VYBERTE SI REGION

Určit viníka za nevyčerpání peněz z EU nelze, tvrdí náměstkyně Letáčková

Praha – Ekonomická krize, časté personální změny na klíčových postech a také například devizové intervence ČNB patří mezi hlavní důvody, proč Česká republika za programové období 2007 až 2013 nevyčerpá ze strukturálních fondů podle aktuálních odhadů 25 až 30 miliard korun. V rozhovoru to řekla náměstkyně ministerstva pro místní rozvoj (MMR) Olga Letáčková s tím, že určit konkrétního viníka za nedočerpání peněz z evropských fondů je tak velice složité. Navíc pokud někdo udělá chybu, v čerpání se to projeví se zpožděním dvou až tří let.

19.1.2016
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Autor: DENÍK/Michal Fanta

„Velmi často jsou ty příčiny připisovány konkrétnímu člověku, ministrovi nebo vládě. Prostě týmu, který na konkrétní věci pracuje v době, kdy se problém projeví v plné síle. Jenže většinou je to dopad něčeho, co se stalo dva až tři roky předtím. Takže se opravdu nedá říct, jestli za to může ten nebo ten pracovník," upozornila Letáčková.

Na programové období 2007 – 2013 měla Česká republika z Evropské unie k dispozici zhruba 26 miliard eur (zhruba 700 miliard Kč). Možnost čerpat prostředky z tohoto období definitivně skončila v prosinci 2015. V roce 2013 Česko nevyčerpalo 11,5 miliardy korun, v roce 2014 devět miliard a loni by se podle posledních odhadů mělo dostat pod deset miliard.

„Měli jsme asi největší balík evropských peněz v přepočtu na hlavu ze všech zemí unie," připomíná Letáčková, která v roli náměstkyně na MMR působí od listopadu 2014. Na ministerstvu však pracuje již od roku 2009.

Pomalý rozjezd

Důvodů, proč se Česku nepodařilo vyčerpat celý balík evropských dotací, vidí několik. „Rozjezd v prvních dvou letech byl velice pomalý. Trvalo docela dlouho, než se nastavily procesy, než se týmy na ministerstvech vůbec rozhýbaly, než se začaly vyhlašovat první výzvy," řekla Letáčková. Problém byl podle ní i v roztříštěnosti a velkém počtu programů.

Důležitou roli také sehrála ekonomická krize. „Byť se v celosvětovém měřítku projevila o pár let dříve, u nás udeřila plnou silou v roce 2010. Tehdy hodně příjemců muselo od projektu odstoupit, museli přehodnotit svoje financování," uvedla dále náměstkyně. Určitou roli podle ní sehrála i nešťastně nastavená legislativa. „Spousta podniků s finančními problémy měla silné a stabilní mateřské společnosti, které měly dostatečný kapitál, aby ty projekty udržely při životě. Ovšem rozpočtová pravidla neumožňovala převod dotačního titulu z dceřiné společnosti na mateřskou. To mělo taky obrovský dopad," upozornila.

Personální změny

Problém vidí rovněž v častých personálních změnách na jednotlivých ministerstvech. „Bylo to období, kdy se nám skoro každý rok nebo dva měnila vláda. A to s sebou vždycky neslo poměrně razantní organizační změny. A když se tým, který na něčem pracuje, najednou rozpadne až do té nejnižší úrovně, tak se práce na nějaký čas pochopitelně zastaví. A ty fondy jsou časově limitované," zmiňuje Letáčková.

Nedočerpání evropských prostředků podle ní hodně ovlivnila i devizová intervence centrální banky v listopadu 2013. „ČNB tehdy oslabila kurz koruny vůči euru. A nám se najednou touto změnou objevilo mnohem víc peněz v korunách. Ale měli jsme prakticky pouze měsíc včetně vánočních svátků na to, abychom ty peníze utratili. A to je příliš krátká doba, abyste mohli zajistit, že ty prostředky budou řádně vynaložené," doplňuje Letáčková.

Nedočerpaných zhruba 30 miliard Kč může Česká republika litovat, podle Letáčkové je však potřeba se na věc občas podívat i obrácenou optikou. „Na druhou stranu se nám podařilo zhruba 670 miliard utratit. A to není vůbec špatný výsledek. Je potřeba vidět ty využité prostředky vůči tomu balíku, který jsme měli k dispozici," uzavřela rozhovor náměstkyně.

Počátkem letošního roku kritizoval vládu premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) za nevyčerpání finančních prostředků z evropských fondů prezident Miloš Zeman. Hovořil přitom mimo jiné o laxnosti a neschopnosti. Naopak podle ministra financí Andreje Babiše (ANO)vláda extrémně čerpala to, co předchozí vlády zanedbaly. Zemanovu kritiku následně odmítl i Sobotka. „Naše vláda převzala odpovědnost až na jaře roku 2014 a nemohla tedy ovlivnit, kolik peněz se vyčerpalo v předcházejících sedmi letech," uvedl tehdy premiér. Hlavní odpovědnost za případné nedočerpání podle něj nesou vlády, které byly u moci během programového období 2007 až 2013.

Autor: ČTK

19.1.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Zákaz burkin. Bude z něho téma francouzských voleb?

Zákon zakazující nošení závojů a šátků zahalujících obličej na veřejnosti vstoupil ve Francii jako v první zemi na světě v platnost v dubnu 2011. Ve své formulaci vylučuje použití islámských burek a nikábu na ulici, v parku a v obchodech.

Nechcete se fotit? Šátek vám při focení s bleskem "vymaže" tvář

Amsterodam - Nizozemští návrháři vyvinuli šátek, který ochrání své nositele před nežádanými fotografiemi. Šátek značky Ishu je schopen odrážet světlo a při fotografování s bleskem "vymaže" obličej svého nositele, takže na fotkách je místo něj pouze černá skvrna.

Konec léta přinese polostínové zatmění Měsíce a noc vědců

Východní Čechy - Školní rok začne měsíčním novem, který nastává 1. září dvě minuty po jedenácté hodině.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies