Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Reportérka Kutilová: Útěk do Evropy berou v Kobani za slabošství

Východní Čechy, Kobani/ Polička /ZBLÍZKA/ - Reportérka Markéta Kutilová podruhé navštívila válečnou Sýrii, aby předala peníze na obnovu zničené oblasti. Tentokrát unikla i útoku Islámského státu.

6.3.2016 2
SDÍLEJ:

Nezávislá novinářka Markéta Kutilová projela s kolegyní válečnou zónu v syrském Kobání.Foto: Lenka Klicperová

Sýrie. Momentálně bombovými útoky zbídačená země. Země, kde se sami Syřané už mnoho měsíců necítí být doma. Země, kde původní obyvatele utiskují stoupenci Islámského státu, kteří po měsících nečinnosti západních mocností konečně ztrácejí pozice i vliv.

Severní část Sýrie, která patří Kurdům, má jen jedinou jistotu. Ve dvou Českách, které se rozhodly pomoci a zároveň popsat jejich příběh i zvěrstva odehrávající se v nynější zemi mnoha paradoxů. Nezávislá novinářka Markéta Kutilová vyrazila za Kurdy už podruhé. Tentokrát s penězní pomocí ze sbírky SOS Kobani a také s vírou, že finance i vřele podaná ruka  a dobrá vůle pomůžou alespoň to základní změnit.

Jak dlouho a jakým způsobem jste plánovali vaši druhou cestu do Sýrie?
Cestu jsme plánovaly tak dva měsíce. Velkou část času jsme trávily hledáním dobrého spolehlivého kontatku přímo v Kobani. Je totiž problém najít někoho, kdo mluví anglicky. Nakonec jsme našly místního novináře přímo z Kobani, který tam byl i po celou dobu bojů. Nakonec s námi celou dobu pracoval a nyní se stal našim místním spolupracovníkem. Hlavním cílem bylo využít smysluplně peníze ze sbírky SOS Kobani. Také jsme si musely zajistit potřebná povolení a zjišťovaly jsme i bezpečnostní situaci.

Odlišoval se výrazně způsob domluvy a zařizování pobytu od prvního výjezdu?
Tentokrát to bylo jednodušší, neboť jsme měly kontakty a věděly jsme, jak to na místě funguje. Starosti nám ale dělalo, jak tam bezpečně dopravit peníze ze sbírky , ale i to jsme vymyslely. Hodně jsme komunikovaly s nemocnicí v Kobani a školami o způsobu, jak jim pomoci.

S kolegyní Lenkou Klicperovou jste znovu zvolily stejnou trasu, to jest nejprve přes Irák?
Ano, je to teď  jediná možnost. Hranice s Tureckem je totiž hermeticky uzavřena. Velmi se zhoršily vztahy s Tureckem. Hranice mezi Rojavou a Turky je ted celá obehnána vysokým plotem a Turci tam mají střílny 400 m od sebe. Po uprchlících , kteří musí překonat hranici ilegálně, natvrdo střílejí. Pašeráci samozřejmě podplácejí ty, co mají službu, ale když dojde ke střídání stráží, které nejsou podplacené, končí to často tragicky.

Kde jste se tentokrát usídlily a jak vypadá váš denní režim?
Byly jsme ve městě Kámišlí, to je hlavní město oblasti, které z jedné třetiny kontroluje Asadova armáda. Odtud jsme vyjely na frontu u města Hasaka a do výcvikového  tábora pro ženské křesťanské milice.  Tam se křesťanky učí střílet a základní vojenské dovednosti, aby pak mohly na frontu. Poté jsme se přesunuly do města Kobani, kde jsme zůstaly 12 dní a odtud jsme dělaly výjezdy na frontu k řece Eufrat.

Těžká vojenská technika

Při minulé cestě jste se vydaly také na frontu. Jak to tam vypadá v součanosti?
Oproti minule jsme viděly daleko větší množství těžké vojenské techniky včetně tanků apod. Je vidět, že Kurdové už mají o něco lepší vybavení, už nemají jen staré „kalachy". Když probíhá boj, je pro ně strategickou podporou koalice. Posílají souřadnice a friend OBAMA přiletí se stíhačkami a bombarduje pozice ISIS. Oni pak po zemi dočištují. Ta letecká podpora je zásadní. U Eufratu jsme se ocitly uprostřed bojů, kde rakety dopadaly půl kilometru od nás a pak nám dvakrát ostřelovali auto střelami Misak. Naštěstí nás to minulo. Ty boje tam jsou velmi tvrdé a na obou stranách je mnoho mrtvých. Zároveň mě udivuje, jak primitivní je vlastně moderní válka. Když stojíte v zákopech na frontě a kolem vás proti sobě stříli tanky a vojáci s kalachy, máte pocit, že jste zpět ve druhé světové válce. I přes všechnu moderní techniku zase i ve 21. století rozhoduje boj muže proti muži, často jen s noži. A to přesto, že tahle válka se vede i v rovině mediální, politické a globální.

Ještě jedna vsuvka – měly jste tentokrát opravdu štěstí, že. Unikly jste o pouhý den útoku ISIS na město Tel Abyat.
Den před útokem jsme s Lenkou Klicperovou projížděly městem Tel Abyat na severu Sýrie – na hranicích s Tureckem. Město bylo rok a půl pod kontrolou ISIS. Kurdské milice YPG město dobyly vloni v červnu a vše se zdálo být pod kontrolou. Den poté, co jsme tam projely, na město zaútočily dvě skupiny několika set bojovníků ISIS. Zabili mnoho civilistů a 48 vojáků YPG. Ve městě se dál skrývá několik sniperů ISIS. Zatím bylo zabilo přes 200 bojovníků IS. Už teď se spekuluje o tom, že jedna skupina ISIS přišla ze strany Turecka.

Do Sýrie jste vezly peníze na pomoc syrským Kurdům. Kolik se nakonec vybralo v rámci sbírky a jak jste se konkrétně rozhodly pomoct?
Do našeho odjezdu jsme vybraly 400 tisíc korun, přičemž asi 100 tisíc bylo z prodeje naší knihy Islámskému státu na dostřel. Nechaly jsme vyrobit 300 školních lavic do škol v Kobani. Vyrábí je místní truhlář přímo v Kobani. Do 7 škol v Kobani jsme darovaly laptopy a tiskárny. Laptop a tiskárnu jsme darovaly i Červenému kříži a nemocnici v Kobani. Podporujeme zařízení a vybavení provizorní školy ve vesnici Kumlak u Eufratu. Jejich původní škola je totiž v troskách a děti se nemají kde učit. Koupili jsme také porodnické lůžko-kozu a operační lůžko pro nemocnici v Kobani. Ty původní byly v katastrofálním stavu. Přitom tam denně rodí kolem 15 žen. Sbírka běží dál, máme tam místního spolupracovníka Jamala Baliho, kterému stoprocentně důvěřujeme. Chceme dál podporovat školy na vesnicích a nemocnici v Kobani - www.sosokobani.cz.

Zaminovaná pole

Uvedla jste, že při první vaší cestě se do zdevastovaného města Kobani chtěli vrátit jeho původní obyvatelé a obnovovat jej. Jaká je situace nyní?
Do Kobani se vrátilo 90 procent obyvatel, kteří tam odtud utekli před IS do Turecka. Kobani je velmi specifické a unikátní. Lidé mají silný vztah k městu a k půdě. Většina lidí má za městem pole a sady, pěstují olivy, pistácie, ovoce, len. Když byli v Turecku, mohli si vybrat, zda půjdou dál do Německa, ale většina se vrátila zpět do naprosto nefunkčního města, které je z 80% v ruinách. A všichni se nějak zapojili do obnovy města. Tady je odchod do Evropy považován za projev slabošství. Lidé, kteří chtějí tak udělat, to činí potají. Dokonce jsme potkali i rodinu, která se po roce vrátila z Německa zpět do Kobani. Každý se snaží obnovit to, čím se živil před válkou. Lidé obnovují svoje krámy, obchody, živnosti, dílny. Funguje tam už několik restaurací, řeznictví, opraven motorů, 4 truhlářské dílny, dokonce i svatební salony. Mnoho lidí živí jejich pole a sady. Problém je, že mnoho z nich je zaminovaných a lidé je nemůžou obdělávat. Někteří se živí třeba tím, že z trosek vyhrabávají železo a pak ho prodávají. Je zde velké množství pracujících dětí. Děti musí pomáhat zlepšit příjem rodin, ekonomická situace je celkově špatná.

Jak probíhá rekonstrukce města? Co patří mezi hlavní problémy?

Největší problém je elektřina. Celé město je stále bez připojení. Elektřina má jít z elektrárny na přehradě Tisreen na řece Eufrat Tu dobyly kurdské milice na IS teprve v prosinci loňskeho roku , ale stále se o ni vedou boje. IS se nechce vzdát. Problém je také nedostatek pitné vody, potrubí z Eufratu bylo poničeno. Zničena je i polovina škol, ty které fungují, jedou na dvě směny. Obrovský problém je zaminování. Chybí odminovací zařízení i lidé, kteří by to uměli.

Změnil se vůbec za ten čas postoj Asadova režimu právě ke Kurdům žijícím v severní části Sýrie?
Je mezi nimi stále status qou a neútočí na sebe. Pro Kurdy je Asad stále nepřítel, ale sami na něj útočit nebudou, pouze jsou připraveni se mu brátnit. Kurdové ale nechtějí samostatný stát v Sýrii. Stačí jim autonomie s vlastní vládou a tu si dokážou představit i pod Asadem. Spolupráce mezi Kurdy a Asadem tedy existuje.

Kurdům se navíc podařilo Kobani osvobodit a zbavit IS pozicí. Stahuje se Islámský stát od severu Sýrie i po zásahu Ruska v regionu?
Kurdské milice YPG a YPJ jsou ted už součástí koalice pod názvem SDF Syrian Demokratic Forces – YPG, YPJ, křesťanské milice, FSA. SDF jsou zatím nejúčinnější silou v boji proti IS a podporuje je koalice – USA, Velká Británie, Francie. Zároveň vedou paralelní jednání s Ruskem a Íránem. S Asadem mají status quo a neutočí na sebe. Kurdové teď mají jakousi autonomii na severu – oblast zvaná Rojava. Nechtějí nezávislý Kurdistán, ale autonomii v rámci Sýrie. Zdejší režim je ale napojen úzce na PKK (tato strana je ve válce s Tureckem), a proto Turecko je nepřítel číslo 2 hned po IS. IS naopak na severu Sýrie posiluje a přesunuje tam techniku i vojáky. RAky. Tvrdě útočí na pozice Kurdů. Teď tvrdě útočí na přehradu Tishreen na Eufratu. Tu Kurdové dobyli v prosinci, ale IS se jí nechce vzdát. Je tam obří elektrárna, takže je to strategické místo. Navíc IS dělá výpady do měst a vesnic, která jsou pod kontrolou Kurdů – často jsou v noci a proti civilistům.

Jak se vůbec v současnosti mění rozložení sil v Sýrii a jak jím podle vás zahýbali velcí hráči světové politiky?
IS je možno rozdělit na jeho iráckou a syrskou část. V obou zemích má jiné protivníky. Pokud jde o Sýrii, tak je zde Asadova armáda podporovaná Ruskem a Íránem, An Nusrá podporovaná S.Arabií a Tureckem, Skupiny SSA, které jsou rozdrobené, a část SSA nyní bojuje spolu s Kurdy. IS má neoficiální podporu Turecka (byznys s ropou, obchod se zbraněmi atp.) a šejkové Saudské Arábie. Pak jsou tam desítky dalších skupin a milicí. Nejsou nijak významné a spojuje je to, že bojují proti Asadovi a také často proti sobě navzájem. Kurdové by chtěli proti IS útočit dál a dobývat další území, ale nemohou tak dělat sami, bez souhlasu mezinárodní koalice – jsou závislí na jejich bombardování ze vzduchu. A koalice jim zatím nedovolila jít za Eufrat – brání tomu totiž Turecko.

Posilují nějakým způsobem svůj vliv v zemi i USA a například Francie?
Sýrie je dnes už hřiště mocností, které podporují jednotlivé hráče na syrské půdě a kvůli externí pomoci a podpoře je nemožné jejich vyčerpání. Nezáleží na tom, kdo bojuje na zemi, ale kdo má jak mocné přátele a podporovatele. Například bez podpory Ruska by Asad dávno nebyl u moci. Bez podpory amerických leteckých náletů by Kurdové nemohli tak efektivně proti IS postupovat. Američané už podporovali v Sýrii různé skupiny, ale vždy vsadili na špatné koně, a tak jim teď nezbylo nic jiného, než podpořit Kurdy, byť s jejich levicovým režimem napojeným na PKK mají problém a ohrožuje to jejich vztahy s Tureckem. Obecně lze totiž říci, že Turci podpoří každého, kdo bojuje proti syrským Kurdům. Tato válka může tedy snadno přerůst i v globální konflikt.

První pomoc? Školní lavice dětem

Materiální pomoc dospělým i dětem je teď to vůbec nejdůležitější, co Syřané ve válkou zmítané oblasti nejvíce potřebují. Proto se novinářky Markéta Kutilová a Lenka Klicperová rozhodly založit sbírku SOS Kobani a posbírat potřebné finance.

Ta má být prvním impulzem pro obnovu města, případně školství i zdravotnictví. Pro syrské děti jsou totiž školy více méně uzavřené, nefungují ani univerzity, chybí učitelé, kteří odešli za bezpečím v Evropě.

Budoucí generace by proto skončily bez vzdělání. Kutilová se rozhodla neponechat je svému osudu a z vybraných peněz proto začala svou misi.

Díky spolupráci s místním novinářem v Kobani Jamalem Balim začala pracovat na zhotovení základních potřeb pro vybudování nové školy na zelené louce, či zásobování oblastí, kde jsou potřeba

„Místnímu truhláři v Kobani jsme zadali výrobu 300 školních lavic. Jejich výroba je v plném procesu a brzy budeme lavice rozvážet do škol v Kobani a okolních vesnicích," uvedla Markéta Kutilová.

Autor: Bohuslav Stehno

6.3.2016 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:
Caster Semenyaová.
3 10

Žena s výhodou. Svět řeší případ Semenyaová

Jiří Hynek, Realisté
3 15

Realisté navrhují na Hrad šéfa asociace obranného průmyslu Hynka

AKTUALIZOVÁNO

Španělská policie identifikovala řidiče vraždící dodávky z La Rambla

Řidič dodávky, který má na svědomí čtvrteční vražedný útok na populární barcelonské třídě La Rambla, byl konečně ztotožněn. Uvedla to agentura DPA s odkazem na španělskou policii. 

Správa daně z příjmů je zbytečně nepřehledná a složitá, konstatoval NKÚ

Zákon o daních z příjmů je složitý, nepřehledný a obsahuje řadu výjimek. To komplikuje správu daně a zvyšuje administrativní zátěž těm, kteří daně odvádějí. Vyplynulo to ze zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu. Časté legislativní změny se podepsaly i na nepřesných odhadech každoročních příjmů státního rozpočtu.

Teplárenské objekty ožívají. Mění se na centra i parky

/VIZUALIZACE/ Nevyužité a téměř prázdné a přitom pro lidi z velkých sídlišť na dosah. Takový je stav dříve rušných teplárenských provozů po modernizaci. Městská společnost Teplárny Brno je nabízí k pronájmu. Podle typu zájemců se už ukazuje, jakou by mohly mít budoucnost. Zájmové spolky chtějí přeměnit pusté budovy na společenská centra. Na okolních parcelách chtějí městské části parky.

Trpké výročí. Připomínáme si 49 let od vpádu vojsk Varšavské smlouvy

Výročí 49 let od invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa si dnes lidé připomenou na několika místech České republiky. Oběti okupace lidé uctí tradičně před budovou Českého rozhlasu na pražské Vinohradské třídě. Pietní akce se uskuteční také v Brně, v Liberci nebo na pražském Václavském náměstí u sochy sv. Václava, kde budou předčítána jména obětí.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení