Zpráva o výrazném zdražení ekologického vytápění zemním plynem pro domácnosti, přidělala vrásky na čele vědcům, kteří se zabývají dopady životního prostředí na zdraví lidí.

Politici totiž nahráli dalšímu spalování nekvalitního uhlí, které produkuje řadu škodlivin, včetně velmi nebezpečných jemných prachových částic. Nejnovější výzkumy přitom ukazují, že znečištění ovzduší má na lidské zdraví mnohem větší vliv, než se dosud soudilo. Zatímco ještě před několika lety se soudilo, že špinavý vzduch způsobuje především dýchací potíže, vědci prokázali, že špinavý vzduch poškozuje celý organismus.

V zimě, kdy se kvůli topení uhlím a teplotním inverzím koncentrace škodlivin nejvíce zvyšují, bývá například až polovina mužů neplodná. Mají totiž gen, který se s přítomností škodlivin v ovzduší nedokáže vyrovnat.

Nebezpečí nádorů se zvyšuje

Další výzkum odhalil, že lidé, kteří se dlouhodobě pohybují ve znečištěném prostředí, dokážou až o patnáct procent hůře uzdravit svou DNA. „Takoví jedinci opravují změny vyvolané karcinogenními látkami hůře, a proto je u nich i zvýšené riziko vzniku nádorového bujení v příštích desetiletích,“ uvedl Radim Šrám z Ústavu experimentální medicíny. Navíc jim ve zvýšené míře hrozí zánět cévních stěn a další nemoci.

Zákaz uhlí snížil úmrtnost

Zkušenosti českých vědců potvrzují i odborníci ze zahraničí. „Když bylo v Dublinu zakázáno topit uhlím, v následujícím roce znatelně klesla úmrtnost spojená se znečištěným ovzduším,“ řekl Nino Kűnzli z městského institutu pro lékařský výzkum v Barceloně v ORF ON Science. České výzkumy ukazují, že nejvíce jsou znečištěním ovzduší v oblastech, kde se topí uhlím, ohroženy děti a těhotné ženy.

Nastávajícím maminkám hrozí, že se jim narodí dítě s nižší váhou, častější jsou také vrozená postižení. Kvůli znečištěnému prostředí také hrozí vyšší riziko potratů. Děti bývají častěji nemocné a mohou mít vážné zdravotní potíže v dospělosti. Jsou náchylnější k vysokému krevnímu tlaku, respiračním a kardiovaskulárním nemocem. Odborné studie naopak zcela jednoznačně dokazují, že opatření realizovaná pro zlepšení kvality ovzduší mají okamžitý pozitivní dopad. Především u dětí jsou rychlá zlepšení dobře prokazatelná, což zřejmě souvisí s růstem plic.