První červnovou sobotu má na stranickém sjezdu zvolit nové vedení a rozhodnout, jak dál: zda se sloučí s jinými menšími stranami, nebo se přimkne k ODS, od níž se před devíti lety oddělila, či jestli zvolí jiný způsob existence - nebo zániku.

Dosavadní předseda unionistů Jan Hadrava už do nejvyšší funkce kandidovat nebude. "Jsem bezradný, nemám žádnou pozitivní vizi," řekl dnes ČTK někdejší senátor. Sám by se přikláněn ke vzniku liberálního svazku menších stran, který se ale dlouhodobě nedaří vytvořit. "Je to přání, ale nevidím cestu, jak toho dosáhnout," konstatoval dosluhující stranický šéf.

Část představitelů dříve vládní US-DEU má v úmyslu přimknout tuto stranu znovu k ODS, jiní unionisté ale chtějí pokračovat v úsilí o integraci menších pravicových stran.

Hadrava možnost opětovného sloučení s ODS označil za fantasmagorii. "K tomu musí být dva. Myslím, že by nás vůbec nechtěli," řekl na adresu nejsilnější vládní strany, od níž se zakladatelé US-DEU začátkem roku 1998 odštěpili. Když už se rozhodne Unie svobody zaniknout, měla by to udělat čestnějším a důstojnějším způsobem než "návratem" k ODS, soudí Hadrava.

O předsednickou funkci hodlá usilovat někdejší poslanec ODS Jan Černý, který byl ministrem místního rozvoje ve vládě Josefa Tošovského. "Abychom přežili, musíme jít s ODS, která je naším přirozeným partnerem," cituje Černého časopis Týden. "Lze si představit obě cesty - blízkého spojence ODS i přímou integraci s ní," soudí místopředseda Martin Stránský.

Jakékoli propojování s ODS odmítá podle týdeníku skupina unionistů, v jejímž pozadí stojí bývalý poslanec a evangelický farář Svatopluk Karásek. Na předsedu ale kandidovat nebude, místo něj se o to podle Týdne pokusí místopředseda pražské organizace US-DEU Petr Hůla.

Postupný propad obliby a vlivu Unie svobody vyvrcholil debaklem v loňských volbách, po nichž museli její zástupci opustit vládní i poslanecká křesla. Stranu, která chtěla být kdysi spolu s ODS a ČSSD dalším klíčovým hráčem na české politické scéně, volilo pouhých 0,3 procenta lidí.