VYBRAT REGION
Zavřít mapu

ÚSTR hledá nové historiky, chce rozšířit bádání

Praha – Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) chce v rámci nové koncepce odborného rozvoje více zdůrazňovat mezinárodní souvislosti a analyzovat přebírání komunistické moci, například v letech 1945 až 1960, a také její proměny. I nadále se bude věnovat zkoumání dějin československé komunistické Státní bezpečnosti (StB) a dopadům diktatury na život obyvatelstva. V souvislosti s tím dnes vyhlásil konkurz na další dva nové historiky, kteří by se touto tematikou zabývali.

27.4.2015 24
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Martin Divíšek

Ústav hledá historiky ale i na další místa, uvedlo dnes jeho vedení na setkání s novináři. „Popis událostí, jak je známe, únor 1948, politické procesy a tak dále, tyto dějiny jsou poměrně dobře zpracované, ale zatím není zodpovězena otázka, jak byla distribuována moc. To znamená, kdo vládl, jestli strana nebo StB, kdo skutečně rozhodoval a kde se ta moc, která byla takzvaně totalitní nakonec udržovala, když zároveň v regionech panoval velký chaos," uvedl náměstek ředitele Ondřej Matějka.

Kvůli reorganizaci bylo z ústavu přes časem propuštěno 12 lidí bez náhrady, nešlo ale o historiky. Další lidé odešli do Archivu bezpečnostních složek. Na podzim ústav přijal čtyři nové historiky. Posiluje se například úsek vzdělávání i oddělení výzkumu období nacistické okupace, zejména jeho bezpečnostního aparátu. Ke konci roku by celkový počet nově přijatých historiků mohl vzrůst na deset. Nyní ve stodvacetičlenném ústavu pracuje přes 40 historiků. Propouštění v ústavu však již loni označili někteří odboráři za protizákonné.

Paměťová instituce

„Chceme ústav směřovat jako vědecko-výzkumnou instituci a současně jako instituci, která se zabývá vzděláváním a vzdělávacími projekty," uvedl ředitel Zdeněk Hazdra., který bude 1. května rok ve funkci. Ústav by měl podle Matějky také vstoupit více do veřejného prostoru jako paměťová instituce, která vede ideologicky nezatížený dialog.

Ústav také usiluje v rámci mezinárodního konsorcia se dostat do evropského programu Horizon 2020. „Pokud by se podařilo projekt získat, tak budeme jednou z prvních historických institucí z ČR, která si na peníze sáhne," dodal Matějka. ÚSTR by tak získal adekvátní část z celkového rozpočtu 2,5 milionu eur.

Ústav, o jehož vznik svedli souboj pravicoví zákonodárci s levicovou opozicí, má za úkol shromažďovat, analyzovat a zpřístupňovat dokumenty o komunismu a nacistické okupaci. V posledních době změny ve vedení a uvnitř instituce kritizovaly některé odbory. Hazdra řekl, že je prý atmosféra v ústavu klidná. Část odborů ale zatím stávkovou pohotovost nezrušila.

Autor: ČTK

27.4.2015 VSTUP DO DISKUSE 24
SDÍLEJ:
Zdravotní sestra. Ilustrační snímek

Nemocnice jako farmy na bakterie. Nakazí se v nich desetitisíce Čechů

A skuteční vítězové - film Moonlight.
AKTUALIZOVÁNO
1 15

Předávání Oscarů: Nejlepším filmem je La La Land. Ne! Je to Moonlight

AUTOMIX.CZ

Řadit při parkování jedničku, nebo zpátečku? A je dobré vždy zatahovat „ručku"?

Kdo jezdí s manuální převodovkou, má většinou svůj zažitý proces, kterým zabezpečuje auto po zaparkování proti rozjetí. Mnoho z nás to dělá už zcela podvědomě. Ale když budeme nad tímto zdánlivě jednoduchým úkonem více přemýšlet, můžeme se vyvarovat nechtěných nákladů.

Šéfové stran: ANO směřuje k vůdcovskému řízení

Hnutí ANO dnešní změnou stanov, která posiluje pravomoci předsedy, míří k vůdcovskému či autoritářskému řízení hnutí. Shodují se šéfové sněmovních stran. Podobné změny ve svých stranách vylučují, demokratické strany podle nich mají být postaveny na rozhodování kolektivních orgánů.

Věra Jourová: Na prezidenta by měl kandidovat Martin Stropnický

Na sněmu ANO sklidili velký potlesk zástupci hnutí v evropských strukturách, eurokomisařka Věra Jourová, místopředseda Evropského parlamentu Pavel Telička a europoslankyně Dita Charanzová. Vystupovali jako kompetentní zastánci českých zájmů v EU, kterou vnímají coby jediné možné řešení pro Česko. Deník hovořil se zakládající členkou ANO Věrou Jourovou, jež má v hnutí stále silnou pozici.

HMD Global po 17 letech vzkřísila legendární Nokii 3310

Finská společnost HMD Global, která vyrábí telefony značky Nokia, uvede ve druhém čtvrtletí na trh pokračovatele legendárního tlačítkového modelu 3310. Telefon bez operačního systému přichází na trh téměř 17 let po svém předchůdci a má stát 49 eur, tedy asi 1350 korun. HMD to dnes oznámila před zahájením veletrhu MWC v Barceloně.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies