„S premiérem jsme domluveni nebyli, uctil jsem památku obětí násilí především jako předseda KDU-ČSL a křesťan," napsal Bělobrádek v textové zprávě. Připomněl, že Sudetoněmecké krajanské sdružení i jeho představitel Bernd Posselt již dříve učinili gesto a vzdali se majetkových nároků.

„Taková gesta smíření, jaké učinil Pavel Bělobrádek, pomáhají zlepšovat vztahy a patří do sjednocující se Evropy počátku 21. století," uvedl premiér v tiskovém prohlášení. Zdůraznil ale, že vždy, když se připomíná památka obětí excesů divokého vyhánění, je třeba současně zdůraznit klíčový význam příčiny a následku v česko-německých vztazích. „Bylo to nacistické Německo, které rozbilo demokratické Československo a následně rozpoutalo druhou světovou válku," uvedl Sobotka. „Často smutné události jara a léta roku 1945 byly následkem Mnichova, světové války vyvolané Hitlerem, tragédií Lidic, Ploštiny, Terezína či Kobylis, celé šest let trvající bezohledné nacistické perzekuce a nesvobody," dodal.

Bělobrádek uvedl, že jeho cesta měla především věcnou a odbornou rovinu, kdy jednal o spolupráci ve vědě a výzkumu. Setkal se se třemi bavorskými ministry a předsedou vlády také jako předseda strany. Probíral s nimi i další otázky, například migraci.