VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Výzkum: v lavicích českých škol sedí hloupí Honzové

ČR /INFOGRAFIKA/ - Podle výsledků mezinárodního výzkumu PISA se patnáctiletí žáci zhoršili v matematice, čtenářské i přírodovědné gramotnosti.

8.12.2010 15
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Václava Simeonová

Koukám, vidím písmenka, slova, větu. Dohromady mi to ale nic neříká. A pokud náhodou ano, neumím si to dát dohromady s předchozím odstavcem. Tak nějak vnímají text žáci devátých tříd a prvních ročníků škol středních.

V mezinárodním testování čtenářské gramotnosti PISA z roku 2009, jehož výsledky byly zveřejněny v úterý, propadli. Mezi 34 státy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) se umístili na 27. místě. Ještě horší je, že v porovnání s rokem 2000 se významně zhoršilo pět států, mezi nimi i Česká republika. Výzkum zařazuje žáky podle porozumění a práce s textem do sedmi úrovní.

„Alarmující je, že zastoupení českých žáků pod druhou úrovní způsobilosti vzrostlo ze 17 na 23 procent, u chlapců na 30 procent a u děvčat na 14 procent,“ uvedla národní koordinátorka projektu Jana Palečková.

Koncert před tabulí

V Základní škole Karla Dvořáčka Orlová nad jejími slovy zřejmě kroutí hlavou. Když vejde do třídy páťáků češtinářka Dagmar Muricová, dětmi projede vlna vzrušení a očekávání. A pak začíná koncert. Předčítání střídá promítání filmových ukázek, češtinu angličtina, čtení textu vyplňování křížovky.

Ředitel školy Zdeněk Nowak má z jejího výkonu a výsledků svých dětí radost. „Nadaný a schopný pedagog je pro každou školu výhra. Je ale pravda, že záleží i na skladbě dětí. Konkrétně naše 5.a je hudební třídou a to má velký vliv i na čtenářskou gramotnost. Od první třídy se totiž učí písňové texty, někdy dokonce i v angličtině,“ dodává Nowak.

Podle něj se výsledky PISA daly do určité míry předpokládat. „Školní vzdělávací programy daly školám velkou volnost, ale nikdo už nekontroloval, jak na tom žáci po skončení jednotlivých ročníků jsou. A to je chyba,“ míní ředitel. S tím souhlasí nejen ministr školství Josef Dobeš (VV), který chystá modelový školní vzdělávací program, ale i další pedagogové.

„Když přecházejí děti z jedné školy do druhé, skutečně se málokdy trefí do probírané látky,“ potvrdila Deníku obecně sdílenou bolest ředitelka 26. ZŠ v Plzni Eva Švolbová. A jestli chce ministr Dobeš léčit neduhy českého školství i soustředěním na absolventy pedagogických fakult, Švolbová pyšně říká: „Máme plně aprobovaný učitelský sbor a z situace už je taková, že si mohu vybírat. Letošní tři absolventky, které k nám nastoupily, jsou nejen velmi schopné, ale také na jejich věk zkušené. Mají za sebou už praxi jako asistentky učitele,“ pochvaluje si ředitelka.

I Dobeš požaduje, aby do tříd nechodili převážně čerství držitelé diplomů bez zkušeností před tabulí.

Ale ani toto zacílení nemusí radikálně obrátit nepříznivý trend, který Česko zařazuje na chvost konkurenceschopných ekonomik. PISA 2009 totiž prokázala mizerné znalosti českých žáků i v matematické (22. pozice z 34 zemí OECD) a přírodovědné oblasti (19. pozice). Navíc průzkum zdokumentoval, že více než polovina patnáctiletých žáků se ve škole často nudí a třetina nechce do školy chodit vůbec. „Nejlepší vztah mají ke škole posluchači čtyřletých gymnázií, zatímco ta nejnáročnější, tedy osmiletá, nerada navštěvuje čtvrtina žáků,“ uvedla Palečková.

Počítače ano, či ne

Ředitelka Štolbová podotýká, že na vztahu dětem ke škole se podepisuje stále negativněji nedostatek času rodičů, jejich existenční starosti a také uhrančivost počítačů. I když zrovna tento moment je sporný.

Iva Hosmanová z učebnicového nakladatelství Fraus třeba tvrdí: „Pokud budeme z hlediska čtenářské gramotnosti posuzovat tvrzení, že počítače odvádějí děti od čtení, pak platí pravý opak a výsledky průzkumu PISA to potvrzují. Nejlépe tradičně dopadli finští teenageři, jejichž kompetence ve třech sledovaných oblastech – matematice, přírodních vědách i čtení – se pohybují na úrovni 95 procent. V čtenářské gramotnosti jsou naopak na chvostu rumunští a bulharští žáci. Schopnost rozumět textu je přímo úměrná technologické vyspělosti dané společnosti a Finsko a další skandinávské země, stejně tak jako Jižní Korea pravidelně okupující nejvyšší pozice v žebříčcích penetrace informačních a komunikačních technologií, jsou toho příkladem.“

#nahled|http://g.denik.cz/1/a0/infografika_studium_pisa_denik-630.jpg|http://g.denik.cz/1/a0/infografika_studium_pisa.jpg|Jak dopadli čeští žáci v porovnání se světem#
Náměstek ministra školství Ladislav Němec:
Znalosti musí tvořit čtyři pětiny výuky, dovednosti zbytek


Výsledky mezinárodního výzkumu PISA potvrdily nedobrou kondici českého školství. Resortní náměstek Ladislav Němec si myslí, že změna přijde díky soustavě připravovaných změn.

Čeští žáci se od posledního měření zhoršili ve všech typech gramotností. Co se na základních a středních školách děje?
Jdeme ode zdi ke zdi. Všichni mluvili o reformě, vzdělávacích programech, projektovém učení, až se začal vytrácet fundament, který dělá školství, totiž znalosti.

Tím chcete říct, že zase všechno zrušíte a místo školských programů se učitelé zase budou muset vrátit k centrálním osnovám?
Tak to určitě nebude, ale nějaké mantinely se nastavit musejí. Podle mého názoru by znalosti měly tvořit 80 procent výuky, dvacet pak dovednosti. Bez pořádných základů nemůžete stavět střechu ani dům vybavovat nábytkem. My nechceme rušit rámcové a školní programy. Chystáme se ale pomocí katalogů požadavků a modelového školského vzdělávacího programu udat jistý tón bezbřehosti, která nyní vládne.

Co dál chcete udělat?
Kvalitě určitě pomůže spuštěné státní maturity i testování žáků pátých a devátých tříd. Společně s hejtmany pracujeme na redukci sítě středních škol. Vycházet se při ní bude hlavně z demografického vývoje, zaměstnanecké struktury krajů a jejich specifických potřeb. Z toho všeho by pak měl vzejít poměrně přesný požadavek na procentuální zastoupení odborných škol, učilišť a gymnázií.

Testování ani rušení škol ale nezaručí, že se na školách bude vyučovat zajímavě a kvalitně. Počítáte i s výraznou podporou učitelům?
Pochopitelně učitel je klíčová postava celé vzdělávací soustavy. My chceme nejen finančně a společensky posílit jeho postavení, ale také mu být nápomocni v tom hlavním, tedy schopnosti učit. Začít se musí na pedagogických fakultách, kde je nutné posílit oborové didaktiky. Do škol by měli přicházet lidé, kteří už mají za sebou nějakou pedagogickou praxi. Pro naše výzkumníky bude také nemalým úkolem zjistit, co a proč dělají v zemích, které v PISA od minulého šetření poskočily dopředu, lépe než my.

Autor: Kateřina Perknerová

8.12.2010 VSTUP DO DISKUSE 15
SDÍLEJ:
První ministryně Skotska (premiérka) Nicola Sturgeonová chce bránit místo, které má Skotsko v Evropské unii, a bude usilovat o to, aby Skotové mohli mít po odchodu Británie z unie i nadále přístup k evropskému jednotnému trhu.
AKTUALIZOVÁNO
3

Skotský parlament souhlasí s novým referendem o nezávislosti

Donald Trump
AKTUALIZOVÁNO
1 4

Trump podepsal dekret, kterým končí Obamovy ekologické regulace

Brečet nebudu, říká sprejer, který poničil hradby

Na místo činu se o víkendu vrátili sprejeři, kteří ve čtvrtek 16. března pomalovali historické hradby a další místa v Klatovech, a způsobili tak škodu za zhruba 45 tisíc korun. Odstraňovali nápisy, které nastříkali. Lítost by u nich ale člověk hledal jen stěží.

Krajský soud potvrdil půlmilioniovou pokutu pro ministerstvo vnitra

Krajský soud v Brně v úterý potvrdil půlmilionovou pokutu, kterou Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) uložil ministerstvu vnitra. Je za chyby v zakázce na IT služby související s výplatou sociálních dávek. Soud potvrdil rozhodnutí ÚOHS z roku 2013. V úterý to řekla mluvčí soudu Simona Pešková.

Se zpěvačkou Špinarovou se příznivci rozloučí 1. dubna v Ostravě

Se zpěvačkou Věrou Špinarovou, která náhle zemřela v neděli ve věku 65 let, se její příznivci mohou rozloučit dopoledne 1. dubna v Ostravě. Smuteční síň krematoria ve Slezské Ostravě jim bude zpřístupněna od 09:00 do 12:00. Odpoledne se poslední rozloučení uskuteční pouze v kruhu rodiny a přátel. ČTK o tom dnes informoval Adam Pavlík, syn Věry Špinarové a vedoucí její doprovodné kapely.

Divoká prasata terorizují lázně i města

Nejsou to hony za dobrodružstvím, ale na vztek. Odstřel divokých prasat, která v nájezdech terorizují parky v Karlových Varech a dalších městech, ale nepohrdnou ani zahradami soukromníků, nyní zaměstnává myslivce i pracovníky Správy lázeňských parků. Ačkoliv na čekanou vyrážejí prakticky každou noc, od začátku letošního roku se jim podařilo ulovit jeden kus.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies