V Česku se mají nejlépe učni, přesto je jich málo

Václav Krištof drží v ruce hřídel, která je jeho výuční vizitkou. Kromě toho tento čerstvý absolvent tříletého učebního oboru na Střední škole technické a automobilové v Chomutově vypracoval i písemnou práci z technologie a v ústní části se vyrovnal s upínáním obrobku. „Nebyla tam žádná čeština nebo cizí jazyk, všechno bylo zaměřeno na praxi, což mi plně vyhovuje,“ řekl Deníku Vašek. Pokud by ve stejném strojírenském oboru končil v Ostravě, měl by naprosto stejné zadání.

To, co vzbuzuje výrony emocí u budoucích maturantů, na učilištích už běží třetím rokem. „Základem nového pojetí závěrečné zkoušky jsou jednotná zadání, která se připravují pro každý obor a na jejichž tvorbě se podílejí školy, zástupci zaměstnavatelů a pracovníci Národního ústavu odborného vzdělávání (NÚOV),“ říká mluvčí NÚOV Zoja Franková.

Odborné střední školy tak už obdobu státní maturity mají. Výsledky zkoušek na různých učilištích lze bez problémů porovnat. Přínosem je, že jsou zaměřeny víc na úkoly z praxe. Přispívá k tomu také fakt, že se odborníci z firem přímo podílejí na tvorbě jednotných zadání.

„Novou podobu závěrečných zkoušek aplikujeme již třetím rokem a nemáme s tím my ani žáci žádné problémy. systém je vyhovující a bezproblémový, neboť náběh byl dobrovolný a postupný,“ míní Miroslav Široký, ředitel Hotelové školy Plzeň. Jeho místní kolegyně z Integrované střední školy živnostenské Věra Ulčová se připojuje. „Praktická část je náročná a sleduje nové módní trendy jak u kadeřníků tak u krejčích. Kritéria hodnocení jsou předem známá a žáci jsou podle nich hodnoceni spravedlivě a objektivně,“ popisuje Ulčová.

Příčinu úspěchu asi nejlépe vystihl ředitel Střední odborné školy a gymnázia v Liberci Zdeněk Krabs. „Na rozdíl od státních maturit se národní závěrečnou zkouškou začalo od škol. Odborníci z NUÓV vyšli z názorů učilišť, jejich zkušeností a potřeb, propojili to s potřebami zaměstnavatelů a vytvořili funkční systém zkoušek, který se navíc každoročně mění podle nových trendů z praxe,“ tvrdí Krabs.

Lákavé nabídky

Učňovské obory přesto stále netáhnou tak, jak by zaměstnavatelé potřebovali. Proto mnozí dělají maximum, aby si své budoucí dělníky zaháčkovali už během učení.

Absolvent technického učiliště z Chomutova Jakub Semet si ve třetím ročníku na čtyřměsíční odborné praxi vydělal 12 tisíc korun. Ředitel školy Václav Sailer potvrzuje, že firmy mají i v době krize o jeho absolventy velký zájem. Škola spolupracuje například s firmou LOSTR či SD – 1. strojírenská. Žákům poskytují náborové příspěvky, dohodu o zaměstnání, prázdninové praxe či dopravu zdarma.

Jedničkou v nabídce je ovšem Škoda Auto. Její mluvčí Jaroslav Černý potvrdil, že krize nijak nezasáhla jejich dlouhodobý program péče o učně. Momentálně sponzoruje 900 žáků ve třech maturitních a devíti učebních oborech. „Poskytujeme stipendia v rozsahu 300 až 5000 korun měsíčně, jistotu přijetí do pracovního poměru, zahraniční jazykové pobyty, dotaci na ubytování či provozní praxi,“ vyjmenovává Černý.

Plat až 50 000

Přesto počet učňů stále klesá, v posledních třech letech o 21 procent. SOU letos navštěvuje 123 600 žáků, zatímco v roce 2004 to bylo 147 900. A letošní systém tří přihlášek na střední školy vnesl do ředitelských řad ještě víc nervozity.

Podle zjištění společnosti SCIO například V Královéhradeckém kraji ze 180 oborů s výučním listem jsou na 130 ještě volná místa. Mluvčí SCIO Bohumil Kartous uvádí jako příklad Plzeňský kraj.

„Službové obory typu kadeřník, kuchař jsou na jedné ze zdejších škol naplněny minimálně, o technické obory není zájem, vyjma výpočetní techniky. Totéž platí pro zedníky a pokrývače. Chtěli otevřít obor řezník-uzenář, ale neměli uchazeče, ačkoli právě po této odbornosti je velký hlad. V loňském roce přijala škola celkem 1 520 uchazečů, letos budou mít zhruba 1 485 žáků,“ sděluje Kartous.

Přitom podle ředitele Krabse z Liberce si absolvent oboru výtahář hned po škole přijde na 20 000 měsíčně, po získání vyhlášky č.6 dokonce 30 000 a programátor robotů na 50 000 korun. "Nechce se ani věřit, že rodiče posílají stále dokola i méně nadané děti na studia. Začínající učitel si přijde na pěkných 14 780 hrubého."