Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Ústavní soud znovu otevřel spor Židovské obce a policie o pozemky v Pisárkách

Brno - Ústavní soud vrátil na začátek spor o některé pozemky pod sportovištěm v Brně-Pisárkách. Justice nemovitosti původně přiznala Židovské obci. Nyní musí kauzu znovu projednat Městský soud v Brně a pravděpodobně rozhodne jinak. Ústavní soudci dospěli k závěru, že zákon o zmírnění některých křivd způsobených holokaustem v tomto případě nelze aplikovat.

9.4.2015 26
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: čtk

Nyní musí kauzu znovu projednat Městský soud v Brně a pravděpodobně tentokrát rozhodne jinak, byť podle dnešního nálezu zůstává konečný výsledek sporu otevřený.

„Sporný majetek vůbec nespadá do působnosti zákona, na jehož základě Židovská obec dovozovala svůj nárok," řekl soudce zpravodaj Jan Musil. Židé totiž o nemovitosti definitivně přišli až v roce 1950, tedy mimo rozhodné období speciálního zákona. Křivdy minulosti lze podle ÚS napravovat jen prostřednictvím předpisů, které jsou k tomu určené, a jen ve věcném a časovém rozsahu, který zákony stanovují. Soudy nemohou o své vůli okruhu restitucí rozšiřovat.

Vyhlášení dnešního nálezu sledoval předseda Židovské obce Brno Jáchym Kanarek, s novináři hovořit nechtěl. Úspěšnou ústavní stížnost podala jihomoravská policie reprezentovaná Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových. Podle mluvčí Petry Vedrové se policie potřebuje s nálezem nejdřív blíže seznámit, než jej bude komentovat.

Sporné pozemky

„V areálu každý den probíhá služební příprava policistů, dělají se tam fyzické testy uchazečů o práci u policie. Policisté se tam chodí také individuálně připravovat i mimo pracovní dobu a o víkendech," řekla Vedrová. Areál využívají i strážníci a hasiči. Slouží také veřejnosti k rekreačnímu sportu. Na sporných pozemcích jsou například tenisové kurty, hřiště nebo trávníky.

Židé o parcely u řeky Svratky přišli poprvé za druhé světové války. Po jejím skončení se pozemky znovu dostaly do správy tehdejšího spolku Židovský dům v Brně. V roce 1950 pak spolek parcely za 520.000 korun prodal státu.

Současná justice rozhodla o převodu na Židovskou obec až po intervenci Nejvyššího soudu, který dospěl k závěru, že prodej se odehrál v tísni a za nevýhodných okolností. Proto se prý na situaci může vztahovat zákon o zmírnění některých majetkových křivd způsobených holokaustem. S tímto právním názorem ale ÚS nesouhlasí. Speciální norma určená pro období okupace nemůže napravovat údajnou křivdu, která vznikla až v roce 1950. Navíc ÚS nesouhlasil ani s tvrzením, že podmínky převodu byly nápadně nevýhodné, případně že se odehrál pod tlakem státní moci. Pro takový závěr chybí důkazy.

Autor: ČTK

9.4.2015 VSTUP DO DISKUSE 26
SDÍLEJ:
Vepřín v Letech
AKTUALIZOVÁNO
7 4

Odkoupíme vepřín v Letech, schválila vláda

Ministr spravedlnosti Robert Pelikán.
11 16

Vysvětlete svá slova z Respektu, apeluje Chovanec na Pelikána

Před 75 lety se začal hroutit Hitlerův sen. Němci zaútočili na Stalingrad

Zničehonic jsme uslyšeli děsivé burácení. Uviděla jsem nebe plné letadel. Bylo tečkované, jako by to byly puntíky na látce. Pak jsem spatřila výbuch. A tak to celé začalo. Vzduch byl plný kouře. Takto popsala pro stanici RT Evženie Siliverstová své vzpomínky na jeden z prvních náletů německých bombardérů na Stalingrad.

AKTUALIZOVÁNO

V pardubické Explosii vybuchl střelný prach, tři dělníci jsou zranění

Tři zaměstnanci utrpěli v pondělí před polednem zranění při výbuchu střelného prachu v pardubické Explosii.

USA se chystají na jedinečný úkaz, po 99 letech uvidí úplné zatmění Slunce

Naposledy zažily Spojené státy zatmění Slunce procházející napříč jeiich zemí od pobřeží k pobřeží v červnu ve válečném roce 1918. Tedy v době, kdy probíhala v Evropě druhá fáze bitvy na Piavě na italské frontě, při které zahynulo 140 tisíc vojáků na obou stranách. I teď je svět sice neklidný, ale vojenské konflikty jsou "rozdrobeny" po celé planetě. 

Je mrtvá, pohřbil jsem ji do moře, řekl o nezvěstné novinářce vynálezce ponorky

Dánský vynálezce a majitel soukromé ponorky Nautilus Peter Madsen v pondělí prohlásil, že švédská novinářka Kim Wallová, pohřešovaná od 11. srpna, zemřela při nehodě na palubě ponorky a že ji pohřbil do moře. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení