VYBERTE SI REGION

Ústavní soud: Pravdu s volebním obdobím má Melčák

Brno/Praha - Poprvé v dějinách České republiky byl zrušen ústavní zákon. I když bude schválen obecný předpis, volby mohou být až v červnu.

10.9.2009 8
SDÍLEJ:

Ústavní soud rozhoduje o odkladu voleb.Foto: DENÍK/Tomáš Škoda

Předčasné volby, které vyhlásil prezident republiky na 9. a 10. října, se konat nebudou. Rozhodli o tom ve čtvrtek ústavní soudci, když vyhověli stížnosti nezařazeného poslance Miloše Melčáka (dříve člena ČSSD). Ten žádal zrušení ústavního zákona, jímž si poslanci a senátoři jednorázově zkrátili volební období.

Jak to bylo krok za krokem čtěte zde:SLEDUJEME: Ústavní soud rozhoduje o osudu voleb

„Napadený zákon ústavu nemění ani nedoplňuje, ale obchází,“ zdůvodnil verdikt předseda Ústavního soudu (ÚS) Pavel Rychetský.

Celé rozhodnutí Ústavního soudu můžete číst ZDE.

Jinými slovy, poslanci a senátoři jednorázovým aktem rozhodli o zkrácení volebního období sněmovny, a to způsobem, který ústava nezná. Tím podle soudce zpravodaje Pavla Holländera porušil to, co by mělo být svaté, tedy materiální jádro ústavy. „Nad zákonodárnými kompetencemi stojí principy právního státu,“ vysvětlil Holländer. Dal tak za pravdu Melčákovu advokátovi Janu Kalvodovi.

Podle jeho čtvrtečních slov zákonodárci přijetím daného zákona porušili „podstatné náležitostí demokratického právního státu“. Ústava totiž jasně říká, za jakých podmínek a kdy se může zkrátit čtyřleté volební období. K těm nejběžnějším patří trojí pokus o vyslovení důvěry vládě. První dva má premiér navržený prezidentem, poslední pak předsedou sněmovny.

Reakce politiků

ÚS poprvé v sedmnáctileté historii České republiky zrušil ústavní zákon. „Rozhodnutí ÚS jsem předvídal. Podle mne je to chyba,“ reagoval šéf ODS Mirek Topolánek. Přitakal mu i jeho největší rival, předseda ČSSD Jiří Paroubek: „Rozhodnutí odporuje článku 2 ústavy, který praví, že veškerá moc ve státě náleží lidu.“ Naopak lídr lidovců Cyril Svoboda si pochvaloval, že ÚS nepodlehl politickým tlakům

Partaje už začaly konat

Ty byly pochopitelně obrovské. Předvolební kampaň je v plném proudu, partaje už vynaložily desítky miliony korun na získávání přízně občanů. Proto také po předběžném opatření ÚS z minulého týdne politici začali nezvyklým tempem konat.

O plánech, jak uspořádat předčasné volby v listopadu, čtěte ZDE.
JAK DOJÍT PODLE ÚSTAVY K ROZPUŠTĚNÍ SNĚMOVNY
Prezident republiky sněmovnu může rozpustit, jestliže:
a. Poslanecká sněmovna nevyslovila důvěru nově jmenované vládě, jejíž předseda byl prezidentem republiky jmenován na návrh předsedy Poslanecké sněmovny,
b. Poslanecká sněmovna se neusnese do tří měsíců o vládním návrhu zákona, s jehož projednáním spojila vláda otázku důvěry,
c. zasedání Poslanecké sněmovny bylo přerušeno po dobu delší, než je přípustné,
d. Poslanecká sněmovna nebyla po dobu delší tří měsíců způsobilá se usnášet, ačkoliv nebylo její zasedání přerušeno a ačkoliv byla v té době opakovaně svolána ke schůzi.

Budoucí rozhodnutí může být znovu napadeno Melčákovým právníkem

I když zákonodárci přijmou obecný předpis a odstraní tak námitky soudců o libovůli a jednorázovosti svého jednání, není nikde řečeno, že přijatá změna ústavy může být uplatněna i na probíhající volební období. Volby by se tom případě konaly v červnu příštího roku.

Soud tísnil politiky

Právě neochota současné politické reprezentace sestavit po pádu vlády plnohodnotný politický kabinet byla ve čtvrtek na tapetě nejčastěji. Po úvodní řeči soudce zpravodaje Pavla Holländera se k slovu dostali zástupci parlamentu, předseda Senátu Přemysl Sobotka (ODS) a místopředseda sněmovny Lubomír Zaorálek (ČSSD).

Druhý jmenovaný k písemnému stanovisku dolní komory přednesl rozsáhlé doplnění, jímž ovšem většinu z 15 ústavních soudců výrazně rozčílil. „Jsem přesvědčen, že jsme zákon schválili v souladu s ústavou. Přijali jsme východisko nejméně zasahující do práv občanů, nejrychlejší a nejšetrnější,“ přednesl Zaorálek.

Zaorálek: Na zkoumání ústavního zákona nemáte právo

Zdůraznil, že podle většinového přesvědčení sněmovny ÚS nemá právo posuzovat ústavní zákony. „Pro takové prozkoumání neexistují procesní podmínky ani nástroje,“ pravil Zaorálek.

Na dotaz soudců, kdo je tedy podle něj garantem onoho materiálního jádra ústavy a neporušitelné demokratické podstaty státu, když to není Ústavní soud, Zaorálek ve zjevné panice odvětil: „Domnívám se, že to je skutečně parlament.“

Politik končil jako zdeptaný člověk

Tato odpověď některé soudce vytočila. Například Stanislav Balík se opakovaně Zaorálka tázal, kdo by měl přezkoumat ústavní zákon, jímž by si zákonodárci odhlasovali třeba ustavení monarchie. „Na to se těžko odpovídá, neboť jde o naprosto absurdní záležitost, která vybočuje z ústavního rámce našeho státu. Pak by to právo asi Ústavní soud měl. Chci ale zdůraznit, že od roku 1993, kdy vznikla Česká republika, bylo přijato jen třináct ústavních zákonů, na nichž se shodli tři pětiny všech poslanců a přítomných senátorů,“ ustupoval Zaorálek.

Nejvíc se ale zapotil, když ho soudci tlačili ke zdi ohledně postupu politických představitelů po březnovém pádu vlády. „Jaký plán měla vaše politická frakce na další období? Chtěli jste vůbec dodržet ústavu a pokusit se alespoň o sestavení vlády?“ dotírala místopředsedkyně ÚS Eliška Wagnerová. Zaorálek přiznal, že prioritou ČSSD bylo především rychlé vypsání předčasných voleb. „Bylo zřejmé, že na sestavení plnohodnotné vlády nemáme dost sil, k tomu nebyla politická vůle,“ zdeptaně konstatoval.

Soudkyně si vzala na pomoc noviny

Wagnerová pak ocitovala část rozhovoru s Miroslavem Kalouskem, který vyšel v HN 10. dubna, tedy dva týdny po pádu Topolánkova kabinetu. V něm osvětluje zcela jiný důvod přijetí ústavního zákona, který byl předmětem čtvrtečního veřejného slyšení před ÚS.

Miroslav Kalousek v HN dne 10. dubna 2009

HN: Vadí vám, že se opět přijímá speciální ústavní zákon o zkrácení volebního období?
Kalousek: Vnitřně mi to vadí. Ale země je zralá na předčasné volby a beru cokoli, co ji k nim dovede. Mrzí mě, že se to nedělá ústavně čistou cestou, třeba doplněním ústavy o možnost »seberozpuštění«. Víte mimochodem, co je ten důvod?

HN: Nedůvěra mezi politiky?
Kalousek: Ale ne. Při ústavně čisté cestě mají předčasné volby následovat do 60 dnů. Ale během těch dvou měsíců by nikdo z poslanců neměl nárok na výplatu… Vy se smějete, ale proto se přijímá zákon o zkrácení funkčního období. Díky tomu berou výplaty až do voleb a snižuje se riziko, že zákon neprojde.

Zabránit frivolnosti politiků

Na dotaz, zda Kalouskovi vadí, že se opět přijímá speciální ústavní zákon o zkrácení volebního období, odpověděl: „Mrzí mě, že se to nedělá ústavně čistou cestou, třeba doplněním ústavy o možnost »seberozpuštění«. Víte mimochodem, co je ten důvod? Při ústavně čisté cestě mají předčasné volby následovat do 60 dnů. Ale během těch dvou měsíců by nikdo z poslanců neměl nárok na výplatu…“

Kalvoda v závěrečné řeči zdůraznil, že právě obtížný postup, jak dospět k rozpuštění sněmovny pomocí tří pokusů o sestavení kabinetu má zabránit politickým stranám „frivolně kdykoli svrhnout vládu, aniž by se chtěly ujmout moci a využít mandát, který jim svěřili občané ve volbách“.
Poté zopakoval svůj návrh na zrušení přijatého ústavního zákona, zatímco Sobotka se Zaorálkem vyzvali soudce k pravému opaku. „Odložení voleb by poškodilo stát i práva jednotlivců, kteří chtějí kandidovat v předčasných volbách v již vypsaném termínu,“ uzavřel Zaorálek.

Topolánek ostře reagoval na Zaorálkovu přítomnost u soudu

Na Zaorálkovo vystoupení ostře reagoval šéf ODS Mirek Topolánek. „Zneužil svého závěrečného vystoupení bezprecedentním způsobem,“ sdělil bez podrobností. Před ÚS měl původně stanovisko sněmovny obhajovat její předseda Miloslav Vlček. Kvůli náhlé zdravotní indispozici však nedorazil a za svého náhradníka si vybral Zaorálka. V kuloárech dolní komory převažuje názor, že Vlček se vystoupení zalekl. „U soudu by neobstál a před volbami by ztrapnil sebe i ČSSD, za níž kandiduje jako lídr v Olomouckém kraji,“ řekl Deníku jeden z poslanců, který si nepřál být jmenován.

Autor: Kateřina Perknerová

10.9.2009 VSTUP DO DISKUSE 8
SDÍLEJ:

Úroveň technického vzdělání podle šéfů strojírenských firem klesá

Praha - Úroveň technického vzdělávání se podle 60 procent ředitelů strojírenských firem za posledních deset let zhoršila. Pesimističtější byli v průzkumu mezi 285 podniky šéfové velkých společností. Vyplývá to z průzkumu analytické společnosti CEEC Research, jehož výsledky mají média k dispozici. Kompletní data budou zveřejněna v úterý na konferenci Budoucnost technického vzdělávání na ministerstvu školství.

Taneční soutěž StarDance vyhrál Piškula před Bankem a Plodkovou

Praha - Vítězem osmé řady taneční soutěže StarDance se stal herec Zdeněk Piškula, který tančil s Veronikou Lálovou. Ve finále dnes předstihl lyžaře Ondřeje Banka s Evou Krejčířovou. Třetí skončila v diváckém hlasování herečka Jana Plodková s Michalem Padevětem. Odborná porota v přímém přenosu České televize ohodnotila stejným počtem bodů dnešní výkony Piškuly a Plodkové, Bank v tomto pořadí zůstal třetí.

Anonym ohlásil bombu na pražském hlavním nádraží, vlaky nejezdily

Praha - Policie v sobotu večer kvůli anonymní hrozbě bombou vyklidila pražské hlavní nádraží. Železniční doprava byla na víc než hodinu zastavena. Metro svou stanicí na nádraží projíždělo. Policie bombu nenašla, po původci anonymního telefonátu pátrá. Médiím to řekl mluvčí pražské policie Jan Daněk.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies