VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Pověst českých úředníků je stále špatná. Lidé postrádají vstřícnou komunikaci

Praha - Arogantní, povýšenecký, nepříjemný. Tak vnímá většina lidí typického českého úředníka. S výsledky jejich práce jsou přitom spíše spokojeni, úřady podle nich fungují tak, jak mají. Proč je tedy nemáme rádi?

10.12.2007 2
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK

„Problémem je komunikace,“ říká Tomáš Studeník z nově vzniklé Asociace pro komunikaci ve veřejném sektoru. „Mnohé se na úřadech změnilo, ale mluva úředníků je stále stejná,“ vysvětluje Studeník. Míní tím „nesrozumitelná“.

Podle něj jsou třeba intenzivní školení a nové standardy. Nabízí se srovnání se soukromým sektorem. Firmy v boji o klienty cestu jak mluvit s lidmi našly. Stát ale o své občany bojovat nemusí. Ti naopak musí zápolit se zákony a formuláři, jimž často nerozumí ani ti, kteří je schválili.

Když redaktor Deníku v minulosti četl jeden z právě odhlasovaných paragrafů právnímu expertovi ČSSD Stanislavu Křečkovi, tento jej zadržel slovy: „Už nepokračujte, tomu nerozumím.“ Sám pro něj přitom zvedl ruku. Podle Studeníka je třeba konečně začít mluvit jednoduše a věcně. Jiří Janoušek z Asociace komunikačních agentur ale úřady hájí.

Příčinou jejich neohrabanosti je podle něj určité zpoždění. „V 70. letech francouzský stát nekomunikoval vůbec. Postupně se ale inspiroval rozvinutým soukromým sektorem a v roce 1991 byl už největším zadavatelem reklamy v zemi. Zároveň vnutil úředníkům pozitivní image, protože nelze tvrdit, že jste vstřícní a být přitom přísní. Totéž přijde i u nás,“ tvrdí.

 

Co také dokázali napsat

Trojčlenka

Daň může plátce rovněž vypočítat z částky za zdanitelné plnění včetně daně nebo ceny zjištěné podle § 36 odst. 6 v úrovni včetně daně a koeficientu, který se vypočítá jako podíl, v jehož čitateli je číslo 19 v případě základní sazby daně nebo číslo 5 v případě snížené sazby daně a ve jmenovateli součet údaje v čitateli a čísla 100, vypočtený koeficient se zaokrouhlí na čtyři desetinná místa, vypočtená daň se zaokrouhlí na desetihaléře, popřípadě na padesátihaléře nebo se uvede v haléřích. Cena bez daně se pro účely tohoto zákona dopočte jako rozdíl částky za zdanitelné plnění obsahující daň a vypočtené daně po případném zaokrouhlení.

Co chtěl úředník říci: Daň činí 5 nebo 19 procent z ceny bez daně.

Rozhodnutí

Realizací posuzovaného záměru dojde k trvalé změně habitatu prostředí tím, že současný bylinotravní pokryv bude skryt a bude realizována výměna podloží v rámci terénních úprav a zemních prací. Tím dojde k náhradě bylinotravních ekosystémů s přítomností dřevin, vzniklých převážně sekundární sukcesí, trvalými antropogenními systémy na celé ploše posuzovaného záměru, takže na plochách ponechaných bez zpevnění bude muset být realizován zcela nový rostlinný pokryv. Co chtěl úředník říci: Když odbagrujeme původní trávník, žádný nový tam nenaroste, takže to musíme osít. (šle)

Mnohdy stačí si po sobě text znovu pořádně přečíst

Na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy učí Petr Jirků logiku. Se svými studenty rozebírá i obludnosti ze světa médií, úřadů či politiků.

Jaké jsou nejčastější chyby, které dělají lidé v komunikaci?

Těch chyb je několik. Patří k nim často záměna psychologické roviny a logické roviny. Když třeba bývalý ministr školství Ivan Pilip odpověděl, že na ministerstvu mohl udělat víc, ale že udělalmaximum, tak si ani nebyl vědom rozporu v tom, žemaximumje to, přes co nejde udělat víc. Další věcí je zbytečná složitost některých výroků, které navíc často obsahují gramatické i logické chyby. Zdá se to banální, ale právník dokáže takovou chybou zkazit celý dokument. Já jsem jich také několik zaznamenal a se studenty je analyzujeme.

Měl byste nějaký příklad?

Například jedno rozhodnutí českého soudu o určení dětí. Píše se v něm, že „každý z obou rodičů převezme obě nezletilé děti v místě bydliště druhého rodiče a tamtéž druhému rodiči předá,“ což nejde realizovat, pokud spolu rodiče nebydlí, a tak by se dalo pokračovat. I úplně jednoduchá věta může obsahovat logický nesmysl.

Co se s tím dá dělat?

Začít s výukou logiky na středních školách. Dám vám příklad: jistě víte, co je Pythagorova věta a co pomocí ní můžete spočítat, ale víte, proč to jde? Studenti by se měli naučit věcem rozumět, ne jen memorovat.

Ale co s těmi, kteří už školu mají za sebou a na úřadech rozhodují o našich osudech?

Možná by jim pomohlo, kdyby se naučili používat takzvanou Occamovubřitvu. Tedy princip, že „Entia non sunt multiplicanda praeter necessitatem,“ neboli nezavádět žádné nadbytečné pojmy. Ale mnohdyby takovým úředníkůmpomohla zdánlivá maličkost. Prostě si znovu a pomalu přečíst, co právě napsali. (šle)

10.12.2007 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Útok před britským parlamentem
AKTUALIZUJEME
18 10

Teror před britským parlamentem: Útočník čtyři lidi zabil a 40 zranil

Ilustrační foto.
29

EET a fitness: trenéry čeká existenční dilema, zákazníky fronty

Zrychlí stavby? Politici chtějí vyšachovat ekology i spolky

Kuňkání žab zřejmě ještě více než dnes zanikne v hluku stavebních strojů. Důvod? Výhrady, které ke stavbám vyjadřují ekologové či různé občanské spolky, už brzy úřady nebudou tolik poslouchat. Připravit je o slovo může chystaná novela zákona o posuzování vlivů na životní prostředí (tzv. EIA), která má omezit možnost vyjadřovat se tak jako dosud k chystaným velkým stavbám, jako jsou dálnice nebo továrny.

Katastrofa: Zelenina zdražila!

„Brutální zdražení potravin." „Salátová krize!" „Zákazníci zuří: Zelenina je moc drahá!" „Oběti letošní zimy: okurky, cukety, ledový salát." Češi jsou od počátku roku zásobováni katastrofickými zprávami o tom, jak letos zdražuje zelenina. Jeden by snad začal okopávat zanedbaný záhumenek či navezl na balkon pytle plné hlíny, aby si mohl vypěstovat pár rajčátek a nějakou tu okurku.

Poruchy spánku trápí stále více dětí. Mohou za to i chytré telefony

Ráno nedokážou vstát z postele a ze školy nosí horší známky. Neporadí si s běžným výkladem, který nedoprovází obraz. Ordinace dětských neurologů se stále častěji plní školáky, kteří jsou unavení a neudrží pozornost. Důvod je jednoduchý: české děti trpí poruchami spánku. Ty jim způsobují mobily a tablety.

Spíme málo. Trpíme proto nadváhou a depresemi

Spánek? Na ten jsem dlouho neměla čas, přiznává osmatřicetiletá manažerka Lenka Procházková. Snažila se totiž stihnout úplně všechno – práci si nosila domů, děti dirigovala hlavně přes telefon, k tomu se starala o nemohoucí rodiče. Během pracovního týdne strávila v posteli sotva pět hodin denně. Někdy musely stačit i čtyři hodiny. Dokud nepřišel zvrat.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies