VYBERTE SI REGION

Učňovské školství na rozcestí: ruce, nebo hlava?

Praha - Ministerstvo tento typ vzdělání podporuje, odborníci ale varují, že pro ně nebude uplatnění. Za několik let se totiž požadavky trhu změní

12.10.2011 13
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Pavel Sonnek

Je jich stále méně. Ve školním roce 2009/10 bylo žáků v tříletých učebních oborech 40 429, v loňském jich nastoupilo o pět tisíc méně, letos by se to podle odhadů Ústavu pro informace ve vzdělávání mohlo lehce zvednout.

„Poprvé jsem zaznamenal, že o pět procent vzrostl zájem o nematuritní učňovské obory. To je důsledek zavedení státní maturity a diverzifikace středního školství,“ sdělil Deníku ministr školství Josef Dobeš (VV). Je přesvědčen, že například absolventi strojírenských, elektrotechnických a stavebních směrů se vždy dobře uplatní.

Má ale zdatné oponenty. Například ředitele vzdělávací společnosti SCIO Ondřeje Šteffla, který míní: „Současní žáci budou žít a pracovat ještě v roce 2060. Jaké změny nás v té době čekají, nelze předvídat. Jisté je, že pro budoucí prosperitu firem bude důležitá pracovní síla s dostatečnou pružností a se schopností se po celý život učit.“

Nedávno SCIO představilo výsledky studie, která zkoumala současnou i budoucí zaměstnatelnost učňů, požadavky na trhu práce a efektivitu vynaložených nákladů na vzdělání. „Podíl vyučených v dospělé populaci ČR patří k nejvyšším v Evropě, jeho zvýšení nemůže ekonomice prospět. Požadavky na kvalifikaci pracovníků totiž neustále stoupají. Řada pozic určených dříve pro vyučené dnes požaduje minimálně vzdělání s maturitou,“ uvádí Šteffl na základě dat z Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, Českého statistického úřadu a Národního ústavu odborného vzdělávání. Z nich například plyne, že více než polovina učňů nepracuje v oboru, který vystudovala.

V roce 2020 by lidé s nízkou kvalifikací měli tvořit zhruba jen 15 procent zaměstnaných v EU. Jak konstatuje Šteffl, tato prognóza odpovídá unijní politice, která dává přednost všeobecnému vzdělání jako základu, na nějž se pak nabalují další odborné vrstvy odrážející požadavky trhu.

Michal Vaněk je majitelem firmy S.O.S. OKNA, která se specializuje na výrobu a opravy všech druhů oken. „Když posílám za zákazníkem řemeslníka, potřebuji mít jistotu, že odvede perfektní práci a bude se chovat slušně. Jestli má nebo nemá maturitu, mě nezajímá,“ míní Vaněk. Podle něj velké stavební společnosti mohou sázet na kvantitu a monotónní výkon, menší podniky si to ale dovolit nemohou. Aby se na trhu udržel, je zvyklý se svým kolegou Karlem Vorálkem zákazníky objíždět osobně, vše si pohlídat na místě a vysvětlit. „Takový přístup se vždy vyplatí, lidé se k nám vracejí nebo nás doporučí dalším,“ souhlasí Vorálek.

Ústav odborného vzdělávání udělal v posledních letech obrovský krok dopředu, když nabídl téměř všem učňovským oborům jednotnou závěrečnou zkoušku. Její podobu dali dohromady mistři odborného výcviku, pedagogové a také zaměstnavatelé.

Koneckonců i ministr Dobeš chce, aby se praktická část výuky co nejvíc odehrávala přímo ve firmách. „To má logiku. Pokud pro to vláda vytvoří podmínky, bylo by to ideální,“ souhlasí Vaněk.

Prezident Hospodářské komory ČR Petr Kužel pro Deník uvedl:

PRO: Regiony po řemeslnících hladoví

Hospodářská komora, která sdružuje nejvýznamnější zaměstnavatele, tvrdí, že řemeslo má stále zlaté dno. Její šéf Petr Kužel to zítra a v pátek jistě řekne i 244 nejlepším absolventům středních odborných škol a učilišť, jimž předá osvědčení.

Je z hlediska rozvoje českého hospodářství problém, že počet žáků na učňovských školách klesá?
Problém to jistě je, podniky prakticky ze všech regionů nám hlásí, že nemohou sehnat kvalifikované odborníky, zejména v technických oborech, jako jsou např. zámečníci, nástrojaři, klempíři. Brzdí to rozvoj firem a přináší zvýšené náklady na hledání a případnou výchovu kvalifikovaných pracovních sil.

Neměli bychom spíš vychovávat obecně vzdělané jedince, kteří si potřebnou odbornost doplní v nějakém kurzu?
Řemeslníky, ale i dělníky potřebujeme. Představa, že celou výrobu přestěhujeme někam na Východ a zde zůstanou jen služby a high-tech centra, je iluzorní. Mladí lidé, kteří mají talent a chuť, ať se nebojí jít se učit řemeslo nebo studovat odbornou školu. Neznamená to přece, že pak se nemohou dále vzdělávat – naopak, musí. Jen budou mít proti svým vrstevníkům, kteří mají třeba všeobecné středoškolské vzdělání, výhodu, že již něco budou umět, budou se moci na trhu práce o něco opřít. Tvrdím, že mladý člověk by si měl již ze střední školy odnést konkrétní odbornost.

Co říkáte na argument, že vůbec nejvíc jsou nezaměstnaností ohroženi právě absolventi učilišť?
Hospodářská komora mluví za zaměstnavatele. My stále opakujeme, a nyní to platí snad ještě více než dříve, že řemeslo má zlaté dno. Pokud se budou učni snažit, nebudou líní a budou alespoň průměrně šikovní, tak se o svou budoucnost rozhodně nemusejí bát. Vydělají si velmi slušně. Profese, jako zámečník, instalatér nebo mechanik, budou potřeba vždycky. Každý přeci nemusí mít vysokou školu. Navíc ani ta třeba absolventům humanitních oborů jistotu uplatnění nedává.

Měli by učně vychovávat hlavně firmy (včetně rodinných) s tím, že by pokryly většinu praktické výuky a do školy by žáci docházeli jen na teorii?
Dlouhodobě upozorňujeme na nutnost většího zapojení podniků do výuky učňů. Můžeme se inspirovat Německem, kde učni mají praktickou část výuky v podnicích a ve škole se učí spíše jen teorii. K tomu je ale nezbytné u nás připravit legislativní prostředí a zajistit, aby náklady firem spojené s výchovou učňů byly daňově uznatelné. (kp)

Odborný konzultant vzdělávací společnosti EDUin Tomáš Feřtek řekl Deníku:

PROTI: Třetina učňů v populaci? Rekord

Zatímco resort ministra školství Josefa Dobeše i krajské úřady všemožně podporují učňovské školství, soukromé společnosti, jako jsou SCIO nebo EDUin, zdůrazňují nutnost všeobecného vzdělání. Opírají se například o materiály Národního ústavu odborného vzdělávání, podle nichž byla průměrná nezaměstnanost v letech 1993–2009 vyučenců 6,6 procenta, u maturantů 4,5 a u vysokoškoláků 2,1 procenta. Představitel EDUin Tomáš Feřtek vysvětluje, proč by se počet učňů neměl dál zvyšovat.

Ministerstvo školství volá po rozšíření počtu posluchačů tříletých učebních oborů. Co o této strategické úvaze soudíte?
Považuji za chybu ještě dál zvyšovat počet vyučených v České republice. Se současnou zhruba třetinou žákovské populace na učilištích patříme i tak k evropským rekordmanům. Vyučení je pro stát nákladnější než jiné středoškolské obory a absolventi velmi často končí na úřadech práce. Odsunutím ještě větší části populace na problematické školy propad vzdělávání nevyřešíme.

To se dá vyložit i tak, že když už učňovský obor, tak čtyřletý. Proč je ale nutné, aby budoucí řemeslníci a dělníci měli kvalitní všeobecné vzdělání ukončené maturitou?
Řemeslník nemusí mít maturitu, ale dnes opravdu potřebuje znát komunikačně cizí jazyk, potřebuje ovládat elementární matematiku a psát maily bez hrubek. Například proto, aby si byl schopen založit firmu, vést účetnictví a domluvit se po telefonu se zahraničním dodavatelem. Obávám se ale, že tohle dnes studentům nedávají ani mnohé maturitní obory.

Takových je ovšem menšina. Není u řemeslníků skutečně podstatnější, aby byli manuálně zruční, rozvíjeli svoji odbornost, nikoli po večerech šrotili Shakespearovy Sonety?
Za prvé bohužel neplatí, že kdo má nižší studijní předpoklady, je automaticky zručný. To je velmi rozšířený omyl. Za druhé všeobecným vzděláním se nemyslí znalost Sonetů, ale spíš třeba schopnost čtení technických výkresů a kompetence, které zmiňuji v předchozí odpovědi. Umí takové dovednosti dát učňům dnešní učiliště? Myslím, že ne.

Takže by se na SOU měli věnovat vedle odborných hlavně obecným dovednostem, jakými jsou psychologie zákazníka, marketing, komunikace?
Možná ano, na některých. Ale aby to studenti pochopili, musejí mít právě ono všeobecné vzdělání. Jestliže mnozí učni fakticky nejsou schopni přečíst s porozuměním ani novinový text, tak u nich s psychologií zákazníka těžko pochodíte.

Školy - infografika.

Autor: Kateřina Perknerová

12.10.2011 VSTUP DO DISKUSE 13
SDÍLEJ:

Čeští vědci přišli na to, proč někteří lidé marodí častěji

Brno – Proč jsou někteří lidé náchylnější k infekcím a alergiím? Na tuto otázku možná našli odpověď vědci z Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně. 

Pes vběhl na cizí pozemek, majitel mu ustřelil přirození. Teď jej soudí

Klatovsko – Nelehký úkol stojí před klatovským okresním soudem. Musí rozhodnout, zda je Zdeněk Skalický (53 let) nebezpečný pistolník, který ustřelil samonabíjecí pistolí psu přirození jen proto, že vběhl na jeho pozemek, nebo šlo jen o nešťastnou náhodu, když se chovatel snažil bránit své ovce před útočícím predátorem.

Hra s ohněm skončila. Rakousko to zvládlo

Berlín – Němečtí komentátoři vesměs pozitivně hodnotí výsledek rakouských voleb, kdy v nedělních volbách vyhrál kandidát Zelených Alexander Van der Bellen nad Norbertem Hoferem ze Svobodné strany Rakouska (FPÖ).

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies