VYBRAT REGION
Zavřít mapu

V Česku vzniká první komplexní centrum pro lidi s mozkovými nádory

Praha – Průlomovou změnu v péči o pacienty s mozkovými nádory odstartovaly Ústřední vojenská nemocnice s 1. lékařskou fakultou UK. Budují v Česku první, a v Evropě ojedinělé centrum komplexní péče o tyto nemocné. V ČR se mozkový nádor zjistí ročně až u 600 lidí, z nich 400 operují neurochirurgové vojenské nemocnice. Dosud je předávali komplexním onkologickým centrům, která se ale věnují hlavně rakovině prsu, prostaty či tlustého střeva. Pacientům s nádory mozku, kterých je relativně málo a svízelně se léčí, se žádné z těchto center systematicky nevěnuje.

16.1.2015 4
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Archiv Deníku

„Mít veškeré léčebné možnosti v jednom centru je pro pacienty s mozkovým nádorem výhodnější. O pacienta se stará jeden tým a léčbu je možno lépe zorganizovat. Pro pacienty je klíčové, že se dramaticky zlepšuje péče a zároveň i možnosti výsledků," řekl ve čtvrtek novinářům k ustavení nového centra děkan 1. lékařské fakulty profesor Aleksi Šedo.

Pro Česko by podle přednosty neurochirurgické a neuroonkologické kliniky ve vojenské nemocnici profesora Vladimíra Beneše, který toto první centrum vede, stačila dvě až tři taková pracoviště, z nich jedno na Moravě. Se zdravotními pojišťovnami zatím nejednal. Věří ale, že uslyší na argument, že systematická péče je lacinější než dosavadní roztříštěná.

Společným znakem mozkových nádorů je obtížná léčitelnost. Téměř vždy se objeví znovu na původním místě a v krátkém čase se v mozku rozšíří. Dožití se počítá na měsíce. Typický pacient je ve věku 30 až 45 let nebo 50 až 65 let s nádorem o průměru tři až čtyři centimetry.

Polovina nádorů jsou glioblastomy, rychle prorůstají i do okolní mozkové tkáně. „V léčbě glioblastomů jsme nijak zvlášť nepokročili. Každé desetiletí od 2. světové války přidalo na prognóze měsíc, což je zcela bezvýznamné, uvážíme-li, že i při nejlepší současné léčbě pacient žije v průměru 12 až 14 měsíců," řekl Beneš.

Ideální podle něj tedy je, aby se veškerá péče soustředila na jednom místě, pacient tam byl operován, podstupoval další léčbu, docházel na kontroly a byl znovu léčen při návratu nemoci, dostával by na jednom místě cytostatika či doplňující radioterapii.

Takové soustředění péče umožní podle obou profesorů i detailní výzkum, klinický i laboratorní, a zapojení do evropských společností zabývajících se mozkovými nádory. „Pouze touto cestou lze nemocným nabídnout něco dalšího, optimističtějšího, než při současném stavu," shrnul Beneš.

Autor: ČTK

16.1.2015 VSTUP DO DISKUSE 4
SDÍLEJ:
Nejčastějšími riziky pro zaměstnance na evropských pracovištích jsou stres a problémy pohybového aparátu, zejména zad a rukou.
10

Odškodné za bolavá záda? Zničí nás to, tvrdí o návrhu firmy

Maria Šarapovová na exhibici v Las Vegas.
14

Pohledem Vojtěcha Žižky: O Máše a pokrytectví

Kde je farmářský trh s kvalitním jídlem? To si lidé musí povědět mezi sebou

Kus nebo třeba jen kousek vlastního pozemku? V Praze to má málokdo. Ani s dostatkem času nebo i chuti hrabat se v hlíně to občas není růžové. Právě v metropoli se tak staly fenoménem farmářské trhy.

Vakcíny proti tetanu docházejí. Lékaři při přeočkování upřednostňují starší děti

V dětské ambulanci v Kunštátě na Blanensku předminulý týden vypotřebovali poslední Boostrix Polio. Vakcínu, kterou povinně přeočkovávají deseti až jedenáctileté děti proti záškrtu, tetanu, černému kašli a dětské obrně. A několik měsíců ji ani nedoobjednají. Dodavatel oznámil přerušení výroby. „Potřebujeme obnovu dodávek hned, začínáme mít nenaočkované děti," přiblížila tamní lékařka Marie Neníčková.

Kejval podepsal přihlášku na OH do Pchjongčchangu. Úspěch popřál i Zeman

Povinná formalita je splněna. Přesně 289 dnů před zahájením zimních olympijských her v Pchjongčchangu podepsali prezident Miloš Zeman a předseda Českého olympijského výboru Jiří Kejval oficiální přihlášku českého týmu. Ta i podpis k průvodnímu dopisu, který obdrží šéf Mezinárodního olympijského výboru Thomas Bach, jsou podmínkou k účasti sportovců v Jižní Koreji.

Seznam významných dnů se zřejmě rozšíří. O dva týkající se světové války

Nově by měl být 18. červen Dnem hrdinů druhého odboje, kteří se postavili nacismu. Druhý má připomenout vyhlazení takzvaného terezínského rodinného tábora v Osvětimi-Březince v noci na 9. března 1944. Doplnění zákona o státních svátcích dnes schválila Sněmovna už v prvním kole projednávání.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies