VYBERTE SI REGION

Únor 1948 přetrhl slibný vývoj republiky

Praha - Úroveň života srovnatelná s dnešním Švédskem, špičkové technologie, sociální citlivost státu a města bez šedé betonové zástavby. K této podobě měly české země nakročeno před II. světovou válkou.

25.2.2008 8
SDÍLEJ:

NECENZUROVANÝ SNÍMEK. Předseda KSČ a předseda vlády Klement Gottwald při projevu na Staroměstském náměstí v Praze, kam komunistésvolali 21. února 1948 nátlakovou demonstraci.Foto: ČTK

Jenže právě ona zasela v Československu politické sémě pro Únor 1948 a následná desetiletí vlády komunistů pod dohledem Moskvy. Jak by vývoj vypadal, kdyby ke komunistickému převratu před padesáti lety nedošlo?

Všechny odpovědi jsou samozřejmě hádáním z křišťálové koule. Přesto…

Poválečná šance

Ekonomové a sociologové se shodují, že naše poválečná situace byla v mnoha ohledech příznivá pro mimořádný ekonomický rozvoj.

Podle sociologa Ivo Možného měli Češi to štěstí, že na rozdíl od okolních států nebyla jejich země zničena válečnou frontou či těžkým bombardováním. Výhodou byl též tuzemský lehký průmysl a válkou neprobrané ročníky mužů.

„Hospodářský náskok poválečné republiky byl takový, že sousední Rakousko nás dostihlo v životní úrovni až v roce 1968. Stejně tak i Finsko,“ říká Možný. Zatímco v r. 1950 se hrubý domácí produkt na rakouského a československého obyvatele moc nelišil, byla v roce 1990 jeho úroveň v Československu poloviční. Přitom poválečné odhady zněly, že za čtyřicet let v ČSR bude mít hodnotu o třetinu vyšší než u jižního souseda.

„Naše životní úroveň by byla dnes o 40 procent vyšší, města by vypadala jinak a struktura výroby by měla podstatně jinou podobu,“ říká analytik ČSOBTomáš Sedláček. V úrovni vzdělání, počítačovém průmyslu, úrovní zdravotnictví či v designu jsme mohli patřit ke špičce.

Lze předpokládat i naši aktivní účast při poválečném zakládání evropského společenství. Jinou tvář by měl bezpochyby i venkov, který v 50. letech zasáhla násilná kolektivizace zemědělství. „Ke vzniku družstev by nepochybně docházelo také, ale nikoli jen z byrokratických důvodů. Malí zemědělci by se spojovali do družstev, aby je nepohltili ti velcí,“ odhaduje sociolog Ivo Možný. I městský život by byl asi jiný.

„Paneláky se stavěly třeba i v Anglii, ale hezké,“ míní. Zlom v Československu podle něj nastal na počátku 70. let, kdy na okrajích měst začala vyrůstat „zahuštěná“, a přitom neosobní paneláková sídliště.

Štěpán Plaček

Dvanáct ministrů tehdy na pád vlády nestačilo

17. února 1948 – ministři za nár. socialistickou stranu, lidovou stranu a demokratickou stranu hrozí demisí, nebude-li se vláda zabývat zneužíváním vnitra komunisty.

19. února – do Prahy přilétá náměstek sovětského ministra zahraničí V. Zorin. 20. února – dvanáct ministrů podalo demisi ve snaze Gottwaldovu vláda položit.

21. února – komunisté svolali nátlakovou demonstraci na Staroměstském náměstí, organizují represivní Lidové milice a Akční výbory Národní fronty.

23. února – komunisté a jimi ovládané ministerstvo vnitra omezují činnost stran, jejichž ministři podali demisi, dochází k domovním prohlídkám a zatýkání.

24. února – generální stávka, jíž se účastnilo 2,5 milionu lidí podporujících Gottwalda, pod tlakem se soc. demokraté rozhodli ve vládě setrvat.

25. února – prezident přijal demisi ministrů a souhlasil s doplněním vlády podle komunistů.

10. března – zemřel ministr zahraničí Jan Masaryk, který odmítl podat demisi, ale nechtěl ani být v nové vládě, jeho smrt není dosud objasněna.

Dalších čtyřicet let – během komunistické vlády bylo popraveno na 250 politických vězňů, 600 zatčených nepřežilo kruté výslechy. Následkem mučení a věznění zemřelo na 8000 lidí. Před komunisty uteklo ze země 440 tisíc občanů, stovky lidí zahynuly na hranicích. Z politických důvodů bylo vězněno přes 280 tisíc osob, 300 tisíc bylo stíháno mimosoudně, 70 tisíc osob bylo odsouzeno do táborů nucených prací, 60 tisíc mužů prošlo útvary PTP.

(gál)

Rychlokurs pro teenagery

Převrat v únoru 1948 se stal jednou z nejbolestivějších událostí našich dějin. Historici se budou v příštích dnech tímto tématem dopodrobna zabývat na konferencích a přednáškách. Tam se ale všichni nedostanou, a tak Deník připravil spolu se spisovatelem Jiřím Justem a kreslířem Tomášem Chludem časově nenáročnou komiksovou zkratku.

25.2.2008 VSTUP DO DISKUSE 8
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Divocí koně v Milovicích zvládají zimu dobře
14

Divokým koním nevadí mráz, ale vlhko

TK k projektu registru smluv probíhala 16. ledna v Praze. Na snímku Michal Bláha, Hlídač smluv.
EXKLUZIVNĚ
29 26

Autor Hlídače smluv pomůže Horáčkovi s prezidentskou kampaní

Vyhubení Židů zpečetili nacisté ve Wannsee za 90 minut

Berlín - Pouhou hodinu a půl stačilo nacistickým špičkám k definitivnímu ortelu nad miliony evropských Židů. Porada v berlínské vile Wannsee před 75 lety, 20. ledna 1942, nerozhodla o vyhubení Židů, protože holokaust probíhal už od přepadení SSSR 22. června 1941, nýbrž sloužila ke koordinaci mezi různými úřady.

Theresa Mayová o brexitu. Velká Británie nechce podrývat jednotnou EU

Londýn – „Nevstupujeme do jednání s Evropskou unií s tím, že jednání zkrachují. Žádná dohoda by byla pro Británii lepší než špatná dohoda."

Bezpečně se v Česku cítí čtyři z pěti lidí, víc než před rokem

Praha - Pocit bezpečí v Česku proti loňsku vzrostl. Bezpečně se zde cítí 81 procent lidí, před rokem to bylo 76 procent, zjistil průzkum Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Bezpečnostní situaci v Evropě ale víc než polovina hodnotí jako špatnou a podle čtyř z pěti dotázaných se v uplynulých pěti letech zhoršila.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies