Muž pochází z irácké metropole Bagdádu. Podle svého vyjádření je sunnita. V letech 2005 a 2010 pracoval jako kovář pro americkou firmu a zprostředkovaně pro armádu Spojených států, což doložil několika osvědčeními. Podle svého vyjádření opustil Irák kvůli výhružkám smrtí ze strany šíitských milic, souvisejících právě se spoluprací s Američany.

Chtěl požádat o azyl ve Švédsku, kde žije jeho bratr. Čeští policisté jej ale zajistili při silniční kontrole na dálnici. Neměl žádné povolení pro vstup do Česka. Policisté jej eskortovali do zařízení pro zajištění cizinců Bělá-Jezová. Nakonec policie s vědomím ministerstva vnitra rozhodla o správním vyhoštění.

Obavy z mučení a smrti

V ústavní stížnosti muž poukazuje na to, že jeho žádost o mezinárodní ochranu nikdy nebyla věcně projednána a že se na základě rozhodnutí o správním vyhoštění musel vrátit do Iráku, aniž se někdo řádně zabýval jeho obavami z mučení a smrti. V postupu české policie spatřoval porušení práva na spravedlivý proces, práva na azyl a práva nebýt vystaven mučení, nelidskému nebo ponižujícímu zacházení.

Podle zákona o azylu zaniká oprávnění cizince podat žádost o udělení mezinárodní ochrany v zařízení pro zajištění cizinců uplynutím sedmi dnů od okamžiku, kdy jej policie o této možnosti informuje. Pokud požádá později, musí to být v důsledku podstatné změny okolností vztahujících se k jeho možnému pronásledování nebo jiné vážné újmě. Ministerstvo pak podle zákona vyrozumí cizince o tom, zda jeho projev vůle považuje za podání žádosti o udělení mezinárodní ochrany.

Uprchlická krize je v centru pozornosti světové veřejnosti od loňského jara. V roce 2015 dorazilo do Evropy podle údajů Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) více než 1,1 milionu lidí, většina z nich zamířila do Německa. Zhruba polovinu příchozích tvořili podle IOM uprchlíci ze Sýrie, asi 20 procent bylo z Afghánistánu a okolo sedmi procent z Iráku.