VYBERTE SI REGION

V neděli si přispíme, kvůli změně času je noc na neděli delší

Praha - Občané Evropské unie si v neděli 28. října přispí. Jako každoročně totiž Evropa opouští na zhruba pět měsíců letní čas a vrací se k astronomickému času. Ve 3:00 středoevropského letního času se totiž měření času vrací o 60 minut zpět na 2:00 času středoevropského, a tak bude noc o hodinu delší. V následujících dnech se bude o hodinu dříve rozednívat a naopak o hodinu dříve stmívat.

23.10.2012 2
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: shutterstock.com

Přechody na středoevropský čas poslední říjnovou neděli a naopak na letní čas poslední březnovou neděli vyvolávají diskuse o tom, zda jsou tyto změny zdravotně bezpečné a zda jsou vůbec k něčemu dobré. Původním záměrem totiž bylo lépe využít denního světla a ušetřit na svícení.

V Česku prapor boje za jeden čas, který by platil po celý rok, zvedli letos na jaře lidovecký senátor Petr Šilar a europoslankyně za KDU-ČSL Zuzana Roithová, která se také uchází o prezidentské křeslo. Prosazují evropskou občanskou iniciativu „Jen jeden čas". Zatím ale, jak senátor řekl, zápasí s evropskou byrokracií.

Negativní vliv na ekonomiku

Roithová je přesvědčena, že střídání zimního a letního času má negativní vliv na lidský organismus i ekonomiku. Nejčastějším argumentem odpůrců letního času je, že časový posun působí mnoha lidem zdravotní potíže. Někteří odborníci tvrdí, že stoupne počet nehod i sebevražd. Jiní ale mají za to, že většině lidí tyto změny vůbec nevadí, a tvrdí, že přeladění „vnitřních hodin" trvá jen několik dní.

Legendárním českým bojovníkem proti letnímu času byl pekař Stanislav Pecka ze Sobětuch na Chrudimsku. O zrušení letního času marně usiloval i u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Předloni v létě ale zemřel.

Větší vliv

Jako první přišel s návrhem zavést letní čas zřejmě Američan Benjamin Franklin. V roce 1784 poukazoval na to, že by se tak ušetřilo na svíčkách. Dnešní energetikové ale tvrdí, že se střídání letního a zimního času v energetice projevuje jen zanedbatelně a úspory elektřiny to nepřináší. Mění se jen doba zatížení přenosové soustavy. Mnohem větší vliv na spotřebu energie má podle nich počasí.

V českých zemích byl letní čas zaveden poprvé za první světové války v letech 1915 a 1916. Vrátil se opět za druhé světové války v roce 1940 a zaváděn byl až do roku 1949. Potřetí si Češi začali každoročně posouvat hodinky v roce 1979, a to v důsledku ropné krize a energetických problémů. V tehdejších státech EU byl již od roku 1976. V tuzemsku až do roku 1995 trval letní čas šest měsíců, od roku 1996 se Česko připojilo ke zvyklostem Evropské unie a letní čas prodloužilo na sedm měsíců.

Autor: ČTK

23.10.2012 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

Švýcaři otevírají nejdelší tunel světa

Historický moment. V neděli 11. prosince 2016 se pro pravidelný provoz otevře Gotthardský železniční tunel. V jeho případě se podařilo něco neskutečného – stavitelé dodrželi rozpočet schválený už na počátku 90. let.

Mercedes-Benz je největším výrobcem luxusních aut. Po letech překoná BMW

Německá automobilka Mercedes-Benz se v letošním roce stane největším výrobcem luxusních vozů. Na vrchol se dostane poprvé od roku 2005.

Starosta Pískové Lhoty na Nymbursku byl obviněn z rozkrádání obecních peněz

Písková Lhota /FOTOGALERIE/ - Zpronevěra a zneužití pravomoci úřední osoby. To jsou dva trestné činy, z nichž policie obvinila šestačtyřicetiletého starostu Pískové Lhoty na Nymbursku Radovana Staňka. Obecní peníze měl rozkrádat ve spolupráci s účetní obce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies