VYBRAT REGION
Zavřít mapu

V Česku ubývají ptáci, nejvíce na polích a loukách, varuje zpráva

Praha - Běžných druhů ptáků je na území České republiky čím dál méně, nejvíce ubývají v zemědělské krajině. Aktuální Zpráva o životním prostředí za rok 2015 upozorňuje, že od roku 1982 do současnosti se celkové počty ptáků snížily o téměř šest procent. Populace lesních druhů ptáků poklesla o 16,6 procent a v zemědělské krajině, tedy u polních a lučních ptáků, až o 31,2 procenta. Trend poukazuje na to, že se v ČR zhoršuje stav krajiny, snižuje biodiverzita a tím i pestrost druhů, píše se v dokumentu, který má redakce k dispozici.

13.11.2016 7
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: Thinkstock.com

Ředitel České společnosti ornitologické Zdeněk Vermouzek řekl, že jen "pouhý" pokles o deset procent znamená v absolutních číslech velké množství ptáků. "Jde například o skřivana, strnada obecného nebo čejku, která bývala dříve na téměř každém poli a v současnosti patří k ohroženým druhům," konstatoval.

Nová zpráva o stavu životního prostředí byla zveřejněna v knihovně připravované legislativy, zpracovala ji česká informační agentura životního prostředí CENIA. Ministerstvo životního prostředí ji nechce blíže komentovat. Úřad podle mluvčí MŽP Petry Roubíčkové více než dvousetstránkovou zprávu v těchto dnech dokončuje a na vládu pošle koncem listopadu. Z jednání kabinetu, které bude příští středu, ji stáhl.

Dlouhodobý výzkum

Vermouzek k tomu dodal, že data ve zprávě jsou založena na dlouhodobém výzkumu České společnosti ornitologické a připravují se systémem občanské vědy. To znamená, že údaje v terénu sbírají dobrovolníci. Díky tomu existují relevantní údaje od roku 1982 až po současnost.

Zpráva uvádí, že nepříznivý stav přírodních stanovišť souvisí s tím, že krajina je ekologicky nestabilní. Na trend mají vliv i změny klimatu. Od roku 1982 poklesla početnost všech běžných druhů ptáků v ČR o 5,9 procent. "U zemědělské krajiny to zapříčinil způsob hospodaření a jeho intenzita," poznamenal Vermouzek. Lány polí jsou stále velké a pěstují se na nich stejné plodiny, často za použití toxických chemikálií, vysvětlil.

"Výsledkem je, že taková krajina není ve skutečnosti živou, ale je to zelená poušť. Známe pole řepky a kukuřice. Přestože jsou na první pohled zelené, tak velmi málo živočichů a divokých rostlin v nich má možnost přežít. Prostor není ani pro ptáky, kteří jsou na těchto složkách biodiverzity závislí," dodal Vermouzek.

Pokud chce česká vláda problém řešit, měla by se podle něj obrátit na celkovou zemědělskou politiku Evropské unie a nastavení dotací směřujících do zemědělství.

Autor: ČTK

13.11.2016 VSTUP DO DISKUSE 7
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Napadení seniora.

Mladý cizinec zkopal seniora na zastávce. Nechtěl se nechat okrást

Auta OBSE, Ukrajina
AKTUALIZOVÁNO
50 9

Auto mise OBSE na Ukrajině najelo na minu. Řídil Čech. Jeden mrtvý

S prezidentem je spokojena více než polovina Čechů, tvrdí průzkum

S prací prezidenta republiky jako instituce je spokojeno 57 procent Čechů. Podle nadpoloviční většiny lidí Miloš Zeman plní předvolební sliby a je prezidentem všech občanů. O tom, že Zeman vytváří dobrý obraz Česka v zahraničí, je přesvědčeno 42 procent občanů. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění, který provedla agentura Kantar.

Co s korunou po intervencích? Zavedení eura je v kurzu

Po uzavření intervencí se mezi politiky i byznysmeny otevírá otázka přijetí eura. Je prioritou i pro Svaz průmyslu a dopravy. Česko se při svém vstupu do EU zavázalo euro přijmout. Proti zavedení evropské měny je ministr financí Andrej Babiš.

Rektora ČVUT chtějí senátoři odvolat, ohradil se proti nim

Rektor Českého vysokého učení technického (ČVUT) v Praze Jan Konvalinka se ohradil proti nařčením členů Akademického senátu školy, kteří tento týden podali návrh na jeho odvolání. Reaguje v něm na deset bodů, které čtyři senátoři uvedli jako motiv pro jeho odvolání. Převažují v nich důvody týkající se napjatého hospodaření univerzity. Podle Konvalinky nejsou tvrzení pravdivá.

Akce Kulak, pak samota, vypráví pamětnice

Ze třiaosmdesátihektarového statku v Mistříně na Hodonínsku se museli přestěhovat za jeden den. V roce 1951 jim ho totiž vzali komunisté při akci Kulak. Při ní zabavovali majetek všem velkým statkářům, aby vytvořili státní hospodářství. „Bylo nás devět. Vojáci nás převezli na samotu u Jestřabice na Kroměřížsku, která měla jen jednu místnost," vzpomíná šestaosmdesátiletá Eliška Kolečkářová na dobu, kdy jí bylo osmnáct let. Jejího otce letos hodonínský okresní soud rehabilitoval a očistil jeho jméno.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies