Umíráme dříve než lidé ve vyspělé Evropě

O tři roky méně než Němci a dokonce o pět let méně než Španělé. O tolik mají Češi kratší život než jejich sousedé ve vyspělých zemích unie. V rámci evropské sedmadvacítky jsou v délce života devátí nejhorší. Vyplývá to z dat zveřejněných na stránkách Českého statistického úřadu.
Na evropské špičce jsou Švédové, kteří se dožívají v průměru devětasedmdesáti let, a Španělé – lépe řečeno Španělky – se svými pětaosmdesáti lety.

Nejhůře pak dopadli Litevci a Rumunky. Litevci se v průměru dožívají „jen“ šestašedesáti let a Rumunky sedmašedesáti.
Samotná Česká republika je na tom sice lépe než většina nových členských států EU, jako je například zmiňované Rumunsko či Litva, ale na druhou stranu je na tom výrazně hůře než většina států vyspělé Evropy. Předstihla ji třeba Belgie, Francie, Německo, Rakousko a celá řada dalších.

Čechům krátí život pivo a bůček

„Důvodů je celá řada, ale konkrétně u Čechů je vinen odlišný životní styl,“ říká demograf Daniel Hůle. „Jako hlavního viníka bych označil bůček, tím myslím tradiční českou kuchyni, která nepatří zrovna k nejzdravějším,“ dodává.

Ve srovnání se státy mimo Evropu podle něho na tom ale nejsme zase tak úplně špatně. Třeba i kvůli tomu, že se u nás tak často nepije tvrdý alkohol, který dokázal například ruským mužům zkrátit život na pouhých dvaašedesát let a Ukrajincům na šedesát dva a půl. „U nás se pije pivo, které je o něco zdravější,“ dodává Hůle.

Nicméně ani z piva nejsou lékaři zrovna nadšení. Své o tom ví primář Psychiatrické léčebny v pražských Bohnicích Karel Nešpor. „Situace s alkoholem se u nás zhoršuje. Když se podíváme na alkoholismus, v Česku se jedná především o ten pivní, protože pivo je u nás nejdostupnější,“ říká. Podle nedávných průzkumů se alkohol stává i jednou z vážných příčin, proč lidé přicházejí o zaměstnání.
Zatímco ještě v roce 2009 byl alkohol na pracovišti třiadvacátým nejčastějším důvodem pro ukončení pracovního poměru, letos už je to šestá nejčastější příčina okamžitého „padáku“.

„Před rokem bylo například zcela výjimečné, že by učitel přišel na hodinu opilý. Tento rok mají kvůli konzumaci alkoholu na pracovišti často problém i lidé s vyšším vzděláním,“ uvedl nedávno Deníku Tomáš Zdechovský z agentury Commservis.com, která v březnovém průzkumu oslovila třiasedmdesát českých zaměstnavatelů.

I když se v Česku průměrná délka života prodlužuje, asi o 3,5 roku u žen za posledních patnáct let, a o více než čtyři roky u mužů, z toho, co jíme, odborníkům na dietu vstávají hrůzou vlasy na hlavě.

Zdravé jídlo něco stojí

„Já si myslím, že taková ta chudá tradiční česká kuchyně je naprosto v pořádku. Chudí lidé byli dříve hubení. Ještě to šlo za komunistů, protože máslo bylo máslo a jogurt byl jogurt,“ říká expert na diety Vít Chaloupka. „Co se ale jí teď, to je z dietologického hlediska naprostá katastrofa. Všechno je jen chemie. Jak vám může takový jogurt vydržet půl roku, aby zůstal zdravý?“ ptá se.

Podle něho jde ale také o peníze, kterých se Čechům zrovna příliš nedostává. „Lidé nemají peníze na kvalitní potraviny, které jsou dnes neskutečně drahé. Dělali jsme si rozbor levných kuřecích párků a byla to vlastně drť pařátů, kůží, peří, sójové moučky a dochucovadla,“ hřímá.
Podle předsedkyně České gerontologické a geriatrické společnosti Ivy Holmerové jsou ale vinni i sami Češi. Ještě si nezvykli pečovat o zdraví tak, jako jejich západní sousedé.