Správa parku se podle ředitele Jana Hřebačky v rámci projektu Stabilizace významných lesních ekosystémů KRNAP snaží například rozvolňovat přehoustlé mladé porosty, aby v nich tetřívek mohl hnízdit i tokat, či obnovovat původní vodní režim na v minulosti meliorovaných lokalitách. „S provozovateli objektů na hřebenech hor se snažíme domluvit, aby průjezdy přes tokaniště směřovali do doby, kdy tetřívky nebudou rušit," uvedl Hřebačka. KRNAP se dohodl například s provozovatelem Labské a Luční boudy, že zásobování načasují mezi 08:00 a 17:00.

Podle sčítání počet tetřívků v Krkonoších stále klesá, například v roce 2001 bylo 135 tokajících samců, o čtyři roky později 128 samců a v roce 2011 to bylo 116 samců. Podle zoologa Správy KRNAP Jiřího Flouska tetřívkům ubývají vhodná stanoviště. „Postupné zarůstání imisních holin snižuje plochu vhodných biotopů, ale tetřívkům v Krkonoších stále zbývá dostatek prostoru především v ledovcových karech a nad horní hranicí lesa, částečně i na výše položených lučních enklávách," uvedl Flousek.

Dalším důvodem poklesu tetřívků je zvýšený počet přirozených nepřátel, do stále vyšších nadmořských výšek stoupají divoká prasata, přibývá také lišek. „Lišky a prasata žerou na zemi hnízdícím tetřívkům vajíčka i kuřata," uvedl Flousek. Třetí příčinou poklesu je nadměrné rušení turisty, především při zimním pohybu mimo vyhrazené turistické trasy.