VYBERTE SI REGION

V noci na neděli začne zimní čas, hodinky se přetočí zpět

Praha - V neděli začne platit zimní čas. Ve tři hodiny ráno si lidé posunou hodinky zpět na 02:00 a noc se jim tak o hodinu prodlouží. Česko stejně jako většina dalších evropských zemí tím jako každoročně opustí na pět měsíců letní čas a vrátí se k času astronomickému. Na letní čas si lidé opět přeřídí hodiny poslední březnovou neděli.

28.10.2016 7
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: Deník/Atilla Racek

Změna času se promítne do jízdních řádů vlaků a autobusů, jde převážně o mezinárodní spoje. Pokud by nezůstaly stát ve stanicích, jely by po změně času ve zbytku trasy o hodinu dříve. Změna se dotkne 11 nočních dálkových vlaků Českých drah, regionálních ne. Na odjezd podle nového času počkají také noční vlaky RegioJetu na cestě mezi Prahou a Košicemi a vlaky Leo Express z Ukrajiny a Slovenska. Přestávku na cestě budou mít také noční autobusy RegioJetu mířící do Prahy z Amsterodamu, Janova, Budapešti, Vídně a Košic a linky z Prahy do Košic a Vídně. Na nový čas počkají i autobusy Leo Expressu z Varšavy do Bohumína, dále linky mezi Lvovem a Vídní a Prahou a Banskou Bystricí.

Střídání letního a zimního času ve společnosti vyvolává diskuse, zda jsou změny zdravotně bezpečné a zda vůbec jsou k něčemu dobré. Čas od času se objeví i iniciativy za zrušení změn. Naposledy o zrušení střídání letního a zimního času hovořili lidovci. V říjnu ale vláda schválila nařízení, podle kterého bude letní čas zaveden i v příštích pěti letech. Podle ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové (ČSSD) šlo o technickou novelu, která navazuje na směrnici Evropské unie.

Nejzarytějším českým odpůrcem letního času byl pekař Stanislav Pecka ze Sobětuch na Chrudimsku. Jeho následovníkem je senátor Petr Šilar (KDU-ČSL), který v rámci evropské iniciativy chce letní čas zrušit. Šilar letos senátní křeslo obhájil, mandát tak má do roku 2022.

Lékaři a psychologové se shodují na tom, že na změnu času si zejména starší lidé a děti zvykají asi týden. Horší je to v březnu při změně na letní čas, kdy musí fakticky vstávat o hodinu dřív. Evropská komise připustila, že podle některých studií byl zjištěn určitý vliv na spánek a přirozený biorytmus člověka během čtyř dnů po změně času. Z těchto studií prý ale nelze vyvodit závěry pro celou populaci.

Ve většině zemí Evropy

Ve světě se v mnoha zemích v minulosti letní čas zaváděl, ale i rušil. Letní čas obecně platí ve většině zemí Evropy, Severní Ameriky a Blízkého východu, zatímco v Asii a Africe spíše neplatí. Z velkých zemí jej v roce 1992 zrušili v Číně a v roce 2011 v Rusku (zde se pak v říjnu 2014 vrátili k zimnímu času). Naproti tomu zaveden byl v roce 2006 v Guatemale a Hondurasu, později v Íránu, Bangladéši a na Fidži. V Evropě letní čas kromě Ruska neplatí v Bělorusku a na Islandu.

Původním záměrem změny času bylo lépe využít denního světla a ušetřit na svícení. Energetikové však dávají odpůrcům letního času za pravdu. Střídání letního a zimního času se projevuje jen zanedbatelně a úspory elektřiny to nepřináší. Mnohem větší vliv na spotřebu energie má podle nich počasí. Analytik České spořitelny Michal Skořepa nedávno vypočetl, že roční úspora elektřiny díky posunu času vychází v Česku na zhruba 30 milionů korun, což je řádově necelá tisícina procenta HDP.

Jako první přišel s návrhem zavést letní čas zřejmě Američan Benjamin Franklin. V roce 1784 poukazoval na to, že by se tak ušetřilo na svíčkách. Ale s nápadem posunout hodiny přišel až 120 let po něm londýnský stavitel William Willet. V českých zemích byl letní čas zaveden poprvé před sto lety, za první světové války od 30. dubna do 1. října 1916. Vrátil se opět za druhé světové války v roce 1940 a zaváděn byl až do roku 1949. Potřetí si Češi začali každoročně posouvat hodinky v roce 1979, a to v důsledku ropné krize a energetických problémů. Do roku 1995 letní i zimní čas trvaly šest měsíců, od následujícího roku se Česko srovnalo s EU a letní doba se prodloužila na sedm měsíců.

Autor: ČTK

28.10.2016 VSTUP DO DISKUSE 7
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Vojenský historický ústav má nově opravenou stíhačku MiG-15

Praha - Vojenský historický ústav (VHÚ) bude moct vystavit nově opravený stíhací bombardér MiG-15. V uplynulých pěti měsících ho zrekonstruovali pracovníci Vojenského technického ústavu (VTÚ). Představitelé VTÚ, VHÚ a ministerstva obrany ve čtvrtek opravený stroj na vojenské základně ve Kbelích představili novinářům.

Rakušan: Hnutí STAN je připraveno soudit se o mandát Drábové

Praha - Hnutí STAN je podle středočeského lídra Víta Rakušana připraveno soudit se o mandát krajské zastupitelky Dany Drábové, pokud by ho někdo napadl. Drábová je totiž předsedkyní Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB), ačkoli podle ministerstva vnitra mohou být zastupiteli jen řadoví státní zaměstnanci. STAN tvrdí, že souběh funkcí je podle zákona možný. I kdyby hnutí u soudu neuspělo, výsledkem bude alespoň precedentní rozhodnutí, které vyjasní současný stav, řekl dnes Rakušan novinářům.

Hasiči přejeli hocha, chvátali k požáru. Policie: Nešťastná náhoda

Krucemburk – Havlíčkobrodští kriminalisté uzavřeli vyšetřování nehody z letošního června, při níž hasiči na závodech dračích lodí v Krucemburku na Havlíčkobrodsku přejeli desetiletého chlapce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies