VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Problémy českých dětí? Ty se řeší ústavem

PRAHA - Rodina Wallových z Táborska na tom nebyla a není finančně dobře. Znamená to, že jejich pět dětí trpělo tak, že muselo být rodičům odebráno? České odbory sociální péče a soudy byly přesvědčeny, že ano. Tři ratolesti skončily v dětském domově, dvě v náhradních rodinách.

5.11.2007 1
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Vít Šimánek

Evropský soudní dvůr v říjnu rozhodl, že k tomu došlo neoprávněně. „Nyní hledáme s rodinami, kde nejmenší chlapec a děvče našli nový domov, co nejméně bolestné řešení,“ řekla Deníku Věra Bechyňová z neziskového Centra pro sanaci rodin.

Už deset let se pohybuje v prostředí, kde není o co stát. Podobnou zkušenost jako Wallovimávíce rodin v Česku. „Proti automatickému odebírání potomků sociálně a ekonomicky slabým rodičům existuje jediný recept, a tím je včasná prevence,“ míní Bechyňová.

Evropský unikát

V 227 dětských domovech a diagnostických ústavech až na výjimky nenajdeme sirotky, kterým se zabili rodiče při autohavárii nebo se o ně odmítli starat. Celkem v nich je na osm tisíc dětí, což je v Evropské unii unikát. Navíc zhruba 95 procent svěřenců českých ústavů má oba rodiče.

„Za dvanáct let mého působení jsme tu neměli ani jednoho sirotka,“ svěřil se Deníku ředitel volyňského dětského domova Jiří Pán.

Jeho kolega z obdobného zařízení v Olomouci Dalibor Křepský připomíná i to, že na jejich svěřence žádná fronta adoptivních rodičů nestojí. „Je řada dětí, které mají tak závažné poruchy chování, že jsou do rodin neumístitelné. Jiné odmítají náhradní rodinu, či o ně není zájem,“ uvedl Křepský.

Zvednutou vlnu zájmu o danou problematiku vítá náměstek ministerstva práce a sociálních věcí Marián Hošek. „Víme, že jde o časovanou bombu, proto se řada věcí musí změnit, především stereotypy zaběhané soudní praxe, kdy problém v rodině znamená téměř automatické odebrání dítěte a jeho umístění v ústavu,“ uvedl Hošek.

Nezbytný je podle něj rozvoj následné péče, tedy pomoc kurátorů a obcí těm, kteří z věkových důvodů domovy opustili, ale nemají kamjít. V odborech sociálně–právní ochrany dětí pracuje 1200 lidí, což je podle Hoška neúnosně málo. Vláda počítá i s rozvojem bydlení na půli cesty či azylových domů.

„Daleko víc se musí používat mediační práce a časově omezená ústavní výchova při rodinných krizích,“ řekl Hošek. Zkušenost mladého vychovatele Daniela Foldyny z dvou dětských domovů na severní Moravě je v tomto směru jasná: „Naprostá většina našich dětí bere ústavní zařízení jako přechodnou stanici. Touží po svých rodičích a ráda se vrací domů.“

 

Česko neumí pracovat s ohroženými rodinami

Pokud by se s problémovými rodinami více pracovalo, nekončilo by tolik dětí v rukou policie, myslí si Jiří Pilař, šéf odboru speciálního vzdělávání ministerstva školství.

V českých dětských domovech žije 95 procent dětí, které mají oba rodiče. Proč? Nejsou to sirotkové, ale jejich rodiny jsou nefunkční. Předškoláci pocházejí ze 40 procent z neúplných rodin, ti starší dokonce ze sedmdesáti. A ostatní v domácím prostředí většinou zažívali bití, otce neustále pod vlivem alkoholu či drog, někdy byli i týráni.

Nicméně je fakt, že Česko drží evropské prvenství, pokud jde o počet dětí v ústavní péči. Je jasné, že u nás neumíme pracovat na úrovni prevence a orgány sociálně–právní ochrany dítěte nereagují včas na negativní podněty z ohrožených rodin.

Pomohlo by, kdyby jejich zeměstnanci víc pracovali i s pomocí psychologů v terénu?

O tom jsem přesvědčen. Mámčerstvé dojmy z Bádenska- Würtenberska. Tam to funguje tak, že pokud sociální pracovník nebo oprávněná nezisková organizace příslušnou rodinu vyhodnotí jako rizikovou, pracuje s rodiči hned od útlého věku dítěte. To v Česku neexistuje.

V ČR mají sociálně–právní ochranu dětí v kompetenci obce s rozšířenou působností. Záleží tedy hodně na obecní pokladně, kolik financí vydá tímto směrem. Je to správný model?

Tato pracoviště musí být hodně atomizovaná, aby jejich lidé mohli být co nejčastěji s ohroženými dětmi v jejich domácím prostředí, ale zřizovat a financovat by je mělo ministerstvo práce a sociálních věcí. Obecní představitelé mohoumít úplně jiné zájmy než personálně posilovat právě tyto odbory. Za posledních sedm let tak ubylo 20 procent jejich zaměstnanců. Na jednoho sociálního pracovníka dnes připadá 350 až 600 rodin. To se nedá stihnout.

Podle vaší analýzy až 96 procent mladistvých končí po roce od opuštění dětských domovů v rukou policie. Myslíte, že by to bylo lepší, pokud by zůstali v původní rodině?

Mohlo by, pokud by se s těmi rodinami cíleně pracovalo. Za posledních deset let se ovšem klientela ústavní péče výrazně zhoršila. Přichází hodně psychopatických dětí i těch, které mají nevratně rozjeté asociální chování.Tamje návrat k normálu v podstatě nemožný.

 

 

Autor: Kateřina Perknerová

5.11.2007 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Obyvatelé vchodu, kde hořelo, se ještě vrátit nesmějí. Čekají ale až je hasiči vyzvou, aby si mohli z bytů vzít aspoň pár věcí.
9

Požár paneláku v Jirkově: "Včera jsem se hroutila, dnes to beru s nadhledem"

Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Kateřina Valachová.
AKTUALIZOVÁNO
11 17

Valachová chce maturitu SOŠ z matematiky do roka po gymnáziích

Druhá vlna přináší větší nároky na technické zabezpečení

Zatímco v první vlně EET podnikatelům postačil často tablet a vhodný program, nyní by měly firmy vybírat pečlivěji. Je jich totiž mnohem více a s náročnějšími podmínkami podnikání.

Rakouskou star zabila sláva. Falco by oslavil šedesátku

Jako první německy zpívající interpret dobyl Ameriku. Liboval si v extrémech a měl sklon k přehánění. Jeho sláva byla vrtkavá a zářil krátce, přesto se stal jedním z největších umělců rakouské hudební scény 80. a 90. let.V neděli by Falco, občanským jménem Johann Hölzel, oslavil 60. narozeniny. Zemřel po autonehodě, která byla možná sebevraždou. Řidič autobusu byl odsouzen, Falco měl v sobě koktejl drog a alkoholu. Dožil se pouhých 40 let.

Zemřel Václav Hanf, který patřil k dětem z vyhlazených Lidic

Po dlouhé nemoci zemřel ve vojenské nemocnici v pražských Střešovicích Václav Hanf, jeden z dětských pamětníků vyhlazení Lidic za druhé světové války. Dožil se 82 let. Informaci České televize (ČT) v neděli potvrdil Památník Lidice. Z takzvaných lidických dětí zůstává naživu 12 lidí, uvedla ČT.

Nizozemský publicista: Wilders volby vyhrál už před hlasováním

Klíčovým úkolem pro nizozemské politiky by měla být snaha zasypat příkopy, které se mezi občany vytvářejí v souvislosti s březnovými parlamentními volbami. Myslí si to nizozemský učitel a publicista s tureckými kořeny Halil Karaaslan. Krajně pravicová Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse podle něj v zásadě vyhrála už před samotným hlasováním, neboť ostatním stranám dokázala vnutit svůj pohled na situaci v zemi a svou velmi vyhraněnou interpretaci problémů, s nimiž se teď Nizozemsko potýká.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies