch učení, se ale na jižní Moravě naučily mnohé základky rozumět. Řadu z nich tak nakonec pošlou na střední i na vysoké školy.

Na výuku těchto dětí se specializuje například Základní škola Bosonožská v brněnském Starém Lískovci. V každém ročníku od třeťáků po deváťáky má mimo běžné třídy i jednu dyslektickou. „V každé z nich je asi patnáct dětí, kterým tento typ výuky doporučila pedagogicko­psychologická poradna. Učíme tak už víc než dvanáct let,“ potvrdila zástupkyně školy v Bosonožské ulici Hana Pohlídalová. Do zařízení za výukou jezdí i žáci původně z jiných škol.

Odborníci tomuto způsobu práce s dětmi říkají skupinová integrace. Znamená to, že menšímu kolektivu školáků s podobnými problémy se věnuje speciálně školený pedagog. Žáci s dyslexií, dysortografií, dyskalkulií nebo jinou z mnoha variant vývojových poruch učení si totiž pod shlukem písmen vytištěných na stránce knihy jen těžko dokáží představit smysluplná slova. Nebo mají podobné potíže třeba s čísly. V žádném případě to ale neznamená, že jsou méně chytří než jejich spolužáci.

Jen potřebují jiný přístup. „Mezi žáky jsou leckdy i vysloveně studijní typy,“ podotkla zástupkyně znojemské základní školy na Václavském náměstí Helena Šteflová. Upozornila, že poruchy učení se sice nedají vymazat, je ale možné se je naučit dobře zvládat. „Přitom ještě před několika lety jsme byli často svědky toho, že opakovaná zkušenost neúspěchu a občas i šikanování jiných dyslektickým dětem působily vážné psychické problémy,“ připomněla Šteflová.

LUCIE HRABCOVÁ
ZPRAVODAJOVÉ ROVNOSTI

12.2.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Sting zazpívá jako headliner Metronomu. Prvně na festivalové stagi

Praha /HEADLINER, FESTIVAL/- Pražský Metronome Festival odtajnil první zahraniční hvězdu. V termínu 23. a 24. června zazpívá na Výstavišti Sting a doprovodí ho jeho trio. Předprodej pro některé začíná již dnes.

Čechům chutná. Přibrzdili ale v alkoholu

Praha – „Spotřeba potravin nabrala dobrý trend. Zdá se, že lidé nemají hlad, ale chuť," zhodnotil poslední čísla šéf odboru statistiky zemědělství, lesnictví a životního prostředí Jiří Hrbek. Poukázal na to, že v Česku i v roce 2015 rostla spotřeba potravin. Má to jen jednu vadu na kráse, bohužel tu podstatnou. Zatímco z Česka mířily do zahraničí suroviny, z ciziny k nám putovaly hotové výrobky.

Britové poprvé utratili více za vinyly než za stažené desky

Londýn - Příjmy z prodeje vinylových desek v Británii minulý týden poprvé předstihly příjmy ze stahování nahrávek, oznámilo britské sdružení maloobchodníků v zábavním průmyslu (ERA). Za vinylové desky lidé podle ERA utratili 2,4 milionu liber (asi 76 milionů Kč), zatímco za stahování 2,1 milionu liber (zhruba 66,5 milionu Kč). Loni ve stejném období přitom tento poměr činil 1,2 milionu liber za vinyly ku 4,4 milionu liber za digitální hudbu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies