VYBERTE SI REGION

Problémy českých dětí? Ty se řeší ústavem

PRAHA - Rodina Wallových z Táborska na tom nebyla a není finančně dobře. Znamená to, že jejich pět dětí trpělo tak, že muselo být rodičům odebráno? České odbory sociální péče a soudy byly přesvědčeny, že ano. Tři ratolesti skončily v dětském domově, dvě v náhradních rodinách.

5.11.2007 1
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Vít Šimánek

Evropský soudní dvůr v říjnu rozhodl, že k tomu došlo neoprávněně. „Nyní hledáme s rodinami, kde nejmenší chlapec a děvče našli nový domov, co nejméně bolestné řešení,“ řekla Deníku Věra Bechyňová z neziskového Centra pro sanaci rodin.

Už deset let se pohybuje v prostředí, kde není o co stát. Podobnou zkušenost jako Wallovimávíce rodin v Česku. „Proti automatickému odebírání potomků sociálně a ekonomicky slabým rodičům existuje jediný recept, a tím je včasná prevence,“ míní Bechyňová.

Evropský unikát

V 227 dětských domovech a diagnostických ústavech až na výjimky nenajdeme sirotky, kterým se zabili rodiče při autohavárii nebo se o ně odmítli starat. Celkem v nich je na osm tisíc dětí, což je v Evropské unii unikát. Navíc zhruba 95 procent svěřenců českých ústavů má oba rodiče.

„Za dvanáct let mého působení jsme tu neměli ani jednoho sirotka,“ svěřil se Deníku ředitel volyňského dětského domova Jiří Pán.

Jeho kolega z obdobného zařízení v Olomouci Dalibor Křepský připomíná i to, že na jejich svěřence žádná fronta adoptivních rodičů nestojí. „Je řada dětí, které mají tak závažné poruchy chování, že jsou do rodin neumístitelné. Jiné odmítají náhradní rodinu, či o ně není zájem,“ uvedl Křepský.

Zvednutou vlnu zájmu o danou problematiku vítá náměstek ministerstva práce a sociálních věcí Marián Hošek. „Víme, že jde o časovanou bombu, proto se řada věcí musí změnit, především stereotypy zaběhané soudní praxe, kdy problém v rodině znamená téměř automatické odebrání dítěte a jeho umístění v ústavu,“ uvedl Hošek.

Nezbytný je podle něj rozvoj následné péče, tedy pomoc kurátorů a obcí těm, kteří z věkových důvodů domovy opustili, ale nemají kamjít. V odborech sociálně–právní ochrany dětí pracuje 1200 lidí, což je podle Hoška neúnosně málo. Vláda počítá i s rozvojem bydlení na půli cesty či azylových domů.

„Daleko víc se musí používat mediační práce a časově omezená ústavní výchova při rodinných krizích,“ řekl Hošek. Zkušenost mladého vychovatele Daniela Foldyny z dvou dětských domovů na severní Moravě je v tomto směru jasná: „Naprostá většina našich dětí bere ústavní zařízení jako přechodnou stanici. Touží po svých rodičích a ráda se vrací domů.“

 

Česko neumí pracovat s ohroženými rodinami

Pokud by se s problémovými rodinami více pracovalo, nekončilo by tolik dětí v rukou policie, myslí si Jiří Pilař, šéf odboru speciálního vzdělávání ministerstva školství.

V českých dětských domovech žije 95 procent dětí, které mají oba rodiče. Proč? Nejsou to sirotkové, ale jejich rodiny jsou nefunkční. Předškoláci pocházejí ze 40 procent z neúplných rodin, ti starší dokonce ze sedmdesáti. A ostatní v domácím prostředí většinou zažívali bití, otce neustále pod vlivem alkoholu či drog, někdy byli i týráni.

Nicméně je fakt, že Česko drží evropské prvenství, pokud jde o počet dětí v ústavní péči. Je jasné, že u nás neumíme pracovat na úrovni prevence a orgány sociálně–právní ochrany dítěte nereagují včas na negativní podněty z ohrožených rodin.

Pomohlo by, kdyby jejich zeměstnanci víc pracovali i s pomocí psychologů v terénu?

O tom jsem přesvědčen. Mámčerstvé dojmy z Bádenska- Würtenberska. Tam to funguje tak, že pokud sociální pracovník nebo oprávněná nezisková organizace příslušnou rodinu vyhodnotí jako rizikovou, pracuje s rodiči hned od útlého věku dítěte. To v Česku neexistuje.

V ČR mají sociálně–právní ochranu dětí v kompetenci obce s rozšířenou působností. Záleží tedy hodně na obecní pokladně, kolik financí vydá tímto směrem. Je to správný model?

Tato pracoviště musí být hodně atomizovaná, aby jejich lidé mohli být co nejčastěji s ohroženými dětmi v jejich domácím prostředí, ale zřizovat a financovat by je mělo ministerstvo práce a sociálních věcí. Obecní představitelé mohoumít úplně jiné zájmy než personálně posilovat právě tyto odbory. Za posledních sedm let tak ubylo 20 procent jejich zaměstnanců. Na jednoho sociálního pracovníka dnes připadá 350 až 600 rodin. To se nedá stihnout.

Podle vaší analýzy až 96 procent mladistvých končí po roce od opuštění dětských domovů v rukou policie. Myslíte, že by to bylo lepší, pokud by zůstali v původní rodině?

Mohlo by, pokud by se s těmi rodinami cíleně pracovalo. Za posledních deset let se ovšem klientela ústavní péče výrazně zhoršila. Přichází hodně psychopatických dětí i těch, které mají nevratně rozjeté asociální chování.Tamje návrat k normálu v podstatě nemožný.

 

 

Autor: Kateřina Perknerová

5.11.2007 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto
1

Kontroly kotlů v domácnostech bude řešit ústavní soudce David

Petra Kvitová
AKTUALIZOVÁNO
22 5

Případ tenistky Kvitové: šlo o vydírání

Prezident nevylučuje, že podá kárnou žalobu kvůli kauze Rath

Třemošná - Prezident Miloš Zeman dnes nevyloučil, že podá kárnou žalobu na soudce, který v korupční kauze Davida Ratha rozhodl o nezákonnosti pořízených odposlechů. "I prezident má právo podat kárnou žalobu v případě, kdy soudce pochybí. A já nevylučuji, že právě v této kauze této kárné žaloby využiji," řekl Zeman na setkání s obyvateli v Třemošné u Plzně.

Iráčtí uprchlíci, kteří žijí v Českém Těšíně, našli práci

Český Těšín - Pro všechny dospělé irácké křesťanské uprchlíky, kteří loni přijeli do Moravskoslezského kraje a nakonec se usídlili v Českém Těšíně na Karvinsku, se podařilo najít práci. V kraji z původních čtyř rodin nakonec zůstaly tři, celkem 13 lidí, řekla dnes novinářům Zuzana Filipková ze Slezské diakonie, která křesťanským uprchlíkům pomáhá s integrací.

Zeman je pro nový jaderný zdroj, uvedla po jednání s ním Škoda JS

Plzeň - Prezident Miloš Zeman by uvítal, aby se co nejrychleji rozhodlo o výstavbě nových energetických kapacit v českých jaderných elektrárnách a aby se na ní co nejvíc podílely české firmy. Uvedl to podle mluvčího plzeňské Škody JS Jana Stolára na dnešním setkání s vedením strojíren. Prezident firmu navštívil během své návštěvy Plzeňského kraje.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies