VYBERTE SI REGION

Unikátní zákrok: jedna játra zachránila dvě děti

Praha /INFOGRAFIKA/ – Jednomu jsou čtyři roky, druhému čtrnáct. Oba chlapci měli jedno společné: každou hodinu se snižovala šance, že zůstanou naživu. Lékaři z pražského IKEM se proto rozhodli, že se pustí do prvního podobného zákroku nejen u nás, ale zřejmě i ve střední a východní Evropě – vzali játra od mrtvého dárce 
a mezi děti je rozdělili.

12.5.2014 2
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Deník/Ondřej Surý

Výsledek? Oba jsou naživu a daří se jim dobře.

„Zákrok je náročný z několika důvodů: speciální operační technikou zvanou split je třeba rozdělit játra na dvě části a dva chirurgové se svými týmy poté současně operují dva příjemce, v tomto případě děti. Běžný provoz navíc není na tento typ výkonu připravený," popisuje Jiří Froněk, přednosta Kliniky transplantační chirurgie IKEM, který jeden 
z transplantačních týmů vedl.

Příprava operací trvala celý den, zákroky samotné pak téměř 12 hodin. Obě děti jsou nyní stabilizované a postupně nabývají sil. Chlapce sice ještě čeká několik týdnů pooperační péče, nová játra ale oběma od začátku fungují na jedničku.

Program rozdělení jater začal v IKEM fungovat loni, za 
16 měsíců bylo provedeno celkem devět rozdělení jater 
a současně bylo transplantováno 18 pacientů včetně osmi dětí.

„Hlavní benefit zavedení programu splitu jater pro dětské pacienty je v tom, že se 
v České republice razantně snížila čekací doba na transplantaci jater u dětí. Ještě před dvěma lety, kdy tento program neexistoval, čekaly děti na transplantaci jater více než rok. Teď, po roce od zavedení programu jsou to 
v průměru pouhé dva týdny. Většinou je tak na čekací listině k transplantaci jater zapsáno jedno nebo žádné dítě," doplňuje ředitel IKEM Aleš Herman.

Loňský rok byl přitom pro nemocnici v Krči velmi úspěšný: provedla rekordní počet transplantací ledvin od živých dárců i voperování jater. Metoda rozdělení jater byla navíc vůbec poprvé použita 
k záchraně dvou dospělých, kteří se otrávili muchomůrkou zelenou. Pokud by lékaři transplantovali jen jednoho 
z páru, druhý by zemřel. Zákrok byl o to náročnější, že mladá žena neměla stejnou krevní skupinu jako dárce, proto u ní musela být provedena imunologická příprava, která spočívala v odstranění protilátek. Dnes se oběma daří dobře.

Transplantace jater patří dnes již ke standardní léčbě selhání jater, metabolických vad a některých nádorů. Rok po transplantaci přežívá přibližně 90 procent příjemců, téměř pětina přežívá více než deset let od transplantace.

Zajímavá čísla
* 1026 čekatelů na orgán bylo loni zařazeno na čekací listinu.
* Evidováno bylo 218 zesnulých dárců, z toho 126 mužů a 92 žen.
* Celkem se rozhodlo darovat orgán 83 žijících dárců, což je nejvíce od roku 1997.
* Nejčastěji transplantovaným orgánem byly ledviny, celkově šlo o 460 transplantací.
* Ročně se ve světě dělá kolem 1400 až 1500 transplantací plic, z toho 2/3 v USA, zbytek v Evropě a Austrálii.

Zdroj: KST

Transplantace jater

Autor: Michaela Koubová

12.5.2014 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

Babiš: Jsem manažer obyvatel této země a mám co nabídnout

Spuštění první fáze EET i snahy o zavedení různých výjimek udaly tón veřejné debatě končícího týdne. Kromě toho byl přijat zákon o střetu zájmů, který bude mít pro Andreje Babiše dalekosáhlé důsledky. Není divu, že během rozhovoru občas křičel, odbíhal pro různé materiály a maily od občanů, kroutil hlavou, ale také se srdečně smál. I když tvrdí, že je naštvaný, hlavně na Bohuslava Sobotku, evidentně je odhodlaný poprat se o vítězství ve volbách a další čtyři roky vést zemi.  

Martin Svoboda: Za jedovatý alkohol má být potrestán výrobce, ne prodejce

/ROZHOVOR/ Když v září 2012 pacient havířovské nemocnice řekl lékařům, že oslepl po vypití alkoholu, který koupil jeho bratr ve stánku pod náměstím TGM v Havířově-Šumbarku, byl to stánek, kde byl provozní Martin Svoboda a kde šťárou policie, hygieniků a celníků začala metylová kauza, která zasáhla celou republiku a dokonce překročila její hranice.

Muž, který postupně přestává ovládat své nohy a ruce: Chci žít naplno

Pracuje jako právník a každý den několik hodin cvičí, aby kvůli své nemoci neskončil nehybný na lůžku. Bojuje, a přes všechny obtíže s postupující ztrátou hybnosti rukou a nohou, které mu způsobuje nemoc nazvaná Charcot-Marie-Tooth (C-M-T), považuje svůj život za šťastný.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies