VYBRAT REGION
Zavřít mapu

V ČR je zatím jen 115 profesionálních pěstounů, péči má 132 dětí

Praha – V Česku působí zatím jen 115 profesionálních pěstounů, kteří se starají o děti v tísni. V této náhradní péči na přechodnou dobu je teď 132 chlapců a děvčat. Vyplývá to z údajů ministerstva práce. Podmínky pěstounské péče změnila loni v lednu novela, přednost má mít rodina před ústavem. ČR sklízí léta kritiku za vysoký počet dětí v ústavní péči. Aby do ní nemusely, bylo by podle dřívějších plánů resortu potřeba aspoň 300 profesionálních pěstounských rodin. Podle některých poslanců nový systém zatím řádně nefunguje a bude nutné ho upravit.

28.1.2014 5
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Jitka Hrivňáková

Podle náměstka ministra práce Pavla Čáslavy změna systému a zažité praxe potřebuje čas. Trvá i výběr a příprava profesionálních pěstounů. Zabere osm až 12 měsíců, upřesnil náměstek. Uchazeči musí absolvovat aspoň 72 hodin školení.

Podle vedoucí ministerského oddělení transformace služeb pro rodiny Marty Miklušákové počty nových profesionálních pěstounů naplnily očekávání. Loni náhradními rodinami na přechodnou dobu prošlo 247 dětí. Poté se vracely domů, nebo se dostaly do rodin nových, upřesnila Miklušáková. Podle ředitele odboru ochrany práv dětí Petra Hanuše se krizová péče užívala nejčastěji u nejmenších chlapců a děvčat, na něž má pobyt v ústavu nejhorší dopad.

V ústavních zařízeních vyrůstá kolem 11.000 dětí, zhruba 2000 z nich nejsou ani tři roky. Podle dříve schválené vládní strategie se už v letošním roce měly děti do tří let do ústavů přestat posílat. Od roku 2016 pak do nich neměly chodit už ani děti do sedmi let.

Je potřeba jednou tolik pěstounských rodin

Podle dřívějších plánů ministerstva by pro krizovou péči bylo potřeba nejméně 300 pěstounských rodin. Resort odstartoval v polovině ledna v Královéhradeckém a Zlínském kraji zkušební náborovou kampaň. Má vytvořit pozitivní obraz pěstounské profese i péče na přechodnou dobu. „Tato forma není zatím využívána tak, jak by bylo pro děti potřebné," uvedli na webu projektu jeho autoři. S náborovou kampaní počítalo ministerstvo už loni po přijetí novely. Přípravy trvaly rok.

Pěstounská péče na přechodnou dobu se v Česku zavedla od roku 2006. Využívala se ale velmi málo. V roce 2011 se do ní dostalo jen šest dětí. Systém změnila novela. Profesionální pěstouni dostávají odměnu 20.000 korun měsíčně. Mají ji i v době, kdy se o žádné dítě nestarají. O 4000 korun víc jim připadne, pokud pečují o postižené dítě. Změny se podařilo prosadit i přes veto exprezidenta Václava Klause. Ten argumentoval tím, že se z dětí stane zboží, pěstouni své poslání budou dělat jen pro peníze a hrozí rušení kvalitních ústavů.

Někteří zákonodárci kritizují změnu i dnes. Podle poslankyně Jitky Chalánkové (TOP 09) novela zhoršila financování zařízení pro okamžitou pomoc, jako jsou klokánky. Chybí i služby na pomoc vlastním i náhradním rodinám či sociální pracovníci a „stát umožnil působení v náhradní rodinné péči téměř každému" bez důkladného přoškolení, uvedla Chalánková. Dodala, že navíc existují případy, kdy děti střídají náhradní rodiny, protože se pro ně nenašel vhodný pěstoun.

Obava z časté změny prostředí

Také podle poslankyně Marty Semelové (KSČM) je školení formální a pěstounské rodiny nepřipravuje řádně na péči o týrané či postižené děti. Kvůli krácení financí hrozí rušení klokánků i postupný zánik ústavů, míní Semelová. Obává se toho, aby při umisťování do rodin na přechodnou dobu děti neustále neměnily prostředí.

Jedním z profesionálních pěstounů je Vratislav Hlásek. Stal se jím už v roce 2008. Výhrady politiků odmítá. Podle něj vždy argumentují hlavně „batůžkářstvím" dětí – tedy putováním mezi rodinami – a traumatem, které z toho budou mít. Podotkl, že i v kojeneckém ústavu dítě přechází z oddělení na oddělení a vystřídá se u něj řada lidí, pak se stěhuje do domova a do dalších ústavů. To považuje za víc deprivující než pobyt u více pěstounů. U nich mohou opuštěné děti zažít život v rodině, jaký by v budoucnu měly samy vést, míní Hlásek.

Autor: ČTK

28.1.2014 VSTUP DO DISKUSE 5
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Radek Štěpánek
6

Rehabilitující Štěpánek věří v comeback: Po operaci jsem spal s raketou

Ilustrační foto
16

Poplatky za přítomnost otce u porodu jsou nefér, míní rodiče

Po Manchesteru se zábava v Praze neruší. Bude se ale víc hlídat

Policistů se v metropoli objevuje víc než obvykle – a mohou mít i samopaly. Pražská policie tak reaguje na smrtící explozi po koncertu v britském Manchesteru. Podobně jako po dřívějších teroristických útocích ve městech západní Evropy mají být policisté v ulicích viditelnější – a také ozbrojenější.

Pohledem Stanislava Šulce: Složitější svět

Týdeník Economist přinesl statistiku teroristických útoků na území západní Evropy a Spojených států amerických. Připomíná, že ačkoli máme dojem permanentního ohrožení, a dokonce si myslíme, že teroristické útoky jsou na denním pořádku, v perspektivě posledních padesáti let je realita trochu jiná.

AKTUALIZOVÁNO

Vrah z Manchesteru je Salman Abedí, britský občan libyjského původu

/VIDEA, FOTOGALERIE, INFOGRAFIKA/ Celkem 22 mrtvých a minimálně 59 zraněných, vesměs mladých lidí. Taková je bilance exploze v koncertní hale v Manchesteru. Odpálil se zde sebevražedný útočník, policie vyšetřuje teroristický čin. Totožnost je známa, jde o 22letého Salmana Abedího, britského občana z Manchesteru, jehož rodiče přišli z Libye. K činu se přihlásil Islámský stát. Zatčeni byli tři podezřelí, pachatel měl patrně komplice. Zveřejněna byla zatím jména tří obětí, nemocnice přijaly 12 vážně zraněných dětských pacientů. V zemi byl vyhlášen kritický stav ohrožení terorismem.

Policejní razie u Mercedesu. Vyšetřovatelé pátrali po falšování emisí

Další automobilka se dočkala prohledávání kanceláří kvůli emisním problémům. Tentokrát zavítala německá kriminálka do kanceláří celosvětového vedení automobilky Daimler, která vlastní značku Mercedes. Celkem 23 prokurátorů a 230 policistů prohledalo jedenáct kancelářských prostor v několika spolkových zemích.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies