VYBERTE SI REGION

Už žádné šátrání po doktorových kapsách

Praha /ROZHOVOR/ - Zatímco venku je vedro k zalknutí, v pracovně šéfa Dermatovenerologické kliniky vinohradské nemocnice panuje příjemný chlad. Zpoza stolu, který se ztrácí pod hromadami knih a časopisů, mi jeden z nejhorlivějších zastánců příplatků za volbu lékaře podává zásobu materiálů k tématu.

7.7.2012 12
SDÍLEJ:

Petr Arenberger, šéf dermatovenerologické kliniky vinohradské nemocnice.Foto: archiv Petra Arenbergera

„Legálně si vybrat špičkového lékaře bylo u nás možné už za první republiky," říká Petr Arenberger.

Zasazoval jste se o to, aby si lidé mohli připlatit za výběr lékaře. Když tu ale nyní ta možnost je, nemocnice, které se chystají ji využít, jde spočítat na prstech jedné ruky.

Není to žádné překvapení. Jedním důvodem je to, že lékaři, kterým tento systém chyběl, se už zařídili po svém – odešli částečně nebo zcela do privátu. A pak tu chybí pojišťovna, která bude služby privátního pojištění financovat. Jsem přesvědčen, že se připlácení bude postupně rozbíhat a že se nakonec nabídka i poptávka sejdou.

A jak to bude fungovat ve Vinohradské nemocnici?

Budeme nadále pomáhat lidem v rámci zdravotního pojištění jako dosud. Navíc jsme vytvořili podmínky na řadě pracovišť, abychom my jako přednostové klinik i někteří naši kvalitní spolupracovníci mohli alespoň jednou v týdnu nabídnout své služby pro ty nemocné, kteří si nás chtějí zvolit.

Je podle vás hranice poplatků za výběr lékaře, tedy 5000 a 15 tisíc korun, nastavena správně?

Tržní prostředí nejde nastavit hned od začátku. Pro některé odbornosti tyto limity nejsou problém. Ale když se podíváte na porodníky, dostane dotyčný lékař z 15 tisíc polovinu před zdaněním. Za nějakých pět tisíc korun se tedy na měsíc uváže, že bude připraven kdykoliv nastoupit k porodu. A to je za cenu, že si večer nedá pivo ke svíčkové nebo po celou dobu neodjede z místa bydliště, docela málo peněz.

V Podolí však péči o těhotnou ženu rozdělili do více fází, takže je suma vyšší.

Ano, kolegové se tam snažili toto dilema takto vyřešit. V celé problematice je ale třeba, aby pacienti správně pochopili, co změna obnáší. Nedávno za mnou přišla pacientka s tím, že chce jít na vyšetření co nejdřív, než začnu mít placené konzultace, které si nebude moci dovolit. Tak to ale nefunguje. Příplatek se týká třeba situace, když mě někdo z Ostravy uvidí v televizi a rozhodne se, že chce nějaký banální zákrok jedině ode mne. Už nemusí přemýšlet, jestli mi má za tu službu koupit zrnkovou či mletou kávu, anebo dokonce šátrat lékaři po kapsách, aby mu tam dal nějakou bankovku. Podívá se na internetu do sazebníku a zjistí, že třeba za konzultaci zaplatí 1500 korun.

U vás je jasné, kdy máte pracovní dobu a kdy už děláte něco mimo ni navíc. U porodníků je to ale složitější…

Nejde o to, že si člověk platí práci v okamžiku porodu, ale připravenost lékaře přiběhnout, jakmile ho bude rodička potřebovat. Ale když žena přijde do porodnice, ten, kdo bude mít službu, to udělá stejně kvalitně zadarmo. Pokud má ale žena důvěru k někomu konkrétnímu, pak má možnost si za něj připlatit.

Vázne i rozjezd další novinky - nadstandardů.

Myslím si, že je dnes rozhodující, že se o tom otevřela diskuze a že se k tomu případně vyjádří právníci včetně třeba i ústavního soudu. Dokud jeho stanovisko nebude jasné, nemá cenu propracovávat další výkony. Očkování a čočky jsou zkrátka první vlaštovkou. Zároveň nikdo neříká, že nadstandard je nutně lepší – je zkrátka dražší. Můj tchán se rozhodl pro flexibilní oční čočku, protože nechtěl přendávat brýle na dálku a na blízko. Protože už je mu víc než 50 a svaly hýbající čočkou si odvykly jí pohybovat, ani rok po operaci mu nová čočka pořádně nefunguje. Dostal tedy stejnou službu, jakou by měl na pojišťovnu. Navíc si musel celou operaci zaplatit, přitom teď v novém systému by si doplatil jen rozdíl ceny mezi běžnou a lepší čočkou.

O jaké nadstandardní zákroky je zájem ve vašem oboru?

Dermatovenerologie je specifická v tom, že nadstandardy už prakticky máme řadu let. Když někomu padají vlasy a vadí mu to, zaplatí si transplantaci. Úkony jako odstraňování vrásek či převislá víčka, kdy je indikace kosmetická, si běžně pacient hradí sám.

Po patnácti letech budeme mít nový indikační seznam na lázeňskou péči. Jak se vám z pohledu dermatovenerologa líbí?

Balneoterapie má v našem oboru nezastupitelné místo. Pro léčbu lupénky dokonce máme zařízení, která imitují koupele v Mrtvém moři. Ovšem pokud někdo využívá lázeňskou péči při slabších příznacích nemoci spíše jako rekreační pobyt, měl by si připlácet.

Je třítýdenní doba pobytu dostatečná?

Jde o nepodkročitelnou hranici. V dermatovenerologii může první týden dokonce dojít ke zhoršení, protože si na nové podmínky musí kůže zvyknout. Druhý týden se dostane do stavu jako při nástupu a až třetí týden se začne zlepšovat.

U opakovaných pobytů už jsou ovšem jen dva týdny. Má to pak smysl?

I to umíme využít ve prospěch pacienta. Jsme ho totiž schopni dopředu připravit a některé lázeňské kůry imitovat ambulantně týden či čtrnáct dní předem. Není to ale plnohodnotná náhražka. Nicméně lázeňská léčba je i o tom, že se pacient dostane z každodenního stresu. U některých kožních chorob se jen tím už dosáhne poloviny úspěchu.

Začíná další vlna restrukturalizace lůžek. Měla by se u nás síť nemocnic trochu zeštíhlit?

Je otázka, nakolik je na to naše populace připravena. Když jsem pracoval v USA, lidé i po kardiochirurgické operaci odcházeli druhý den do sousedního hotelu a na každodenní kontroly je přivezl taxík. U nás leží pacient týden či dva na JIP. Pokud ovšem lůžka nejsou využívána, je třeba se s nimi rozloučit. U některých oborů ale musí být lůžková rezerva, aby bylo možné poskytovat kvalitní služby. Když někde bude obložnost 80 procent a vy jim těch 20 procent vezmete, stále budou mít volná lůžka, ale péče se tím může omezit.

O které obory se jedná?

Nejde očekávat, že dětská pracoviště budou stále naplněna. Pak jsou to obory s infekčními pacienty, jako je právě dermatovenerologie. Pohlavní nemoci, růže, pásové opary – pacienty s těmito nemocemi nemůžete dát na stejný pokoj s někým, kdo právě prodělal operaci zhoubného melanomu se sentinelovou uzlinou. Je třeba mít část pokojů rezervovaných pro infekce a část pro operativu. Navíc je tu rozdělení na muže a ženy. Když máte třílůžkové pokoje a na infekčním dva pacienty, nemůžete k nim dát někoho po operaci a dalšího infekčního si z prstu nevycucáte. U malých zařízení s většími než jednolůžkovými pokoji můžete mít kolísavou obložnost mezi 60 a 100 procenty a je to zcela normální.

Ministerstvo také chystá dojezdové a čekací doby. Je podle vás návrh optimální?

Objednat se na výkon a druhý den na něj jít v řadě evropských zemí není běžné. V Británii dostane endoprotézu hned jen ten, kdo je v ohrožení života. Okamžitá dostupnost je otázkou peněz, a pokud jich není dostatek, je třeba vytvořit pořadníky.

Takže dojezd až tři hodiny na některá lůžková oddělení je přijatelný?

V Austrálii či Spojených arabských emirátech ordinují lékaři z Německa a pacienti za nimi dokonce létají. Na druhou stranu v zemích, kde se vybere na zdravotnictví víc díky vyšším platům a privátnímu připojištění, je v systému více prostředků a dostupnost se dá lépe zajistit. My jsme návrh připomínkovali, ale bylo nám řečeno, že se jedná o rámcové orientační limity a ve většině případů se pacient k lékaři dostane mnohem dříve. U superspecializované péče by podle toho stačilo jedno zařízení na republiku, což samozřejmě neplatí.

I v souvislosti s dojezdovými dobami se opět ozývají lékaři a dožadují se vyšších platů na základě loňského memoranda.

Požadavek na vyšší platy je ve srovnání s některými nevysokoškolskými profesemi oprávněný. Lékař má za sebou šest let obtížného studia a pět let specializace, kdy má podprůměrnou mzdu, což by mělo být zohledněno. Právníci se jako jedni z vysokoškoláků s platy ozvali hned po revoluci, a dnes dá mladý lékař za napsání běžného dopisu od právního koncipienta, tedy vysokoškoláka se srovnatelnou kvalifikací, polovinu svého platu. Po revoluci lékaři doufali, že si jejich práce někdo všimne a zařadí je do stejného ranku jako kolegy v zahraničí. Jenže se řadu let nic nedělo, a tak se objevily skupiny, které žádají hlasitěji.

Ovšem vědci, jejichž studium je podobně náročné, mají ještě nižší platy. Odbory teď hrozí dalším Děkujeme, odcházíme, na rozdíl od vědců na nich ale bezprostředně závisí životy pacientů.

Nezávidím naší politické reprezentaci její pozici v době finanční krize. Máte úplně pravdu, že kvalitní a dobře placená věda je základem pro rozvoj moderního státu, který nás dostává z pozice „banánových republik" do světově konkurenceschopné ekonomiky. Na druhou stranu si nemyslím, že by lékaři svými aktivitami ohrožovali zdraví pacientů.

Jak jsme na tom vlastně u nás s kvalifikací lékařů?

V Česku máme velmi kvalifikované lékaře. Celá řada oborů je značně specializovaných, takže je péče kvalitní. Ovšem pokud by se chtěl například dermatovenerolog sebrat a jít léčit do Německa, narazil by na problém. Vzdělávání, které zvládne kolega v Německu po promoci za 5 let, by při kombinaci všech potřebných oborů u nás potřeboval náš kožní lékař celkem devět atestací, tedy 45 let. S plným vzděláváním by tak skončil v době, když už by byl 6 let v důchodu.

Ministr Heger zastavil projekt IZIP. Jak se díváte na elektronizaci ve zdravotnictví?

Každý systém, který vyžaduje zadávání dat, musí být povinný, jinak skončí podobně jako IZIP. Elektronizaci neunikneme. Samozřejmě napsat recept v ruce bylo rychlejší než teď na počítači. Když ale data budeme zadávat do systému všichni, elektronizace nám usnadní práci. Když jde pacient na vyšetření k jinému lékaři nebo na odběr krve, druhý den se musí lékař shánět po výsledcích. Ve fungujícím elektronickém systému klikne a má je na obrazovce. Na druhou stranu pak o vás stále běhají po síti data a je třeba je zabezpečit, aby nedošlo ke zneužití.

Můžete ohodnotit dosavadní působení pana ministra?

Pro jeho úspěšnost svědčí to, že na úřadu přežívá jako jeden z nejdéle působících porevolučních ministrů zdravotnictví. Většina z jeho předchůdců, kteří navíc začali s reformami, se nepřehoupla přes průměrných 18 měsíců služby, takže mu držím palce.

prof. MUDr. Petr Arenberger, DrSc.

- kožní lékař a odborník na pohlavní nemoci, narodil se v roce 1958
- po absolvování Fakulty dětského lékařství Univerzity Karlovy v Praze pracoval na Kožní klinice FN Bulovka
- v současnosti působí na Dermatovenerologické klinice Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, kde je od roku 2001 přednostou
- je předsedou České dermatovenerologické společnosti a členem předsednictva České lékařské společnosti
- za manželku má kožní lékařku Monikou Arenbergerovou, finalistku Miss Československo 1989
- má dvě dcery, Simonu a Nicol

Autor: Michaela Koubová

7.7.2012 VSTUP DO DISKUSE 12
SDÍLEJ:

Trumpovi právníci brání přepočítávání hlasů ve třech státech USA

Washington - Právníci nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa se snaží zablokovat ruční přepočítání hlasů ve státech Pensylvánie, Wisconsin a Michigan. Oznámil to dnes americký server Politico. K novému sčítání hlasů vyzvala neúspěšná prezidentská kandidátka Zelených Jill Steinová, žádost podpořila několikamilionovou kaucí.

Nádražka kvůli EET končí. Další bojují

Praha /FOTOGALERIE/ - Oblíbený podnik v Bubenči kvůli elektronické evidenci tržeb zavřel. Ostatní tradiční nádražky s administrativní zátěží zápasí.

V Norsku našli nápis Arbeit macht frei ukradený z Dachau

Bergen - Norská policie nejspíš objevila nechvalně proslulý nápis Arbeit macht frei (Práce osvobozuje) ukradený v roce 2014 z brány bývalého německého koncentračního tábora Dachau. S odvoláním na bavorskou policii o tom dnes informovala agentura AFP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies