VYBRAT REGION
Zavřít mapu

V Česku je 606 ghet. Jejich počet se od roku 2006 zdvojnásobil

Praha – Ještě před devíti lety úřady registrovaly v České republice 310 ghett. Nyní jich analýza společnosti GAC pro ministerstvo práce a sociálních věcí napočítala 606 v 297 městech. Počet vyloučených lokalit podle této zprávy vzrostl ve všech krajích, nicméně v Karlovarském a Moravskoslezském kraji se ztrojnásobil. V ghettech žije až 115 tisíc lidí.

27.5.2015 54 AKTUALIZOVÁNO 27.5.2015
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Deník/Pavel Sonnek

„Díváme se na obraz celé české společnosti. Máme tu dva státy – ve střední a jižní části země s velkou ekonomickou dynamikou a rostoucí životní úrovní, v severní části se strukturálními problémy 
a chudobou," řekl dnes Ivan Gabal, jehož společnost analýzu vypracovala a který je zároveň lidoveckým poslancem.

Chudí senioři

Mění se i struktura ghett. 
V minulosti měla tato místa především městský charakter, jenomže v posledních letech se chudí lidé stále častěji stěhují do odlehlejších obcí s málo rozvinutou a málo funkční infrastrukturou. Navíc přibylo ghett, kde většinu netvoří Romové a stále častěji v nich končili senioři z většinové populace.

Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD) uvedla, že zvrátit současný trend potrvá řadu let. „Když úspěšně nastavíme opatření, která by tento trend měla zastavit, v ideálním případě zvrátit pozitivním směrem, tak to bude trvat několik dalších let, než se výsledky projeví," uvedla ministryně.

Pro zlepšení situace podle ní není příliš ideální legislativní prostředí. Navíc prý některé obce ignorují, že vůbec takovou lokalitu mají. „Jsou to ty obce, které si pak nejvíce stěžují," doplnila.

Situaci by podle ní měl zlepšit zákon o sociálním bydlení. Poslankyně Jitka Chalánková (TOP 09) ovšem řekla, že o této věci je potřeba jednat se Svazem měst a obcí ČR. Ten však už před měsícem navrhovanou koncepci odmítl s tím, že ji je potřeba přepracovat. Města 
a obce totiž nemají podmínky pro to, aby zřizovaly obecní fond rozvoje bydlení nebo vyčleňovaly pět procent bytového fondu na sociální bydlení.

V ghettech však už vyrůstají generace, které by nemusely mít šanci se z nich v budoucnu dostat. Tomu by mělo zabránit vzdělávání. „Především uchopit děti už v předškolním věku. Český vzdělávací systém neumí nastavovat takové mechanismy, které dětem vyrůstajícím v sociálně vyloučeném prostředí umožní se z něj dostat," míní ministryně.

Dalším bolavým místem je nezaměstnanost. Analýza uvádí, že v ghettech je 80 až 85 procent lidí bez práce a ani pracovní místo asi pětině lidí 
v nich nezaručí, že se odrazí ode dna. Na to už před časem upozorňoval dnes již bývalý ředitel agentury pro sociální začleňování Martin Šimáček. „Je tam poměrně značná konkurence o zdroje, pracovní místa. Vidíme, že stále více lidí nedosahuje na práci, trh nenabízí obživu takovou, jakou by potřebovali k zajištění svých základních potřeb," řekl Deníku Šimáček.

Nový šéf

Toho před měsícem odvolal ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD), protože měli rozdílné názory na fungování agentury. Šimáčkovým nástupcem se stal bývalý šéf odboru prevence kriminality na ministerstvu vnitra Radek Jiránek, který podle Dienstbiera zvítězil ve výběrovém řízení. „Tématu integrace se věnuje v podstatě celý profesní život. Nadále počítáme s tím, že ještě ve větším rozsahu bude pomáhat obcím, které mají sociálně vyloučené lokality," řekl ministr.

Práce agentury podle Karla Čady z GAC přináší výsledky. Situace se zlepšila v obcích, kde agentura působila či působí. Zmínil například Obrnice, Kadaň nebo Krásnou Lípu.

Počet takzvaných sociálně vyloučených lokalit v jednotlivých krajích v letech 2006 a 2014 a index změny počtu

Kraj 2006 2014 Index změny
Praha 6 7 1,17
Jihočeský 16 38 2,38
Jihomoravský 11 28 2,55
Karlovarský 18 61 3,39
Královéhradecký 25 36 1,44
Liberecký 26 48 1,85
Moravskoslezský 28 72 2,57
Olomoucký 27 62 2,3
Pardubický 15 24 1,6
Plzeňský 17 42 2,47
Středočeský 36 64 1,78
Ústecký 63 89 1,41
Vysočina 11 13 1,18
Zlínský 11 22 2
Celkem 310 606 1,95 

Zdroj: Analýza sociálně vyloučených lokalit ČR

Autor: Vilém Janouš

27.5.2015 VSTUP DO DISKUSE 54
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

EET ilustrační foto
5

Zmatení řezníci či pekaři. Nevědí, zda mají povinně dávat účtenky

Ilustrační foto.
6

Policie v Porsche. Muži zákona jezdí zabavenými auty

Pohledem Realistů: Naše ambice jsou realistické

V minulých dnech jsme začali s představováním naší strany. Máme za sebou Prahu, Ostravu a Brno, další místa nás čekají. Svým příznivcům i široké veřejnosti podrobně vysvětlujeme svá východiska, plány i cíle. I naše ambice. 

DOTYK.CZ

Evropa, daňový ráj to na pohled

Španělsko a další země EU by podle MMF hospodařily s přebytkem. Kdyby část jejich daní nemizela za hranicemi.

Policie obvinila hejtmana Půtu z korupce. Nic jsem neudělal, říká politik

Po téměř třech letech ukončili kriminalisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu vyšetřování údajné korupce kolem libereckého hejtmana Martina Půty (STAN). Spis předali státnímu zástupci s návrhem obžalovat Půtu a dalších 12 lidí a také čtyři firmy. Hejtmana viní z přijetí úplatku a zneužití pravomoci úřední osoby, za což mu hrozí pět až deset let vězení, uvedlo dnes Právo.

Školy zakazují žákům mobily, hrozí i dvojka z chování

O tom, zda vůbec mobilní telefony patří dětem do ruky a od kolika let, se zabýval průzkum Deníku v minulém roce. Z něj vyšlo najevo, že rodiče většinou pořizují dítěti mobilní telefon v momentě, kdy začne chodit do školy bez jejich doprovodu. Naskýtá se však otázka, zda mobil patří do školy a jakým způsobem omezit jeho používání při vyučovacích hodinách.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies