VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Události roku 2015 na domácí scéně

Máme za sebou dvanáct měsíců, které přinesly vysoký ekonomický růst, řadu zahraničních investic a klid v politice. Pokud zněla silná slova, nebo to mezi ústavními činiteli jiskřilo, pak kvůli dění v zahraničí a především uprchlické vlně. Pojďme si připomenout, jak se s tím důležití hráči vyrovnali.

30.12.2015 33
SDÍLEJ:

Martin Kovnička a Miloš ZemanFoto: čtk

Hradní protimigrantská ofenzíva

Prezident a jeho muži letos udávali tón společenské debatě. Miloš Zeman se stal lídrem diskuse o uprchlících, do níž razantně vstoupil 9. ledna rozhovorem v Deníku. V něm uvedl, že druhou či třetí generaci muslimů v evropských zemích považuje za jakési „výsadky Islámského státu". Dodal, že „tito lidé by měli žít ve svých zemích, tam praktikovat svoje náboženství a nepokoušet se narušovat normální život v zemích, které mají jinou kulturu". Tuto ideu rozvedl 30. září na Valném zasedání OSN, kde vyzval k ustavení protiislámské koalice všech demokratických států a likvidaci výcvikových základen radikálů. Myšlenkový oblouk dokončil ve vánočním poselství 26. prosince, v němž sdělil: „Tahle země je naše. A tahle země není a ani nemůže být pro všechny." To koresponduje se Zemanovou podporou posílení vojenské přítomnosti při hlídání hranic ČR, vracení všech uprchlíků bez ohledu na azylové řízení a odmítáním kvót. Zemanův postoj podtrhla jeho účast na Albertově, kde 17. listopadu promluvil ke svým příznivcům včetně členů Konvičkova Bloku proti islámu. Důsledné zastávání protiislámské linie přineslo Miloši Zemanovi prudký nárůst popularity. Počátkem prosince mu podle agentury STEM věřilo 54 procent lidí.

Diplomatické šťouchance

Miloš Zeman si nebral servítky ani vůči některým velvyslancům. Americkému ambasadorovi Andrew Schapirovi, který kritizoval jeho zvažovanou účast na moskevské vojenské přehlídce, vzkázal, že dveře Pražského hradu jsou pro něj napříště zavřené. Norská velvyslankyně Siri Ellen Sletnerová nebyla pozvána na oslavy státního svátku kvůli odebraným bratrům Michalákovým. Turecko pobouřil názorem, že tato země nemá být členem EU a před Vánocemi Atény odvolaly svého velvyslance kvůli Zemanovu výroku, že Česko může vstoupit do eurozóny, až se vyřeší účast Řecka, které tam nepatří. Šéfdiplomat Lubomír Zaorálek a ředitel hradního zahraničního odboru Hynek Kmoníček měli celý rok plné ruce práce s žehlením Zemanovy prostořekosti. „Ústavou jsou dané jednoznačné pravomoci. Prezident je nikdy nepřekročil, říkám, že ústava je klec a v ní může lev spát nebo běhat. Tento prezident je živý," výstižně poznamenal Kmoníček 16. prosince v ČT.

Schapiro

Protikorupční tažení na půli cesty

Rok 2015 si vrchní státní zástupkyně v Praze Lenka Bradáčová jistě zapíše jako úspěšný. Prvoinstančně byli odsouzeni lidé, jejichž kauzy začaly právě u ní. Exhejtman a bývalý poslanec za ČSSD David Rath dostal za úplatky 8,5 roku natvrdo (věc dotáhl do konce žalobce Petr Jirát), soudce z Prahy 2 Ondřej Havlín za korupci 6,5 roku a litoměřický soudce Josef Knotek 5,5 roku. Bradáčové úřad ovšem také korigoval policii – 29. prosince zastavil trestní stíhání miliardáře Pavla Tykače v letité věci tunelování CS Fondů pro nedostatek důkazů. Zato možná šlápl vedle u exministryně obrany za TOP 09 Vlasty Parkanové, kterou po třech a půl letech 14. prosince poslal k soudu za předražený nákup letounů CASA. Žalobci žádají desetiletý trest, ale pravděpodobné spíš je, že to skončí osvobozením jako kauza exministra Martina Bartáka a zbrojaře Michala Smrže.

S prázdnýma rukama zatím zůstává olomoucký návladní Ivo Ištvan. Jana Nagyová Nečasová i vysocí vojenští zpravodajci byli nepravomocně osvobozeni, manželku expremiéra Nečase Radku prý protiprávně nesledovali. Robert Šlachta však neúnavně stíhá dál. Jeho kauza Vidkun stála politickou kariéru zdejšího hejtmana ČSSD Jiřího Rozbořila, podnikatel Ivan Kyselý skončil ve vazbě a kvůli tomuto korupčnímu případu přišel o křeslo šéfa Generální inspekce bezpečnostních sborů Ivan Bílek, který rezignoval 2. listopadu. Nahradil ho dosavadní náměstek GIBS Michal Murín (7. prosince).

Šlachta

Sobotka drží kurs

Vláda se v roce 2015 chovala takřka vzorně, plnila koaliční plán, předkládala zákony, neobtěžovala veřejnost aférami či hádkami, dva ministerské odchody vyřešila rychle a bezbolestně. Andrej Babiš vede žebříčky popularity i přes mnohde katastrofální výsledky svých radních (rozpadlé koalice v Praze, Opavě, Ústí nad Labem, Hodoníně) a váznoucí klíčovou normu o elektronické evidenci tržeb. Je ho všude plno a sní o sněmovním vítezství ANO v roce 2017. To si hodlá pojistit spojenectvím s Milošem Zemanem, jehož hodlá podpořit v druhé kandidatuře na Hrad. Oba muže spojuje nechuť k Bohuslavu Sobotkovi, který bortí všechny předpovědi, a kabinet i zemi zatím řídí pevnou rukou. Díky němu má Česko stále dobré jméno v EU, volební sliby jím řízené ČSSD ministr financí poslušně naplňuje, a ač Sobotka nevlastní žádné byznysové impérium ani média, se všemi novináři má korektní vztahy a v žebříčku popularity stabilně obsazuje druhou příčku. Žurnalisté i voliči totiž dokážou ocenit, že Sobotka má za sebou stranu s dlouhou tradicí a desetiletími prověřeným, jasně formulovaným programem. Od něj populisticky neuhýbá a dokázal se postavit všem nahnědlým tendencím i hradnímu protiuprchlickému tlaku. Má za sebou úspěch v podobě konečně přijatého služebního zákona a výběru velmi kvalitního superúředníka Josefa Postráneckého.

Sobotka

Také se přihodilo

4. února – Miloš Zeman prohlásil, že článek, v němž novinář Ferdinand Peroutka napsal, že „Hitler je gentleman" existuje a že ho dohledá. Jeho mluvčí Jiří Ovčáček v knihovně strávil mnoho večerů, ale text nenašel. Nepomohla ani vyhlášená odměna 100 tisíc korun pro toho, kdo ho objeví, takže 26. června prezident přiznal, že pátrání bylo zatím neúspěšné. Peroutkova vnučka Terezie Kaslová soudně po prezidentovi vymáhá omluvu.
19. září – Skupina Ztohoven vyvěsila na Pražském hradě místo prezidentské standarty obří rudé trenýrky. Nedostatečná bezpečnostní opatření stála místo velitele Hradní stráže Radima Studeného, šéfa ochranky Petra Dongrese a vedoucího hradního bezpečnostního odboru Jana Fulíka.
25. září – Kancléř Vratislav Mynář nedostal od Národního bezpečnostního úřadu prověrku na stupeň Přísně tajné. Ve funkci však zůstává, bude se bránit soudně. V prosinci byla prověrka stejného řádu odejmuta šéfovi vojenské hradní kanceláře generálu Rostislavu Pilcovi. Ten bude muset podle prezidenta skončit ihned.
20. listopadu – Univerzita Karlova, Vysoká škola ekonomická a Jiří Fajt, Ivan Ošťádal a Jan Eichler zažalovali prezidenta Miloše Zemana kvůli neudělení profesorského titulu. Ačkoli všichni tři docenti splnili zákonem požadované podmínky, Zeman je kvůli jejich údajným morálním pochybením v minulosti odmítl jmenovat profesory.

Skončili v politice

10. února – Rezignovala ministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO), šéf hnutí Andrej Babiš jí vyčítal manažerskou neschopnost a časté personální výměny. Ve funkci ji nahradil její první náměstek Robert Pelikán (ANO).
28. května – Premiér Bohuslav Sobotka odvolal ministra školství Marcela Chládka (ČSSD) kvůli nevhodnému chování k podřízeným, především ženám. Vystřídala ho členka Legislativní rady vlády a náměstkyně ministra Jiřího Dienstbiera Kateřina Valachová (ČSSD).
29. listopadu – Na sněmu TOP 09 se rozloučil s funkcí předsedy Karel Schwarzenberg. Jednomyslně byl na jeho místo zvolen Miroslav Kalousek. Neúspěšný prezidentský kandidát chce být ale nadále tváří topky, bude-li mu sloužit zdraví, chce za ni kandidovat do sněmovny.
Z ministerstva financí odešli první náměstek Lukáš Wagenknecht (odvolán), náměstci Martin Pros (odvolán), Simona Hornochová (končí na vlastní žádost) a Jan Gregor (v květnu 2016 odchází do Bruselu).

Tragédie

24. února – Duševně nemocný muž postřílel osm lidí v restauraci v Uherském Brodě, sám pak spáchal sebevraždu.
25. května – Psychicky narušený muž ubodal knihovnici v Horní Bříze na Plzeňsku. Šlo o 29letého muže, jehož propustili z léčebny v Dobřanech před rozhodnutím soudu. Případ tím připomněl čin schizofreničky Barbory Orlové, která loni ubodala studenta Petra Vejvodu.
22. července – Na vlakovém přejezdu ve Studénce narazil vlak do kamionu, který ho přejížděl na červenou. Tři lidé zemřeli, sedmnáct bylo zraněno.

Studénka

Zemřeli

Gross15. ledna – Ludmila Brožová - Polednová
Bývalá komunistická prokurátorka, která se podílela na justiční vraždě Milady Horákové a po listopadové revoluci byla odsouzena k šesti letům vězení, zemřela v 93 letech.
16. dubna – Stanislav Gross
Bývalý český premiér, předseda ČSSD a ministr vnitra odešel po těžké nemoci ve 45 letech.
6. června – Ludvík Vaculík
Autor mnoha knih, novinových fejetonů a zásadního manifestu Dva tisíc slov z června 1968 zemřel v 88 letech.

Autor: Kateřina Perknerová

30.12.2015 VSTUP DO DISKUSE 33
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Premiér Bohuslav Sobotka během rozhovoru Deníku.
24 10

Vláda projedná sloučení tarifů, někteří lidé by se dočkali zvýšení platu

Výbuch v petrohradském metru
2 27

Za útokem na petrohradské metro stojí džihádisté. Plnili příkaz Al-Káidy

Chtěl být prezidentem, teď má na krku mezinárodní zatykač

Co je moc, to je moc. Krajskému soudu v Ostravě došla trpělivost s někdejším kandidátem na prezidenta republiky a kanadským podnikatelem českého původu Jiřím Včelařem Kotasem (64 let). Ten jako obžalovaný figuruje v kauze padělaných obrazů světoznámých malířů.

AKTUALIZOVÁNO

Hromadná nehoda na D1: zemřel řidič dodávky, za tragédii může stojící kolona

Brno /FOTOGALERIE/ – Zraněním podlehl padesátiletý muž, kterého vyprostili hasiči z havarované dodávky v hromadné havárii na dálnici D1. V úterý kolem půl dvanácté se na 202. dálničním kilometru srazily čtyři nákladní auta a dodávka. Kvůli nehodě u Brna museli z dálnice sjet řidiči mířící na Vyškov a Ostravu. Dopravu se podařilo uvolnit až krátce před půl sedmou večer. „Kolony se začínají pomalu rozjíždět," informovala mluvčí jihomoravských policistů Štěpánka Komárová.

Kejval podepsal přihlášku na OH do Pchjongčchangu. Úspěch popřál i Zeman

Povinná formalita je splněna. Přesně 289 dnů před zahájením zimních olympijských her v Pchjongčchangu podepsali prezident Miloš Zeman a předseda Českého olympijského výboru Jiří Kejval oficiální přihlášku českého týmu. Ta i podpis k průvodnímu dopisu, který obdrží šéf Mezinárodního olympijského výboru Thomas Bach, jsou podmínkou k účasti sportovců v Jižní Koreji.

Seznam významných dnů se zřejmě rozšíří. O dva týkající se světové války

Nově by měl být 18. červen Dnem hrdinů druhého odboje, kteří se postavili nacismu. Druhý má připomenout vyhlazení takzvaného terezínského rodinného tábora v Osvětimi-Březince v noci na 9. března 1944. Doplnění zákona o státních svátcích dnes schválila Sněmovna už v prvním kole projednávání.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies